Philip Roth a jeho Americká idyla
- Recenze
- Vytvořeno 3. 12. 2010 1:00
- Autor: Hana Veselá
Idyla neboli pastorála často čerpá své náměty z klidného, nejčastěji pak pastýřského života. Kam nás to tedy chce jeden z předních amerických autorů současnosti, Philip Roth, zavést? Že by mezi krávy a prasata? Z části nejsme daleko od pravdy. A třeba s ním najdeme i onen americký sen.
Ve svém románu se Philip Roth vrací do minulosti, do krásného období plného nadějí po 2. světové válce do jedné z mnoha typických amerických rodin. Rodina Seymoura Levova, kterého všichni pro jeho vzhled přezdívali Švéd, a jeho ženy Dawn. On bývalý výborný sportovec a ona Miss New Jersey. Žid a křesťanka. Společně se svou dcerou žijí svou americkou idylu, když Seymour zdědí po otci jeho podnik a odstěhují se na venkov do vesnice Old Rimrock. Idyla je dovršena.
Idyla je však pouze a jedině idyla, nikoli skutečný život. Ten na jejich dveře zaklepe o něco málo později, když začne Merry dospívat. Americký sen je přerušen politickými problémy války ve Vietnamu, které způsobí i osobní problémy v rodině. Z Merry se stane aktivistka hnutí proti vietnamské válce a atentátnice, která zabije celkem čtyři osoby. Jedním jediným aktem je tak Seymour vytržen se svého slastného spánku a vržen do zběsilé a šílené americké společnosti konce 60. let. Většinu knihy nás pak provází myšlenky a domněnky Seymoura Levova a jeho hledání odpovědi na otázku „kde se stala chyba?“. Co mě osobně nejvíce fascinovalo, byly popisy jeho duševních pochodů od soucitu, pochopení, vroucnosti k dceři po atentátu, až po nepochopení, nenávist a určitým způsobem zřeknutí se svého dítěte.
Tenhle milý, jemný člověk, který se stavěl ke konfliktům a rozporům mírně, ten sebejistý bývalý sportovec, praktický a vynalézavý při každém utkání s protivníkem, který hraje fér, naráží najednou na soupeře, který fér nehraje – na zlo, jež je od lidského jednání neodlučitelné – a je vyřízený! Ten člověk, v jehož zevnějšku se přesně obrážela jeho vrozená šlechetnost, zakusil už příliš mnohá utrpení, než aby z nich vyšel s nepošramocenou prostomyslností. Už nikdy nebude spokojený tak, jak byl ten důvěřivý Švéd, i když to kvůli své nové ženě a jejich třem dětem – kvůli jejich nepošramocené prostomyslnosti – zarputile předstírá. Stoicky potlačuje své zděšení. Naučí se žít se škraboškou. Je to doživotní pokus to přestát. Herecký výkon na troskách. Švéd Levov žije dvojím životem.
Levov nechtěl takovýto život a celou dobu se snažil podle svých možností dát všem lidem okolo to nejlepší, ale i přesto se to vše obrátilo proti němu. Chtěl žít sen, ale zapomněl, že sny se pouze sní, ale nežijí. Chtěl žít americký sen a být pravým Američanem. A s notnou dávkou kritiky společnosti Spojených států Roth ukazuje, že právě a díky své dceři se Levovi podařilo být oním pravým Američanem.
Chtěls Miss Ameriku? No, tu teda máš, to si piš – svou dceru! Chtěls bejt opravdovej americkej športmen, opravdovej americkej námořní pěšák, opravdový americký eso s krásným nežidovským děťátkem na ruce? Toužils bejt součástí Spojených států americkejch jako ostatní? No, tak to teď jste, pane Někdo, zásluhou svý dcerušky.
Zajímavé je pojetí vyprávění, protože vypravěč je o příběhu hlavního hrdiny informován jeho bratrem Jerrym na školním srazu po 45 letech. Nemá tudíž přesné a úplné informace. Vypravěč si vlastně sám dotváří skutečnost a vymýšlí si, co se asi stalo, co Švéd Levov a jeho rodina prožívali, mysleli a cítili. Je to vlastně nejistá výpověď o skutečnosti a tedy zcela fikční.
Jedinečně napsané dílo zkoumající vášně a city Seymoura snažícího se pochopit a poznat svou dceru, aby mohl přijmout skutečnost, vrcholí jeho poznáním, že o druhých vlastně nemůžeme s jistotou nic říci. O druhých máme pouze určitou představu. Pokládáme je za dobré nebo špatné, ale co vlastně o druhém dokážeme s jistotou prohlásit? Dokážeme se do nich vcítit? A dokážeme říci, kdo jsme my sami? Vždyť ani sám vypravěč neví, kdo je Seymour Levov, a přesto nám o tom vypráví na celých 400 stránkách.
Co říci na závěr? Ke knize jsem přistupoval dosti kriticky, protože tolik vychvalovaný román Umírající zvíře od stejného autora mě nijak zvlášť neoslovil. Dala jsem přesto Philipu Rothovi ještě jednu šanci a teď můžu říct, že si ji právem zasloužil. Americká idyla mě svým tématem a zpracováním mile překvapila a vřele vám ji doporučuji.
Román Americká idyla vydalo nakladatelství Mladá fronta
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...