Recenze: Jaroslav Foglar – Záhada hlavolamu
- Vytvořeno 21. 6. 2019 1:00
- Autor: Radovan Kolbaba
Jen těžko najdeme v české literární historii slavnější knihu pro mládež, než je Záhada hlavolamu od Jaroslava Foglara. Navzdory proslulosti i oblibě u čtenářů publikování „foglarovek“ nadlouho znemožnil soudní spor o autorovo dědictví, a tak se k nám dostává další vydání Záhady hlavolamu až po šestnácti letech. Do péče si jej vzalo nakladatelství Albatros a ilustracemi ho obohatil Jiří Grus.
Rychlé šípy, chlapecký klub proslulý z komiksů časopisu Mladý hlasatel, se ve své první knize vypravují do nebezpečné čtvrti nazvané Stínadla. Zdejší chlapci se sdružují do tajuplné organizace Vontů a jejich uzavřenost provokuje zvědavost, které podlehnou i samotné Rychlé šípy. V honbě za senzacemi do svého časopisu narazí na záhady a nedořešenou historii, která nedá spát žádnému z nich.
Záhada hlavolamu je možná nejlepším příkladem toho, jak napsat neobyčejné dobrodružství v obyčejných kulisách. Jaroslav Foglar si své čtenáře získal atmosférou, která byla stejně dobrodružná jako příběhy Tarzana či Sindibáda. Přitom nebylo nutné cestovat do dalekých zemí, ale stačilo zajít za roh či do dvora neznámého domu přes ulici. Ostatně celé dobrodružství vyprovokuje jediná kresba na staré zdi.
Kniha je přímo spjata s populárními komiksy. Nejenže v ní vystupují známé postavy, navíc mnohé komiksové příhody zmiňuje. Ačkoli něco takového dětský čtenář nevnímá, mísí se v ní spousta žánrů. Díky častým útěkům, skrýváním a chlapeckým bitkám je v knize spousta fyzické akce a klasického dobrodružství. Tajemné deníkové záznamy a ostatní indicie, které Rychlé šípy nacházejí, vyprávějí poutavý detektivní příběh. Chlapci pronikají na nepřátelské území a hlídají svá zjištění jako ve špionážním thrilleru a občas má jejich tápání ve tmě hororový nádech. Navíc mají stínadelští Vontové jasně dané politické uspořádání a děj Záhady hlavolamu se odehrává v době nejobtížnějších voleb Velkého Vonta stínadelské historie. Málokoho z dospělých při popisu Mažňákových praktik skupování hlasů nenapadne paralela se současnou či minulou politickou praxí. Aby toho nebylo málo, Rychlým šípům vše komplikuje rozkol ve vlastních řadách.
Nakladatelství Albatros pokračuje v praxi co foglarovka to jiný ilustrátor a tentokrát dalo prostor Jiřímu Grusovi. Jeho malby nejsou ani tak poetické jako práce Pavla Čecha v Chatě v Jezerní kotlině, ani nepůsobí tak aktuálním dojmem jako ilustrace Ester Kuchynkové v Hoších od Bobří řeky. Jiří Grus šetří jasnými barvami, ale obzvláště jeho vyobrazení stínadelských uliček dokonale podtrhuje tajemnou atmosféru knihy i samotných Stínadel. Rychlé šípy i ostatní postavy v Záhadě hlavolamu vypadají, jako by Jiří Grus zpodobňoval skutečné osoby. Kdo je z komiksů zvyklý, že pětice „rychlošípáků“ působí víceméně stejně a rozpoznáme je jen podle barvy triček, kraťasů, vlasů, případně jedné čapky, ten bude jejich zjevem v nové knize příjemně překvapen. Stále však na první pohled poznáte, který z chlapců je Rychlonožka a který Jarka Metelka. I uličky, budovy či oblečení působí jako reálné vyobrazení stavu někdy z třicátých a čtyřicátých let 20. století s jejich kouzlem nepřikrášleným autorskou licencí.
Nelze opomenout fakt, že Záhada hlavolamu vyšla před téměř osmdesáti lety a pro současnou mladou generaci se jedná o až zoufale neaktuální dílo. Tento handicap překonává výše zmíněnou napínavostí a mixem žánrů, které snadno zastíní skutečnost, že se Rychlé šípy na schůzky nesvolávají mobilem a Vontové se po Stínadlech prohánějí pěšky a ne na pennyboardu. Jazyk knihy nepotřebuje zásadní aktualizaci a až na několik málo výrazů nepůsobí zastarale. Někoho možná popudí nepřítomnost ženských postav, ale to je poměrně známý rys Foglarovy tvorby, který od čtení jeho knih ženy v minulosti neodradil a lze předpokládat, že tomu tak nebude ani nyní. Mladé generaci též vychází vstříc formát knihy a její měkké desky.
Tak jako obě předchozí foglarovky od Albatrosu má i Záhada hlavolamu několikastránkovou brožuru na konci knihy jako bonus pro čtenáře. Poselství ze Stínadel je aktualizovanou verzí již dříve vyšlého souboru šifer od Jaroslava Foglara. Upravil ji Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara, která pečuje o Foglarův odkaz. Ti, kteří stínadelské poselství vyluští, mohou vyhrát „rychlošípácké odměny“.
Poslední verze Záhady hlavolamu se může pochlubit příběhem, jemuž na zábavnosti a napínavosti zub času sebral jen málo. Desítky menších i oboustranných maleb Jiřího Gruse příběh Rychlých šípů ilustrují na výbornou a i díky nim má smysl po knize sáhnout i dnes, ať už z nostalgie, nebo jako čtenář zvědavý na to, co na těch foglarovkách tolik lidí vidí.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...