Když sob s Halinou snídá

Recenze

Vytvořeno 30. 9. 2010 2:00

Autor: Alena Štouračová

Pro všechny, kteří rádi cestují nejen prstem po mapě, tu je nový osobitý světový průvodce Haliny Pawlowské Když sob se ženou snídá. Kromě krátkých humorných pozastaveníček ve vybraných oblastech světa vám Halina Pawlowská umožní nahlédnout také pod pokličku zahraničních kulinářských specialit.

I když je bohatě a svérázně ilustrovaná kniha Když sob se ženou snídá rozdělena do kapitol, v nichž se představuje několik států, měst a oblastí světa, jako je třeba Laponsko, Afrika, Rakousko, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Kréta, Paříž, Vídeň, Londýn nebo New York, nedá se mluvit o světovém průvodci v pravém slova smyslu. Konkrétní oblast světa zde není popsána tradičním způsobem, ale několika vtipnými a krátkými historkami – vyprávěními, která gradují závěrečnou pointou a primárně vycházejí z příhod či neobvyklých zážitků, které v zahraničí zažila sama Pawlowská, její rodina, přátelé a známí.

Pawlowská se navíc specializuje také na zážitky kulinářské. Doplněk každé kapitoly pak mimo jiné tvoří recepty pravých nefalšovaných zahraničních lahůdek. Jedná se jak o recepty jídel, tak nápojů těch oblastí, států či národů, o nichž se Pawlowská v knize zmiňuje. Mě osobně zaujal recept na laponský nápoj na zahřátí s názvem glögi, recept na krétský slaný lilkový koláč a recept na rakouské Mozartovy koule.

Máte-li rádi osobitý styl psaní Haliny Pawlowské a její humor, jímž dokáže s elegancí sobě vlastní okořenit svoje roztodivné až bizarní historky, je pro vás knížka Když sob se ženou snídá to pravé ořechové. Zvlášť je tato pohodová kniha výborná jako oddechové čtivo po náročném a vysilujícím dni ve škole nebo práci. Zaručuji vám také, že se po přečtení některých historek o prezentovaných národech či oblastech světa budete rovněž za břicho popadat.

Jestliže se v nejbližších týdnech či měsících chystáte do hlavního města Francie Paříže, můžete se inspirovat následujícími subjektivně pojatými radami Haliny Pawlowské:

Drobný průvodce, abyste si Paříž opravdu užili:
1. Zapomeňte na všechny „turistická“ místa. (Vypadají hůř než na fotkách a Francouze tam nepotkáte.)
2. V žádném případě se neubytovávejte na „pravém“ břehu Seiny.
3. Když půjdete do nejstarší restaurace v Paříží (Le Procope), tak neseďte v centrální místnosti, kde je průvan, a nedávejte si tam svatojakubské mušle. Stojí třikrát víc než v hospodě o tři minuty dál (La Petite Cour) a jsou mnohem, mnohem horší (Tady Lucka byla a jedla ústřice).
4. Neběhejte v Bouloňském lesíku. (Francouzi sportují elegantněji.)
5. Nejezděte metrem! (Krade se tam, režisérka Tereza Kopáčová, která tam byla s Lucií Bílou, přišla o peníze i doklady. Kradou hlavně děti. Říká se jim „Mušky“!)
6. Nechoďte tam, kde mají hudební program přeložený do angličtiny. (Nestojí za nic. Ani angličtina, ani program.)
7. Taky zapomeňte na české normy a snažte se bavit po francouzsku. Jak? S očima vzbuzujícíma flirty, s nákupními papírovými taškami plnými nepraktických botiček, blůziček s volány a sukní, které mají kapsy větší než obvod pasu. Taky uždibujte holoubata, chleba s kachní paštikou a pijte vína z co nejmenších vinic z jihu země. A… líbejte se! Tak jako ohniví francouzští muži, zrádné krasavice, frajeři, opilci studenti i Lucie Bílá!
A rozhodně nechoďte čurat do hospody La Closerie des Lilas!
P. S.: Ale stejně je pro Paříž nejdůležitější text Guillauma Apollinaira:
Nechci vůbec nic dělat
snad ani jíst nemám zapotřebí,
chci jen přemítat,
a když ne zde,
tak lásku najít v snění…

Knihu Když sob se ženou snídá vydalo nakladatelství Motto