Románek s císařem

Recenze

Vytvořeno 13. 2. 2012 1:00

Autor: Lenka Martinková

Milovník umění a alchymista, to je Rudolf II.. Ale jak se seznámil s dcerou svého archiváře Jakuba Strady a matkou šesti královských dětí? Tohle všechno se dozvíte v knize Kateřina: Elixír láska Rudolfa II. od Jaroslavy Černé.

Autorka se zabývá známým a značně „profláknutým“ příběhem císaře Rudolfa II. a hraběnky Kateřiny Stradové. Snad každému teď vytane na mysli zdůvodnění nemožnosti sňatku z Císařova pekaře a Pekařova císaře: ,,Na to jsme chudí – já penězi a vy urozeností!“, jenomže Černá se ve svém románu domnívá, že to tak být nemuselo.

Kniha je rozdělena do dvou částí – první vypráví o seznámení Jeho Veličenstva s mladou Kateřinou při oslavě jejich patnáctin a plynule přechází do doby narození jejich prvního dítěte, Julia Cesara d´Austria, který měl za všechny svoje sourozence nést „prokletí rodu Habsburků“. Druhá část s názvem Kateřina a Julius popisuje především zvrhlé výstřelky mladého pána a jeho kumpánů, kvůli kterým musel být odklizen z Pražského hradu a nechvalně se proslavil na Českém Krumlově.

Na začátku je poměrně umírněná oslava narozenin jediné dcery Jakuba Strady v jeho domě U Zlatého hroznu, aby se na několika příštích stránkách mohl přenést na stále přestavovaný Pražský hrad, kde by Kateřina mohla být snadno stržena do víru vášnivých nocí. V dalších kapitolách se pak stejnou měrou zjevuje už zmiňovaný Hrad a českokrumlovský zámek, nebo spíše ložnice šíleného Julia.

Jestliže si v prvních kapitolách kniha skoro říkala o zařazení do červené knihovny, později se děj rozjede a čtenář občas uvažuje, jestli by nebylo lepší ji na nějaký čas (alespoň při jídle) odložit. Kolikrát to až vypadá, jako by se Jaroslava Černá vyžívala v popisování Juliových krutostí, aby následně lépe vynikla mateřská láska, Tychova věštba a rodové onemocnění Habsburků.

Román na pultech českých knihkupců patří mezi knihy, které se na známý příběh dívají z jiného úhlu a dokáží čtenáře zaujmout až do poslední věty.

Ukázka z knihy:

„Kde je Mušle? Už přišla na zámek?“ vyjel na vrchního komořího, protože hejtmana se nedovolal.
„Ne, pane, dívka ještě není schopná chodit, nemůže sama přijít…“
Ale Julius nic takového slyšet nechtěl. „Lžeš, všichni lžete! Za tak dlouhou dobu už by jí zlomeniny srostly dvakrát! Ať hned přijde velitel stráží,“ poručil zlostně. „Neuposlechli jste můj rozkaz, nepřivedli jste mi Mušli, a na vině je její otec. Dejte ho zavřít do vězení… okamžitě!“
„A paní Markéta?“ zeptal se velitel.
„Vypadněte už!“ vykřikl Julius, a když osaměl, zabručel pro sebe: ,,Pro svoji Mušli si dojdu sám.“

Černá, J.: Kateřina – Elixír lásky Rudolfa II.. Frýdek-Místek: Alpress, 2011, s. 165.

Knihu Kateřina – Elixír lásky Rudolfa II. vydalo nakladatelství Alpress