Literární nonsens se zlověstnou předtuchou

Recenze

Vytvořeno 9. 4. 2011 2:00

Autor: Petra Šmejdová

Suchý anglický humor s téměř nevinnými i dobře promyšlenými prvky morbidity. I tak by se dalo charakterizovat rozsáhlé dílo Edwarda Goreyho, amerického autora kreslených příběhů. Nakladatelství Dokořán se podařilo vydat už druhý výběr z jeho tvorby. Knize Octárna a jiné příběhy předcházela v roce 2008 Kuriózní lenoška a jiné příběhy.

Edward Gorey (1925-2000) působí stejně podivínským dojmem jako jeho postavy a příběhy. Spisovatel, ilustrátor, divadelní scénárista a návrhář kostýmů měl předpoklady stát se uznávaným umělcem, ale raději se pohyboval na okrajích žánrů a dělal si vše po svém. Ačkoli existuje řada stylů, které by se s jeho jménem daly spojit (komiks, černá groteska, gotický román, viktoriánská estetika či surrealismus), jeho tvorba se vyznačuje kombinací všech zmíněných žánrů s nespočtem dalších.

V knize Octárna a jiné příběhy se čtenář může opět setkat se strašidelným, přesto veselým světem Edwarda Goreyho. Tu pravou atmosféru příběhům a kresbám dodávají protáhlé bledé postavy, tmavé kouty, podezřelé stíny, všudypřítomné pootevřené dveře, omdlévající ženy v dlouhých šatech nebo nepředvídatelní muži v černých oblecích.

Nakladatelství Dokořán do výboru zařadilo pět Goreyových děl, z nichž jedno se zcela vymyká z typické představy kresleného příběhu. Západní křídlo je totiž dokonalým příkladem autorovy práce s volnými asociacemi, s jejichž užíváním je spjatá tvorba surrealistů. Jednotlivé obrazy se v Goreyho podání vyznačují nulovou dějovostí. Čtenář se nesetká s úvodem ani závěrem tohoto díla. Může si jen užívat prapodivnou situaci, jenž je plná obav z neznámého. Prázdné pokoje, praskliny v zemi, přízraky nebo podezřelé stíny na zdech. To je jen krátký výčet toho, s čím se v knize setkáte.

Knihu Octárna a jiné příběhy otevírá příběh Pochybný host, jenž je důkazem autorovy fantazie a originálního humoru. Hlavním hrdinou se stává podivné stvoření, které se na sedmnáct let usadí v domě jedné rodiny. Rádo se dlouze dívá do komínů, z knih vytrhává stránky, v záchvatu krade ručníky z koupelny a v depresi si lehá na zem, kde překáží.

Zřejmě nejpozoruhodnější a nejzajímavější částí knihy je kapitola s názvem Rozšmelcovaná děťátka. Neobvyklý název je jen předzvěstí temné a krvavé abecedy dětských úmrtí, která předešla příhodám Adamsovy rodiny i zálibám Tima Burtona v kostlivcích. „U jako Uršula, kanál ji pohltil, V jako Viktor, rychlík ho rozdrtil.“

Příběh Hmyzí bůh je dalším příkladem jednoho předčasně ukončeného dětského osudu. Malá holčička, která se nechala zlákat skořicovými bonbóny do černého automobilu, bude za svou neopatrnost obětována během rituálu určenému hmyzímu bohovi. Svou imaginaci Edward Gorey promítl i do posledního příběhu s názvem Snášející se kouzlo. Rodina obývající velký dům je konfrontována s „něčím“, co pomalu klesá skrz jejich pokoje. Neklidné postavy očekávají příští události.

Edward Gorey skvěle pracuje s formou, která díky časté neukončenosti příběhů částečně vítězí nad obsahem. To ale neznamená, že by měl v případě amerického autora menší význam. Vždyť právě kvůli tajuplným, strašidelným a zároveň vtipným kresbám je Edward Gorey tolik vyhledávaným autorem. Současně je jeho tvorba dokladem toho, že umění se dá dělat i bez pointy. Zbytečně by o sobě autor neprohlašoval, že je tvůrcem literárního nonsensu.

Knihu Octárna a jiné příběhy vydalo nakladatelství Dokořán