Honba za přízrakem jménem Federico Fellini

Recenze

Vytvořeno 3. 2. 2012 1:00

Autor: Petra Šmejdová

V duchu režisérovi filozofie „žertuji, tedy jsem“ se nese přepracovaná verze monografie, jejímž autorem je Tulilo Kezich. Felliniho blízký přítel a filmový kritik doplnil původní spis s názvem Fellini o dosud nezveřejněné skutečnosti, které vrhají na soukromý i profesní život režiséra nové světlo.

Z téměř čtyřsetstránkové knihy je cítit důvěrný vztah autora a jeho hlavní postavy. Federica Felliniho díky tomu můžeme sledovat téměř na každém kroku. Zblízka poznáme atmosféru natáčení všech jeho filmů a jeho vztahy se štábem a herci, které byly často nebezpečně napjaté. Felliniho povaha k nám promlouvá skrz všemožné historky a legendy, které rád sám často ještě více mytizoval.

Myslím si, že představení osobnosti Federica Felliniho bylo možné jen díky podrobnému vylíčení života, který předcházel jeho kariéře režiséra. Tulio Kezich prvních sto stran věnuje rodnému městu Rimini a cestě do Říma ve čtyřicátých letech. Životopisné reálie nezapomíná uvést do kontextu s dějinnými událostmi v Itálii, které paradoxně nijak nezviklaly apolitickou povahu budoucího režiséra.

Filmoví fanoušci nejvíce ocení obsáhlejší část životopisu, která je věnovaná Felliniho filmům. Přestože toho o italském umělci bylo napsáno už mnoho, Kezichovi komentáře a poznámky k jednotlivým dílům otevírají nový pohled na celou Felliniho tvorbu. Každému filmu je věnována kapitola plná odkazů, předchozích inspirací, literárních a jiných námětů, režisérových snů a nočních můr, jenž všechny využíval k vystavění kritických a pohádkových světů svých filmů. Mimo to odhalíme jeho tvůrčí potřebu po ukončení natáčení každého filmu, kdy rychle odsunul povinnosti spojené s propagací  filmu a nahradit je prací na novém.

Věřím, že každý, kdo ještě nepropadl kouzlu Felliniho filmů a jeho osobnímu charismatu, zažije to ihned po dočtení knihy FEDERICO Fellini, život a filmy. Nejde totiž o strohý popis míst, letopočtů a setkání, ale je to živé vyprávění jednoho neuvěřitelného života. Díky plynulému toku textu, o jehož skvělý překlad se postarala Eva Zaoralová, se čtenáři automaticky přehrává film točený jak jinak, než černobílou kamerou. Hlavní postavou je darmošlap, cirkusák a režisér obklopený ženami Federico Fellini.

Ukázka z knihy:

Víc než aspekt televizní reklamy je ve filmu Ginger a Fred pranýřována móda takzvaných „vděčných čísel“, kdy se kousky starých varietních výstupů zamíchají do takzvaných „talk show“ a všechno končí přehlídkou naprosto dementních osobností. Režisér během příprav filmu často tvrdí, že se ani nedokáže měřit s nesmyslností, pitomostí, absurditou a nestoudností některých exhibicí, jaké jsou v televizi na denním pořádku. Téma „filmu proti“ je oživeno především ve Francii, kde je Ginger a Fred uveden ve chvíli, kdy se na scéně objeví La Cinq, soukromý kanál italské značky, využívaný Mitterrandovou socialistickou vládou, který však dlouho nepřežije. Ale nejvlastnější podstata věci je jiná.
(Kezich T. FEDERICO Fellini, život a filmy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011, str. 358)

Knihu FEDERICO Fellini, život a filmy vydalo Nakladatelství Lidové noviny