Recenze: Vojtěch Steklač – Boříkovy ohníčkové lapálie

Vytvořeno 27. 11. 2017 0:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Boříkovi a jeho kamarádům bude brzo táhnout na šedesátku, přesto zůstávají kluky. V nakladatelství Albatros vychází příběhy nejznámější holešovické klučičí party v podobě, v jaké se s nimi čtenáři, dědečkové dnešních čtenářů, setkávali na stránkách časopisu Ohníček od roku 1968. Nechme se tedy unést do Holešovic 70. let minulého století s Boříkovými (ohníčkovými) lapáliemi vydanými s originálními kresbami bohužel nedávno zesnulého Vladimíra Renčína.

Představovat mé generaci (čtyřicátníků, padesátníků) Boříka, Mirka, Aleše a Čendu, je asi stejná nehoráznost jako chtít dnešnímu teenagerovi představovat Harryho Pottera.

Kniha na 192 stranách přináší soubor 45 povídek, které na sebe volně navazují; zvláště ty s vyšším pořadovým číslem. Povídky jsou psané ich-formou. Autor jako Bořík vypráví své zážitky a lapálie z každodenního života malého kluka. Redakce dle ediční poznámky odstranila archaismy jako soudruh a soudružka nebo Veřejná bezpečnost. Přijde mi to stejně scestné, jako z Jiráska vyškrtat všechny sedláky a nahradit je dnes tak oblíbenými a populárními farmáři nebo z První party vyškrtat dělníky a nahradit je operátory výroby. Stačilo by při prvním naražení na podobné termíny uvést vysvětlující poznámku pod čarou.

Kniha je pěkně zpracovaná, a pokud mne paměť neklame, nenarazil jsem ani na žádné překlepy. Dokonce je vydaná ve formátu, v jakém vycházel legendární Ohníček. Jediné, co myslím není původní, je sazba. Patkový font je mi pro čtení knih příjemnější.

Během čtení jsem přemýšlel nad tím, kdo bude čtenářem této skvělé knihy. Najde si kniha své čtenáře v řadách dnešních dvanáctiletých kluků, nebo spíše jejich otců, kteří budou nostalgicky vzpomínat na své vlastní dětství? V knize přirozeně nenajdete ani náznak současného světa, a tak by dnešní generace kluků a holek mohla mít problém se s hrdiny ztotožnit. Na druhou stranu i dnešní kluci mají reálné party, reálné kamarády, nejen ty virtuální, a s nimi na sídlištích nebo vesnicích prožívají své klukovské lapálie. Tedy naopak kniha je nadčasová a má šanci ještě dlouho bavit.

V každém případě je čtení opravdový balzám pro duši. Nekomplikované, svěží a humorné příběhy, čtivá a srozumitelná čeština bez všech těch „fejsbůků”, „šopingů” a „onlajnovek”. Když se ale nad příběhy zamyslíte, zjistíte, že takový (nový) příběh by dnešní autocenzurou nakladatelství projít nemohl. Tak předně, nebylo by možné, aby partu kluků tvořili jen samí kluci. Dnes by v klučičí partě musela být v rámci genderové vyváženosti alespoň dvě děvčata, chybí zde kladné pigmentově zvýhodněné postavy. Je též nepředstavitelné, že by se v knize pro děti mohlo žertovat na účet otylých dětí či starých lidí, a vylíčení Boříkovy maminky jako obětavé ženy, která vaří, pere a stará se o domácnost a rodinu, místo toho, aby úspěšně řídila nadnárodní kolos, není dnes ani tak faux pas, jako spíše podnět pro trestní oznámení.

Boříkovy lapálie jsou tak oázou zdravého rozumu (a to paradoxně vycházely v době normalizace) v poušti dnešní pseudokorektnosti, bezzubosti, bezpohlavnosti a strachu z vlastního názoru, který nejde tím správným směrem. Ne, nevelebím staré časy, skutečně si myslím, že v Evropě žijeme v „Belle èpoque II”, ale výše popsaným blouzněním, ztrátou soudnosti, pudu sebezáchovy a zdravého rozumu si ji ovšem znepříjemňujeme, a především zkracujeme. A tak nám snad podobné knihy pomohou ukázat, že v klučičí partě nemusí být žádná holka a neznamená to, že by si autor žen nevážil, že když žena pečuje o rodinu a domácnost, není nezajímavá a podřadná, ale naopak famosní.

Název knihy: Boříkovy ohníčkové lapálie
Autor: Vojtěch Steklač
Ilustrace: Vladimír Renčín
Nakladatelství: Albatros
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Počet stran: 192
ISBN: 978-80-00-04708-9