Recenze: Petr Stančík – Jezevec Chrujda prochází divočinou

Vytvořeno 19. 8. 2018 1:00

Autor: Petra Lojínová

Nakladatelství Meander vydalo v roce 2018 už pátý příběh jezevce Chrujdy, tentokrát s názvem Jezevec Chrujda prochází divočinou. Autorem textu je Petr Stančík, ilustrací Lucie Dvořáková. Tato kniha je součástí umělecké edice Modrý slon, která klade velký důraz na vysokou výtvarnou úroveň knihy.

Příběh není příliš komplikovaný a košatý, nicméně jde doslova na dřeň. Na malé ploše se dotkne mnoha problémů, které trápí současnou společnost. Nenásilnou a názornou formou tak Petr Stančík připravuje malé čtenáře na peklo sociální interakce, které je čeká.

Jezevec Chrujda (jezevec lesní, Meles meles) hrdě navazuje na osobnostní kvality svých předchůdců, kocoura Mikeše či Ferdy mravence. Manuálně zručný, podnikatelsky úspěšný, navíc vysoce charakterní, zkrátka hrdina, jak má být. Ne nadarmo se jezevci objevují v keltské a germánské mytologii jako symboly odvahy a zmužilosti.

Chrujdova přítelkyně, lasička Anička (lasice kolčava, Mustela nivalis), touží po podobné vile, jakou Chrujda postavil vílám v lese Habřinci. Je to pochopitelné, protože vílí obydlí je luxusní, po celé ploše střechy se rozkládá prostorná terasa a na dům navazuje krytý bazén. Navíc lasičce Aničce už zřejmě začínají tikat biologické hodiny, proto naplánuje společný život v novém domě. Jediný ústupek, který Anička udělá vůči Chrujdovi, je možnost společného bydlení v podzemní noře, ačkoliv lasice převážně žijí v různých štěrbinách a dutinách. V textu není blíže upřesněno, jestli proběhly nějaké konstruktivní dialogy, či zda lasička sobecky prosazuje své požadavky bez ohledu na partnerův názor. Lehce submisivní Chrujda zřejmě nechce rozpoutat partnerské neshody, žádosti podlehne, i když ho uvnitř jezevčího těla svírají pochyby o správnosti tak významného kroku a nejistota spojená s trvalým partnerským svazkem.

Ve chvíli, kdy už probíhá vlastní stavba nového domu, zažívá lasička Anička typické pocity tzv. zelené vdovy. Je to žena či lasička, jejíž partner je sice úspěšný po profesní stránce, ale je velmi pracovně vytížený, a z toho důvodu i značně unavený. Její osamělosti, nespokojenosti a frustrace využije Chrujdův nepřítel, tchoř Smradolf (tchoř tmavý, Mustela putorius). Ten se z pouhé pomsty rozhodne Chrujdovi jeho partnerku odlákat, protože to samé kdysi udělal Chrujda jemu. Zde autor jednoznačně odkazuje na třetí díl s názvem Jezevec Chrujda našel velkou lásečku (2016), nicméně pro čtení není nezbytně nutné tento dřívější díl znát.

Smradolfovy pohnutky jsou velmi nízké a podlé, lasička Anička je pro něj pouhým předmětem odplaty. Pod průhlednou záminkou výletu na jachtě naláká Aničku na svou loď a unese ji. Naštěstí není Anička zaslepená jachtou a Smradolfovým sexy knírem úplně, jistá pochybnost o Smradolfově charakteru v ní stále hlodá, proto nechá Chrujdovi dopis.

Chrujda okamžitě vyráží na cestu za výrazné pomoci svých přátel – bobr mu poskytne člun a invalidní sova Stáňa zvířátkompas, jakousi variantu zaměření a vyhledávání osob. Statečného Chrujdu neodradí ani diskomfortní prostředí na člunu a podaří se mu svou partnerku najít. Není nutné vyzrazovat závěr příběhu, nicméně srdce příznivců červené knihovny zaplesá. Jako dokonalý hrdina a gentleman vezme Chrujda svou přítelkyni na romantickou dovolenou u moře, na které lasičce konečně spadnou klapky z očí a pochopí, že pravá láska je mnohem důležitější než život v konzumu.

Petr Stančík píše jednoduše a úsporně, na lehkosti a písňovosti textu je znát jeho bohatá zkušenost s poezií, kterou psal pod pseudonymem Odillo Stradický ze Strdic, zároveň také vtip a nadhled, na které jsou zvyklí čtenáři jeho prozaické tvorby. Petr Stančík nikdy nesklouzne k přihlouplému žvatlání, své dětské čtenáře vnímá jako rovnocenné partnery. Navazuje tak na vysokou úroveň dětských knih, která má u nás dlouholetou tradici. Nebojí se ani zdánlivých nelogičností, které mohou ve čtenáři vyvolat pochybnosti na hraně konspiračních teorií. Kde se vzala sušenka na pustém ostrově? Je náhoda, že Aniččin herbář nápadně připomíná Voynichův rukopis?

Písmo je velké, dobře čitelné i pro malé čtenáře, výborně a vkusně doplňuje skvělé ilustrace Lucie Dvořákové. Ta – stejně jako Petr Stančík – použila řadu vtipných detailů, které pobaví malé i velké. Na první pohled zaujme dokonalá kombinace barev, nikoliv však prvoplánová křiklavost. A co je skvělé, postavám chybí roztomile vypoulené kulaté oči, které se z anime příběhů rozšířily do řady knížek pro děti.

Knížka je krásnou a zdařilou kombinací příběhu a ilustrací a důkazem toho, že i pro malé čtenáře se u nás vydávají velmi kvalitní knížky. Ať žije Chrujda!

Název: Jezevec Chrujda prochází divočinou
Autor: Petr Stančík
Nakladatel: Meander
ISBN: 978-80-7558-038-2
Ilustrace: Lucie Dvořáková-Liberdová
Stran: 24
Rok vydání: 2018
Vydání: 1.