Recenze: Jan Kameníček – O Lucifírkovi
- Vytvořeno 15. 2. 2017 1:00
- Autor: Jiří Lojín
Čerti nemusejí být vždy zlí, i když to mají v popisu práce, hodný čert je vlastně špatný čert, který si neplní své povinnosti. Právě proto bylo na téma snahy rohatců o přijetí lidského morálního kodexu vytvořeno dost knih i filmů. I pohádka Jana Kameníčka O Lucifírkovi pojednává o něčem podobném.
Knížka by měla oslovit děti, které už trochu pokročily od prvního slabikování, ale ještě nemají dostatek trpělivosti přečíst delší texty. Velké písmo se čte velmi dobře a ocení je i unavení rodiče, snažící se své ratolesti ukolébat pohádkou na dobrou noc.
Děj pohádky je poměrně jednoduchý, malý čert Lucifírek nedělá příliš čest svému jménu a jeho rodiče mají přirozeně obavy. Pomůže jim strýček, polský čert Kazimierz a Lucifírek se vydává do světa, vybaven prapodivnými proprietami a maminčinými buchtami. Pokud prozradím, že vše dobře dopadne, nedopustím se ničeho špatného, protože pohádka je pohádka a ta přece jinak skončit nemůže.
Příběh je pro děti důležitý, jitří a formuje jejich fantazii. Stejně významný je však jazyk, kterým je příběh vyprávěn. S tím asi bude většina lidí souhlasit, tak jasné a jednoduché se to zdá. Ale tento zdánlivě základní požadavek ne všechny knížky respektují. V jakési snaze přiblížit se duši dítěte volí někteří autoři primitivní, zjednodušený jazyk, který je sice pro dítě snadno srozumitelný, ale nerozvíjí je. Posouvat vpřed, to je úkol literatury a vlastně umění celkově. Pro děti snad důležitější než pro dospělé. Dětem formují slovní zásobu a mnozí autoři zapomínají, že jejich knížky jim v tom mají pomoct. Kniha má prostě mít i moment výchovný, nejen komerční.
Pohádka Jana Kameníčka má v oblasti jazyka velký potenciál. Vůbec se nevyhýbá slovům, která nejsou v dnešní době úplně obvyklá. Těžko bude dítě, jemuž je kniha určena, vědět, co znamená slovo „rozšafně“. Proč ho tedy autor použil? Protože je to jediný způsob, jak mohou podobná krásná česká slova přežít. Autor ale nezůstává jen u slovní zásoby, v jeho pohádce má své místo styl, inspirovaný Karlem Čapkem i Ladislavem Fuksem. Jan Kameníček si hraje se slovy, věty bohatě plní synonymy a demonstruje tak, jak může být čeština bohatý a malebný jazyk. Pravé fuksovské napětí pak dokáže vyvolat ve scéně, kdy strýc dává Lucifírkovi již zmíněné tři věci.
Jako každá správná knížka pro děti, je i Lucifírek bohatě ilustrován. I když nejde o líbivé kresby dětí s obrovským očima, jsou kresby Kateřiny Kvapilové srozumitelné a svou barevností přitažlivé. Nechci naznačovat, že ilustrace knih pro děti by měly být pestrobarevné, popíral bych tím své vlastní požadavky na formování jejich vkusu, ale obrázky v Lucifírkovi se v žádném případě nepodbízejí.
Dětská kniha, společné dílo spisovatele Jana Kameníčka a Kateřiny Kvapilové, splňuje všechny požadavky na současnou literaturu pro malé čtenáře. A i když si Jan Kameníček jen tak trochu odskočil od vážnějších textů, zhostil se tohoto úkolu velmi dobře – s lehkostí, citlivostí i humorem.
Název: O Lucifírkovi
Autor: Jan Kameníček
Ilustrace: Kateřina Kvapilová
Nakladatelství: Verbum Novum
Vydání: 1.
Rok vydání: 2016
Stran: 45
ISBN: 978-80-905137-2-3
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...