John Steinbeck vypráví o bohu

Recenze

Vytvořeno 22. 5. 2010 2:00

Autor: Hana Veselá

V krátkém románu vydaném poprvé roku 1933 Steinbeck čtenářům vypráví o přírodě a sepětí člověka s ní, o pohanských zvyklostech a o víře v různých podobách, ale hlavně o životě člověka až živočišně spjatého se zemí, což patří mimochodem k častému Steinbeckovu tématu. A o kterém z Steinbeckových románu mluvíme? Jedná se o jeho v řadě druhý román Neznámému bohu.

Už jméno hlavní postavy Josefa předpovídá biblickou či náboženskou tématiku. Josef Wayne je muž silného charakteru, díky kterému se mu dostává postupem času hlavní postavení v rodině. Pro přiblížení můžeme uvést popis Ramy, manželky jeho bratra Tomáše: „Nevím, jestli se na světě rodí lidi, co vůbec jako by nepatřili k člověčenstvu, nebo jestli některý člověk je tak lidský, že všichni ostatní proti němu vypadají jen zdánlivě jako skuteční lidi. Možná, že občas žije na zemi nějaký bohočlověk. Josef v sobě má sílu, že si nejde vůbec představit, aby jí mohlo něco otřást, má v sobě klid jako samy hory, a jeho cítění je zrovna tak prudké a žhavé a stravující jako blesk, a pokud můžu vidět nebo poznat, i zrovna tak neovládané rozumem. Až někdy budeš sama, bez něj, zkus o něm přemýšlet, a pak pochopíš, jak to myslím. Jeho postava ti naroste do obrovské velikosti, až převýší i hory. Ale že by umřel Josef, to si nedovedeš představit. Je věčný. Jeho otec umřel, ale nebyla to smrt.“ Rty se jí bezmocně pohybovaly, jak hledala slova. Pak vykřikla, skoro bolestně: „Povídám ti, ten člověk není člověk, leda by byl celé lidstvo dohromady – všechna síla, odolnost a odedávná moudrost i omylnost všech lidí, a taky všechny jejich radosti a bolesti, které se navzájem vyvažují a ruší, ale přesto zůstávají v tom celku obsažené. Tohle všechno je on, pokladnice, která přechovává kousíček duše každého člověka, a víc než to, on je symbol duše celého živého i neživého světa.“ (str. 120) Josef je jakýsi snad nadčlověk a jako kněz Angelo si sám uvědomí, že silou svého charakteru by dokázal vést lidi a snad se stát i dalším novým Kristem.

Těsně před smrtí svého otce se Josef rozhodne jít na Západ, aby si tam založil farmu. Když se pak doví smutnou zprávu o smrti svého otce, cítí se osamocen a přenese svůj smutek na strom, o kterém si myslí, že se do něj uchýlila otcova duše, aby na něj mohl dohlížet. Začne se stromem mluvit, radit se, pečovat o něj a dokonce mu dává i oběti. Po krátké době se za ním přistěhují i jeho zbylí bratři a společně vedou velkou usedlost s nemalým úspěchem. Josef si po čase najde i ženu, Elizu, mladou učitelku, která se jako jedna z mála dokáže přiblížit a snad i pochopit jeho duši. „Josef stál pod schody, díval se nahoru a čekal, až se Eliza zase objeví. Pocítil touhu otevřít se jí celý, aby si mohla prohlédnout, co se v jeho bytosti skrývá, aby viděla i to, o čem sám ani neví, že to v něm je.“ (str. 78–79) Snad symbolicky je další jiná žena, Rama, osobou, která jej dokáže pochopit, která si všimne jeho péče o strom a o níž se dovídáme, že jej miluje. Všechny postavy a čtenář s nimi se však k Josefově duši jen zdánlivě přibližují, protože autor jako by jen chodí okolo něj a pozoruje ho, ale skryté tajemství musíme číst mezi řádky.   

Šťastné období však následují ničivé rány: smrt jednoho z bratrů Bena, Elizina nešťastná smrt, odchod Burtona a jeho zaviněním i smrt stromu, nakonec pak období sucha, kdy všichni kromě Josefa opouštějí farmu. Josef se rozhodne zůstat, a opět zde vidíme jeden z četných prvků spojení člověka s přírodou, protože nemůže opustit zemi, která trpí a je nemocná. Má-li kniha happy end, je těžké jednoznačně zodpovědět a nechám to na posouzení každému z čtenářů zvlášť.

Steinbeck mistrně vkládá do románu náboženské prvky s jakýmsi mystickým nádechem, protože mnohé události se až neskutečně podobají starým rituálům a praktikám. V těchto rituálech se pak projevuje pevný a živočišný vztah mezi člověkem a zemí. Na druhé straně se setkáváme i s vyhraněnou pobožností Josefova bratra Burtona, který bratrovo chování odsuzuje jako rouhání. I když román obsahuje spoustu skoro až technických pasáží ohledně farmaření a krav, v celkové četbě to nijak nepřekáží a po několika stránkách se čtenář lehce nechá strhnout dějem a hlavně Josefovým silným charakterem, sepětím s půdou a tajemstvím. Některé události mají bohužel nádech předvídatelnosti, jako například Elizina nešťastná smrt. No ale otevřete knihu a uvidíte sami.

Román Neznámému bohu vydalo nakladatelství Alpress