Kniha, která žije svým vlastním životem

Recenze

Vytvořeno 14. 11. 2011 1:00

Autor: Lenka Martinková

Kniha EREBOS – Hra, která zabíjí! od Ursuly Poznanski zaujme svoje čtenáře už jenom obálkou. Tváří se totiž tak nějak staře a použitě. Může za to jaksi „oprýskaná“ červená barva, nebo snad vylisovaný název knihy? Ale nejtajemněji na obálce knihy působí jedno jediné oko, které člověka jakoby pozoruje… Račte vstoupit do světa EREBOS!

Děj zpočátku plyne pomalu a nezáživně. Mladý Nick, nadějný basketbalista, má strach o svého spoluhráče, který bez omluvy nepřijde na trénink. Stalo se mu něco? Podobných případů se najednou vyrojí bezpočet. Co to proboha může znamenat?! A pak se mu do rukou dostane podivné DVD nadepsané jako EREBOS. Kolem disku je mnoho tajemství a jedním z nich je, že hrát se smí jen o samotě. Několik levelů se zdá relativně jednoduchých, ale když se hra začne vměšovat i do reality a požadovat úkoly na hraně zákona, co potom?

Celý příběh se odehrává v Londýně. Začíná ve škole a u Nicka doma, postupně přerůstá hranice jedné oblasti a rozpíná se do všech koutů města. Nevynechá ani kavárny, metro a tetovací salon. Jediná věc, která čtenáře může mrzet, je otázka, proč německá autorka zasadila děj do ostrovní země? Nebylo by lepší, kdyby se kniha odehrávala v místech, která sama dobře zná? I když svým způsobem to má určitě nějaký význam.

Nejdůležitější postavou je Nick snažící se rozmotat záhadné okolnosti hry. Pod jmény herních postav hledá svoje spolužáky a známé. Někdy má pocit, že je pravdě blízko, ale až do poslední stránky není jasné, kdo za kterou akcí vlastně stojí. Postavy, které ze začátku vystupují samostatně, možná mají společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Nebo jde nakonec každá za svým vlastním cílem? Jak toho o nich může hra tolik vědět? A opravdu plní jejich přání? Některé otázky zůstanou navždy nezodpovězeny, na jiné čtenář v průběhu času přijde sám.

Text čtenáře doslova připoutá a není možné knihu odložit, dokud není dočtena. Vzniká jakási závislost, srovnatelná jedině s vášní hráče EREBOSU. Jestliže hra v příběhu ovládá ty, kteří jí propadli, nejinak je tomu se čtenáři. Přestože z některých událostí tuhne krev v žilách, oko na obálce člověka ohlídá, aby příběh dočetl.

Občas čtenáře přepadne jakési déjà vu, když se děj začne shodovat s hororovou povídkou z jednoho dílu Hororů na dobrou noc od Antony Horowitze. Někde ve dvou třetinách příběhu už mnohé napadá, že prožitých hrůz bylo přespříliš. Nebo ne? Tolik tajemství ještě nebylo odkryto…

Podtitul Hra, která zabíjí! se na knihu dokonale hodí. Přesně popisuje nejen příběh spojený s temnotou, smrtí a starořeckými bohy, ale také to, že při čtení člověk takřka nejí, nespí a nepije, jen aby mu neutekl další krutý boj proti tajemnému Ortolanovi.

Ukázka z knihy:

„Lidé nerozhodní, váhavci, strašpytlové a moralisté nejsou ve službách mého pána vítáni. Nehodí se k tomu, zničit Ortolana. Žij blaze.“
Žij blaze?
Na pokyn posla se dva kamenní démoni odpoutají ze svých míst mezi okny a rozloží svá křídla.
„Ne, počkat, to je omyl!“ volá Sírius. „To není fér! Já to udělal všechno správně!“
Oba démoni ho za ramena chytnou do svých pařátů a zdvihnou ho do výšky.
Sírius se bráni z všech sil, svíjí se v pařátech kamenných obrů. Proč jen to posel dělá? Dosud mu vždycky pomohl.. A teď jen kvůli tomu jednomu selhání, kvůli tomu jednomu úkolu…
(…)
Posel si stáhl kapuci hluboko do obličeje.
(Poznanski, U.: EREBOS – Hra, která zabíjí. Praha: Fragment 2011, s. 198.)

Knihu Erebos vydalo nakladatelství Fragment