Dopsat globální bestseller a zemřít

Recenze

Vytvořeno 29. 9. 2011 2:10

Autor: Alena Oudová

Nákaza se šíří ze Švédska. Čtenář za čtenářem, posléze návštěvník kina za návštěvníkem, propadají kouzlu příběhu, efektivní zápletce, tajuplným charakterům a nervy drásajícímu ději z pera Stiega Larssona. Ano, mluvím o trilogii, která se stala bestsellerem a získala si srdce celé řady čtenářů, o trilogii Milénium.

Věřím, že každý prozaik směřuje k tomu, aby jeho prsty rozložené na klávesnici a aktuální myšlenka byly tou správnou kombinací, která vynese na světlo světa globální bestseller. Švédský autor Stieg Larsson to dokázal. Svět věčného mládence Mikaela Blomkvista a tajemné a problémové Lisbeth Salanderové pohltil čtenáře po celém světě.

Čím jsou knihy Stiega Larssona tak výjimečné? Je z nich cítit nepopiratelný talent spisovatele, obrovská dávka inspirace a kus duše, kterou autor do knih vtiskl. Prostředí švédského venkova popisuje tak přesvědčivě, až vás mrazí v zátylku, charaktery jednotlivých hrdinů jsou vykresleny s takovou lehkostí, a přesto nenucenou přesností, že s nimi dokážete cítit, chápat je, a to i přesto, že v případě hlavních postav se jedná o charaktery, které nemohou být ani s notnou dávkou tolerance označovány jako společenské vzory a nositelé ctností. A možná právě proto, že jsou tak jiní, že autor dokázal upozornit také na jejich chyby, nedostatky a vlastnosti morálně na hraně, jsou pro nás tak zajímaví.

První kniha celé trilogie, Muži, kteří nenávidí ženy, zavádí čtenáře na švédský venkov, kde se hlavní hrdina vydává po stopě neteře Henrika Vangera, významného průmyslového magnáta. Dívka zmizela před mnoha lety, nezanechala po sobě jedinou stopu a její strýc je přesvědčen, že je mrtvá. Proč mu ale každý rok k narozeninám chodí usušená květina, kterou mu vždycky dávala? Je to snad špatný vtip pomstychtivého vraha? Blomkvist zahájí pátrání, které jej svede dohromady s poněkud tajemnou Lisbeth Salanderovou, která sice balancuje na hraně společnosti, nicméně je inteligentní a více než dobře si rozumí s počítači. Dvojice se vydává po stopě záhadných vražd, mezi nimiž nachází souvislosti, a snaží se odhalit klíč k vyřešení záhady zmizení mladé dívky.

První díl je oproti dvěma dílům následujícím zcela samostatný příběh. Na nic nenavazuje, začíná a končí, nenechává žádné pochybnosti o závěru. Vedle toho druhý díl, Dívka, která si hrála s ohněm, a třetí díl, Dívka, která kopla do vosího hnízda, na sebe vzájemně navazují. V pozadí velmi akčního a napínavého děje je příběh Lisbeth Salanderové, která byla před mnoha lety zbavena svéprávnosti za pokus o vraždu vlastního otce. Ne vše je však tak, jak se tváří, ne všichni jednají tak, jak se od nich očekává. Příběh mladé dívky skýtá mnohá úskalí a tajemství dlouho uzavřené černé komnaty.

Stieg Larsson byl švédský novinář, spisovatel a druhý nejprodávanější autor beletrie za rok 2008. Celý svůj život bojoval za práva žen a vystupoval proti pravicovému extremismu. Celou řadu svých názorů a postojů vtiskl, ač skutečně nenásilnou formou, také do svého díla. Čtrnáct dní poté, co Larsson dokončil třetí knihu trilogie, Dívka, která kopla do vosího hnízda, zemřel ve Stockholmu na těžký infarkt ve věku nedožitých jednapadesáti let.

Spekulanti tvrdí, že Milénium je trilogií jen náhodou. Larsson si sám pro sebe již dříve prý načrtl hned několik dalších pokračování příběhu Blomkvista a Salanderové, někteří hovoří až o šesti těchto příbězích. Ať tak či onak, za svého života stihl autor dokončit jen tato tři díla, a to k velké škodě čtenářů. Nepopiratelně do svých knih vtiskl část sebe sama a obohatil literární svět. Dokázal překvapit, inspirovat a fascinovat. Dnes o něm literární svět hovoří s úctou a téměř až s posvátnou bázní. Svého velkého úspěchu se sám autor nedočkal, všechna jeho díla byla vydána posmrtně. My mu ovšem vděčíme za mnohé.

Lisbeth mu pověděla o podivné vraždě holubice u Ley Perssonové v Uddevalle. Mikael dlouho mlčky seděl a přemýšlel, až Lisbeth začala být netrpělivá.
„Fajn,“ řekl Mikael konečně. „Já vaši teorii beru. Ale jeden případ ještě zbývá.“
„Ten případ jsem taky našla. Ale nevím, kolik mi jich mohlo uniknout,“
„Ven s tím.“
„Únor 1966 v Uppsale. Nejmladší z obětí byla sedmnáctiletá gymnazistka Lena Anderssonová. Zmizela po třídní oslavě a našli ji o tři dny později v příkopu u Uppsalaslätten pěkný kus od města. Zavražděna byla na nějakém jiném místě a pak ji vrah odtáhl sem.“
Mikael přikývl.
„Tahle vražda se hodně přetřásala v médiích, ale přesné okolnosti její smrti nikdy nesdělili. Vrah dívku brutálně týral. Četla jsem zprávu z patologie. Mučil ji ohněm. Měla těžké popáleniny na rukou a prsou, vrah ji pálil postupně na různých místech po celém těle. Našly se také skvrny od vosku, které odkazovaly na to, že použil svíčku, ale ruce měla tak zuhelnatělé, že se muselo jednat o silnější plamen. A nakonec jí vrah odřízl hlavu pilou a položil ji vedle těla.“
Mikael zbledl.
„Panebože,“ řekl.
„Nenapadá mě žádný citát, který by se na to hodil, ale Třetí kniha Mojžíšova se většinou týká zápalné oběti a oběti za hřích, a na několika místech navrhuje, že zvířecí oběť – nejčastěji býk – se má rozsekat a hlava oddělit od těla. Použití ohně připomíná první vraždu Rebeky tady v Hedestadu.“ (Ukázka z knihy Muži, kteří nenávidí ženy, s. 349–350.)

Trilogii Milénium vydalo nakladatelství Host