Hákový kříž v zakončení tlustého střeva

Recenze

Vytvořeno 8. 6. 2011 2:00

Autor: Petr Měrka

Fuck America Edgara Hilsenratha je bezesporu mistrovské dílo. Přitom to neměl autor se vstupem do světa literatury vůbec jednoduché. Jeho první román Noc nezaznamenal žádný větší čtenářský úspěch, ani ohlas u odborné veřejnosti. Jiné to bylo už s jeho následujícím počinem nesoucím název Nácek a holič. Ten v jeho rodném Německu tvrdě narazil ohledně pokrytecky pojímaného a dodnes značně ožehavého a tabuizovaného problému antisemitismu.

Sám Hilsenrath je Žid a zažil v plné míře útrapy druhé světové války, kterou se mu podařilo přežít i s celou rodinou. Což se dá brát jako velmi ojedinělá výjimka. O to cennější je právě jeho osvícené pojetí Nácka a holiče, v němž se se svými nezáviděníhodnými a jistě notně bolestivými zážitky vyrovnal. Sám ho charakterizuje takto: „Je to první černá satira o době nacismu a o státu Izrael.“

Román musel napřed vyjít v Americe, posléze v Itálii a Francii, aby mu nakonec dali příležitost i v německy mluvících zemích. Fuck America je jeho v pořadí čtvrtou knihou a i pro ni je příznačný velice černý humor zpestřený spoustou obscénností, které nemusí každý strávit. V jeho drsné zemitosti můžeme spatřit ohlas neméně kontroverzního Charlese Bukowského či tématicky podobného Jerzy Kosińského, s nímž si pro změnu nezadá s jeho až brutální syrovostí. Ale na mysl nám také může přijít ruský génius Daniil Charms se svou okouzlující poetikou absurdna. Hlavní postava Jakoba Bronského nám pak, v některých svých rysech, evokuje Haškova Švejka.

Pro Fuck Ameriku jsou charakteristické krátké holé věty a jednoduchý jazyk. Dominantní jsou zde dialogy. Hilsenrath jde na dřeň nejen způsobem své prózy, ale i jejím obsahem. Obnažuje před námi skutečnost takovou, jaká je, bez jakýchkoli příkras a lživých kudrlinek.

Děj se odehrává, jak je již z názvu zřejmé, v Americe, kde Hilsenrath krátce po válce skutečně pobýval. Jeho pohled na ni v ničem neidealizuje, v hojné míře se také setkáváme se sociální kritikou a lidskou přetvářkou, kdy vzájemná koexistence je stavěna především na neupřímnosti a stavu bankovního konta. Na čemž se do současnosti samozřejmě nic nezměnilo. Ba naopak, stav věcí a důstojného lidského žití se ubírá mílovými kroky do pekel. Žene nás tam Mamon. V ruce drží bič, kterému říká Chtíč, a tím nás nemilosrdně mrská.

Již zmíněný Hilsenrathův humor je velmi suchý a v mnoha ohledech morbidní. Jenomže jak jinak vzdorovat mizérii všední každodennosti, když vás v kapse „tlačí“ poslední 2 dolary a vy podobně jako Jakub Bronsky píšete román a nemůžete ztrácet čas nějakou mizerně placenou prací. K tomuto až obsedantnímu nutkání vás tlačí minulost. Snažíte se zbavit traumatu z lágru, kam vás uvrhli zlí lidé, které zdobila lebka s překříženými hnáty. A ke všemu vás sužuje vaše inspirace – věčná nadrženost. Pan Bronsky neonanuje, léčí se studenou sprchou. V lepším případě si dovolí lacinou šlapku. Ale zároveň touží po důstojné kopulaci s nějakou normální paničkou.

Pro Hilsenratha je typické mísení reality a fikce. Závěr knihy je rozvinut pomocí třeštivé halucinace, aby nás pomalými krůčky dovedl do autentických vzpomínek na jeho dětství, ale i ty jsou poznamenány několikanásobnou fabulací.

Edgar Hilsenrath je bezesporu zjev světové literatury, který by žádným jejím milovníkem neměl zůstat přehlédnutý. Zážitek z jeho četby je totiž uchvacující.

Co se nás týká, tedy vlády, kterou jako generální konzul zastupuji, mohu vám říct jen toto: Vás, židovských bastardů, máme v Americe plné zuby. Přeplňují naše univerzity, cpou se do vrcholných pozic a jsou stále drzejší. Pošlete mi vyplněné formuláře a laskavě si třináct let počkejte. Jestli jsou vaše předpovědi o plynových komorách a popravčích komandech správné, tak vám radím, abyste už nyní sepsal závěť a jasně v ní formuloval, že si rodina Bronských přeje vystěhovat se, aby vykonavatel poslední vůle mohl v roce 1952 – kdy budete mít pravděpodobně platná vystěhovalecká víza – poslat Váš popel dle Vašeho přání do Ameriky.
S úctou
americký generální konzul
(Hilsenrath E. Fuck America. Přel. J. Zoubková. Plus: Praha, 2011, s. 7)

Knihu Fuck America vydalo nakladatelství Plus v roce 2011