Recenze: Eva Hölzelová – Arina

Vytvořeno 4. 2. 2018 1:00

Autor: Jiří Lojín

I když se pohádky v průběhu staletí hodně změnily, pořád na nich zůstává krásné to, jak je možné se na chvíli zasnít a představit si, že poctivost a odvaha nakonec dosáhnou kýžené odměny. Co na tom, že ve skutečném životě je to jinak.

Kniha Arina Evy Hölzelové sice úplně pohádkou není, hlavní rys však splňuje dokonale a ke šťastnému konci spěje jednoznačně už od začátku. Adam se narodil znetvořený, jeho otec jej raději nechal odnést do lesa, avšak jak to v pohádkách bývá, soucit a náhoda ho zachrání.

Král Bohdan má dcery Terezku a Markétu. Markéta byla unesena pavoučí královnou Arachnitou. To je výchozí situace typická pro pohádky. Mladý hrdina nastupuje cestu, na níž má osvědčit své kvality, aby byl nakonec po zásluze odměněn. Kouzla a faktor náhody mu pomáhají, ale někdy stojí i proti němu.

I když jsem prozatím zdůrazňoval pouze ty rysy knihy Arina, které splňují pohádková kritéria, je načase, abych přešel k méně typickým atributům. Pohádkový hrdina zpravidla veškeré své síly směřuje proti zlu, aby z jeho osidel vymanil milovanou princeznu, nebo ho prostě zničil jen proto, že škodí. Arachnita však není zlá, její rozhořčení, vedoucí k únosu princezny, je spravedlivé a její čin v podstatě výchovný. Princezna, objekt Adamovy osvobozovací aktivity, není jeho milovaná, Adam pouze sbírá body u svého nastávajícího tchána a té své princezny. Ale abychom k němu byli spravedliví, ve chvíli, kdy nastupuje cestu, si nepřipouští, že by se mohl do feudálovy rodiny přiženit. Skutečné zlo, které Adam zničí, stojí poněkud na okraji a tvoří druhou linii příběhu.

Přestože má kniha pouhých sto šedesát stran, je poměrně komplikovaně koncipovaná. Kromě hlavní linky Adamova příběhu se v ní objevují odvlékání dětí do otroctví v již zmíněné vedlejší lince, výraznější je však velké množství úkolů, které musí Adam splnit, a protivenství, jež musí překonat. Daní za kombinaci košatého příběhu a relativně malého rozsahu je velmi přímočaré vyprávění. Pokud by autorka knihu rozvinula mimo narativní složku, posunula by text o stupínek výš, z pohádky by se stalo spíše fantasy. Je ovšem potřeba vzít v potaz cílovou skupinu čtenářů, stručnost a rychlost, s jakou autorka přechází od jedné epizody ke druhé, nekomplikovaná, přirozená jména hrdinů i míst, to vše míří spíš na dětské publikum, které neudrží pozornost na dlouhou dobu. Menší děti jsou navíc ochotny akceptovat pohádkový svět bez uspokojivě zbudovaných základů, vkládají do vypravěče stejnou víru jako do rodičů.

Pohádka končí, asi neprozradím nic nepatřičného, když napíšu, že končí dobře. Čtenář se sice nedozví, odkud se vzala mluvící vlčice Arina, zde se nabízí prostor pro jeho fantazii. A pokud knihu svým dětem předčítáte, připravte se, že jakmile otočíte poslední stránku, ozve se z úst vaší ratolesti všetečná otázka, týkající je Adamovy chlupaté kamarádky. Mějte proto odpověď už připravenou.

Arina

	Autor	Eva Hölzelová
	Nakladatelství	Eva Hölzelová
	Místo vydání	-
	Rok vydání	2017
	Vydání	1.
	Počet stran	168
	ISBN/EAN	978-80-87739-48-8
	Ediční řada	-

Porovnat ceny