Další případy geniálního detektiva

Recenze

Vytvořeno 25. 2. 2012 1:00

Autor: Lenka Martinková

V Mladé frontě v roce 2011 vyšla sbírka detektivních povídek s názvem Dr. Sherlock Holmes v Čechách a jiné případy od Rudolfa Čechury. Původně se s nimi bylo možné setkat v rozhlasovém pořadu Meteor a poprvé se knižní podoby dočkaly v roce 2003.

Sherlock Holmes je v důchodu, věnuje se především včelám a Dr. Watson ho čas od času navštěvuje jen proto, aby si společně zahráli šachy. Přesto, když se objeví zapeklitý případ, který je zdánlivě nemožné vyřešit, přátelé se ho ujímají a brzy znají pachatele. Kdo by od Sherlocka Holmese čekal něco jiného?

Ve většině případů se korunním svědkem stane příroda, podle níž Sherlock dokáže určit přesnou dobu zločinu. K úspěšnému pátrání mu pomáhají ať podrobná pozorování okolí, nebo jen fauna a flóra, která se v různé denní doby chová tak, jak by se od ní nečekalo, a jen zkušený přírodovědec může odhalit pravé důvody takových událostí. Ne vždy slavnému detektivovi postačí pouhé pozorování. Někdy se musí spolehnout na laboratorní rozbory vzorků z místa činu, ale to většinou jen proto, aby přesvědčil své kolegy o pravdivosti závěrů, ke kterým došel.

Podle mých předchozích slov by se mohlo zdát, že Sherlock Holmes s Watsonem řeší jenom skutečné trestné činy, avšak ne vždy to tak je. Posláním detektiva je také chránit nevinné nebo pomoct při objasňování podivných náhod, které s úmrtím částečně souvisejí. To je další věc, jíž se detektivové na penzi ochotně ujmou. Mnohdy se musí rozhodnout, co je důležitější – jestli potrestat viníka podle práva, nebo ho spíše chránit před okolním světem. V takové chvíli to vypadá, že je Holmes v Čechurových povídkách přehnaně kladný hrdina a tím se vlastně stává „záporákem“. Zdánlivý nesmysl? V porovnání s ním se Dr. Watson jeví mnohem lidštěji než světově uznávaný detektiv.

V povídkách se projevuje autorův originální smysl pro humor, když si hraje se jmény jednotlivých aktérů. Mykolog se jmenuje Mushroom (tedy Houba) a podezřelý z vraždy se honosí příjmením Poison, takže se čtenáři setkají s panem Jedem. A snad ani nemusím dodávat, jakým způsobem byl zločin spáchán.

Ačkoli jde o dílo českého autora, a tudíž by se dalo předpokládat, že nedokáže dokonale vystihnout britskou mentalitu, není to pravda. Při čtení se člověk hravě přenese do ostrovního království a bude mít tu čest se setkat se skutečným šlechticem i nefalšovaným anglickým sluhou.

Ukázka z knihy:

Inspektor, stojící v bezpečnější vzdálenosti, řekl nazlobeně:
„To není blázinec, seržante, nýbrž včelín!“
„Rozkaz!“ řekl uctivě, hned však paličatě dodal:
„Ale to je tedy pěkný blázinec, ten včelín!“
„Nikoliv,“ poučil ho milostivě jeho nadřízený. „Každý včelí úl je vysoce organizované hmyzí společenství, sdružené arci na základě pouhých instinktů.“
„Oh, inspektore, vy víte vskutku všechno!“ pravil seržant obdivně.
„Ovšem. Proto mám hodnost inspektora.“
„A víte teda také, která z těch včel zavraždila lorda Beefeatera?“ zeptal se seržant, který se mezitím dal na ústup a měl teď dost kuráže k poťouchlostem.
(Čechura, R.: Dr. Sherlock Holmes v Čechách a jiné případy. Praha: Mladá fronta, 2011, s. 9.)

Knihu Dr. Sherlock Holmes v Čechách a jiné případy vydalo nakladatelství Mladá fronta