Čeští panovníci, jak je neznáme

Recenze

Vytvořeno 22. 2. 2012 1:00

Autor: Lenka Martinková

Že čeští panovníci byli jen lidé a jako takoví měli svoje neřesti, o tom nikdo nepochybuje. Proč je ale nepoznat trochu jinak, než nabízí běžná literatura? Vstupte do světa válek a bitev, ve kterých vám půjde o krk! Jako osvědčený průvodce se vám představí Vladimír Liška se svojí knihou Panovníci českých zemí ve faktech, mýtech a otaznících.

Autor si v knize dal za předsevzetí představit čtenářům devět vládců z různých období českých dějin. Setkáte se s méně známými postavami stojícími u zrodu českého státu. Přestože jde o třetí díl této knihy, není žádný větší problém vpravit se do základních historických údajů, se kterými Liška pracuje. Kniha je volným pokračováním svých sester, na které navazuje víceméně jenom názvem a tím, že se týká českých panovníků.
Vladimír Liška uvádí o jednotlivých osobách tolik zajímavých podrobností, že se čtenář nestačí divit, co všechno dřívější vládci dokázali. Někdy neváhá uvažovat o tom, co by se stalo, kdyby se ten či onen monarcha udržel na trůnu o něco déle, než tomu bylo ve skutečnosti. Čerpá ze starých a mnohdy zapomenutých kronik a často uvádí nové teorie o jednotlivých panovnících.
Liškova procházka českými dějinami začíná u Českého Hanibala – Soběslava I., pokračuje k největšímu Čechovi Karlu IV. a končí u Habsburského Leopolda II.. Prochází tajemnými zákoutími jejich území a boji s ostatními vládci. Nezřídka přidává i podivné domněnky, které se šířily mezi poddanými už za jejich života. Nechává čtenáře nahlédnout do soukromí knížat, králů a císařů a poodkrývá i jejich chorobopis, obzvlášť zajímavé jsou pak dohady kolem jejich úmrtí. Některé z komplikací zdravotních stavů nebylo možné v minulosti vysvětlit a mnohdy nejsou jasné ani dnes – většinou proto, že nebyla provedena exhumace a následující zkoumání.
Na své si čas od času přijdou i techničtěji založení čtenáři, kterým Vladimír Liška dává možnost popřemýšlet nad tím, jak by se na konci 16. století mohly v ulicích staré Prahy objevit postavy, které vypadaly jako z nedávné vojenské minulosti? Autor nabízí několik svých řešení, která se na první pohled zdají velice pravděpodobná, ale rozhodně je nikomu nevnucuje a nechává i prostor pro jejich případné vyvrácení. Ukazuje cestu, po které je možné se vydat, ale je jen a pouze na čtenářích, jestli tuhle možnost využijí, nebo ne.
Kniha by úspěšně mohla posloužit jako odrazový můstek pro další odborné výzkumy o českých panovnících, nebo jinou populárně-vědeckou práci. Liška ve svém díle ukazuje, že čeští vládci nebyli takoví, jaké je známe ze školních učebnic.

Ukázka z knihy:

Šlo snad o zcela neobvyklou fata morgánu, kolektivní halucinaci, nebo o neobvyklou holografickou projekci? Popis obrněného vozu totiž připomíná pohyb tanku a mohutné řinčící postavy nemusely být ve skutečnosti postavy, nýbrž kovová monstra. Informace o obrovském větru, náhlé záři a ohnivém kole připomíná spíše neidentifikovatelný létající objekt (UFO). Dodnes neznáme odpověď. Nebo si celou příhodu Peckovský vymyslel?
V těch časech už Maxmilián II. trpěl vážnými zdravotními potížemi, poruchou oběhového systému, anginou pectoris, dnou, měl ledvinové koliky. Přesto se snažil Rudolfovi předat svou říší důstojně a legalizovat jeho nástup na český i uherský trůn ještě předtím, než se odebere na věčnost.
(Liška, V.: Panovníci českých zemí ve faktech, mýtech a otaznících. Praha: XYZ 2011, s. 163.)

Knihu Panovníci českých zemí ve faktech, mýtech a otaznících vydalo nakladatelství XYZ