Ledová princezna

Recenze

Vytvořeno 6. 9. 2010 2:00

Autor: Marta Šimečková

Název článku by mohl napovídat, že recenzovanou knihou bude pohádka napsaná na motivy známého příběhu o zimní královně. Nenechte se však zmýlit. Ledová princezna je totiž název detektivního románu úspěšné švédské spisovatelky Camilly Läckberg a také prvního dílu nové detektivní série vycházející v českém překladu u nakladatelství Motto.

Román nás zavede do přímořského městečka jménem Fjällbacka. Zde je jednoho dne nalezena mrtvá žena. Jde o bohatou krásku, která ve Fjällbace strávila dětství, poté však nečekaně odcestovala a domů se vracela ojediněle. Až v poslední době našla opět zalíbení v idylickém venkově, který se jí však stal osudným. Kdo podřezal této ženě zápěstí a nechal ji vykrvácet ve vaně studeného domu? A jaké bylo tajemství jejího milostného života? To se snaží vypátrat Erica Falcková, která se v dětství s obětí přátelila. Ve vyšetřování jí bude nápomocen Patrik Hedström, sympatický policista, který v Erice nalezne nejen výborného znalce lidí, ale i osudovou lásku...

Z krátké anotace je zřejmé, že půjde o tradiční detektivku. Je nalezena mrtvola krásné ženy, tzn. že půjde patrně o nějaký milostný trojúhelník. Oběť navíc umožňuje řadu dohadů a spekulací, protože ji místní téměř neznali. Navíc začnou na povrch vyplývat otázky týkající se dávné minulosti. A aby toho nebylo málo, vyskytuje se v románu další – v poslední době velmi oblíbené – klišé detektivek: láska mezi hlavními postavami, které se podílí na vyšetřování.

Přes toto tíhnutí k tradicionalismu musím říci, že je detektivní román velice čtivým dílkem určeným především pro ženy. Dílo totiž využívá postupů zamilovaných románů, navíc se čtenářky mohou ztotožnit s hlavní hrdinkou. Postava jménem Erica je totiž obyčejná žena, která řeší úplně obyčejné problémy (starost o domácnost, touha najít muže svých snů, snaha pomoci své sestře v těžké životní situaci). Dokonce bychom u ní mohli nalézt rysy samotné autorky (a to hlavně v dalších románech, v nichž je Erica postavena do nijak snadné role matky).

Ledová princezna mi připomenul romány mé oblíbené autorky, dosud nepřekonané královny detektivek Agathy Christie. Camilla Läckberg stejně jako Christie užívá klasické detektivní motivy i postupy, navíc dokázala vytvořit zajímavou postavu vyšetřovatele (v tomto případě mladé spisovatelky Ericy, která v mnohém zastiňuje policistu Patrika). Snad bude Camilla Läckberg následovat svou slavnější předchůdkyni i počtem vydaných detektivek, abychom se my – čtenáři – mohli těšit na další příjemnou četbu.

Ukázka:

„Erika v domě už hodně dlouho nebyla, přesto si pamatovala, kde leží koupelna. Otřásla se zimou navzdory teplému oblečení. Pomalu otevřela dveře a vklouzla dovnitř. (...)
Koupelna byla bíle vykachlíkovaná a o to strašnější se naskýtal pohled na krev kolem vany. Na zlomek vteřiny ji napadlo, jak je kontrast červené a bílé působivý, než v plné síle pochopila, že ve vaně leží člověk.“
(Läckberg, C. Ledová princezna. Přel. E. Nováčková. Praha: Motto, 2009, s. 13.)

Knihu Ledová princezna vydalo nakladatelství Motto