Recenze: Petr Sís – Robinson

Vytvořeno 30. 12. 2017 1:00

Autor: Ester Dobiášová

Petr Sís je jedním z nejnadanějších českých (lépe řečeno česko-amerických) spisovatelů. Mimo to je ilustrátor, grafik a tvůrce animovaných filmů. Napsal okolo pětadvaceti knih pro děti a mládež a k dalším přibližně šedesáti knihám vytvořil ilustrace. K jeho nejlepším dílům patří bezesporu Zeď, Tři zlaté klíče nebo Tibet.

Tyto tituly řadíme stejně jako Sísovu nejnovější knihu Robinson k tzv. autorským knihám. Tedy knihám, ve kterých je neoddělitelně propojená textová a výtvarná složka, jejímž autorem je sám spisovatel. Mezi další významné české tvůrce autorských knih patří například Pavel Čech, Lucie Seifertová, Renáta Fučíková nebo Petr Nikl. Díky všem těmto autorům se na českém literárním trhu objevují vizuálně i obsahově nádherné knihy nejen pro děti, ale často s přesahem k dospělým čtenářům.

Ani v Robinsonovi Sís necílí čistě na dětského čtenáře, přestože je hlavním hrdinou malý chlapec. Autor zpracovává situaci, do které se může dostat každý, nehledě na věk. Čelit posměchu vrstevníků. Jak tíživě na nás dopadne obraz pokoje, který se v tmavě modrém tónu rozprostírá přes obě strany velkoformátové knihy. V pokoji stojí postel, vidíme i koberec a odhozené svršky převleku, ve kterém se chlapec vydal na maškarní ples a za který sklidil onen děsivý posměch. Leží v posteli, má zavřené oči a horečku, kráčí k němu maminka s tácem, nejspíš mu nese čaj. Sís popisuje autenticky chlapcovy dojmy, které ho do temného pokoje přivedly: „Nemůžu se dočkat, až mě všichni uvidí! Jenže když mě zahlédnou, začnou se smát a dělat si ze mě legraci. Polije mě horko. Najednou se necítím silný ani statečný. Chci být co nejdál. Maminka mě odvede domů a uloží do postele. Točí se mi hlava. Mám horečku a převracím se… Propadám se… Jsem ztracený…“ Autor je stručný, ale trefný.

Pobyt na ostrově v roli Robinsona můžeme vnímat jako chlapcův metaforický až snový únik do svého nitra. Uzavřít se před světem. Ostrov však není tak docela opuštěný a příběh ani o opuštěnosti není. Na pozadí odkrývá hodnoty samoty, soběstačnosti, a nakonec i přátelství.

Po výtvarné stránce v knize nacházíme několik prvků, které jsou nedílnou součástí Sísovy poetiky. Samotný formát ilustrací, vypravěčská zkratka a práce s barvami, pomocí kterých dokáže bravurně podtrhnout atmosféru. Podobně je jako v knize Zeď vodítkem dominantní červená barva, v Robinsonovi to je modrá. Modrá jako barva vody a vzduchu působí uklidňujícím dojmem, přestože – jak jsem popsala ve scéně s pokojem – se v ní může skrývat i něco tíživého. Autorův styl se však náhle mění s chlapcovým zabydlením na ostrově. Sís namísto detailní malby utváří ilustraci pomocí velkých, sytých barevných ploch, zjednodušuje linie a zplošťuje perspektivu. Na přebálce knihy nacházíme vysvětlení: „Autor vytvořil poetickou a barvitou poctu klasickým dobrodružným románům i osvobozené barvě evropského fauvismu.“ Odkaz na fauvismus vysledujeme právě v ilustracích ostrova, který byl nakonec inspiračním zdrojem i pro mnohé umělce tvořící v tomto stylu (např. Gauguina, který sice nebyl přímo fauvista, ale měl na ně velký vliv). Najdeme zde i jednoznačný odkaz na da Vinciho Poslední večeři.

Silný a milý závěr příběhu nechám utajený, aby pro vás cesta Sísovou obrazotvorností neztratila kouzlo překvapení. Kniha se hodí pro čtenáře od šesti let i jejich rodiče, kteří možná více než děti docení preciznost a hloubku ilustrací.

Název: Robinson
Autor: Petr Sís
Nakladatelství: Labyrint/Raketa
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Počet stran: 48
ISBN 978-80-86803-43-2