Čtyři vraždy v knižním vydání

Recenze

Vytvořeno 16. 2. 2012 1:00

Autor: Jiří Lojín

Když vidím na přebalu knihy fotografii z filmu, jemuž sloužila za předlohu, většinou si s útrpným úsměvem pomyslím něco nelichotivého o vkusu výtvarníka a o pohrdání vydavatelství inteligencí potenciálního zákazníka. U knihy Mrtvým vstup zakázán jsem ovšem byl nucen svůj postoj přehodnotit. Musel jsem si přiznat, že pokud bych obálce nezahlédl Lubomíra Lipského se zakrváceným nožem v ruce, těžko bych si spojil název knihy s filmem, který jsem viděl snad stokrát. Ani jméno autora bych zřejmě z hlubin zapomnění po letmém pohledu nevydoloval, přestože Timothy Tatcher je pseudonym známého spisovatele Nenada Brixiho.

Chorvatský spisovatel Nenad Brixi (někdy též Brixy) byl i u nás známý jako autor nenáročných humorných detektivek, ideálního čtení pro okamžiky oddechu, třeba na dovolenou nebo na večery, kdy není člověk únavou schopný vnímat náročnější čtivo. Oblíbené byly na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy vyšly takové tituly jako  Soutěž za milión, Tři a půl mrtvých a Slyší to celý dům, ve kterých dokázal, že dokáže napsat humornou detektivku stejně dobře jako i jiný žánr.

Děj knihy i filmu je velmi jednoduchý. Jednoho dne zazní zvonek u dveří Timothyho bytu a místo Jenniffer, kterou očekává, „vejde“ mrtvola neznámého muže. Timothy marně policii vysvětluje, že není vrah a ořechovým likérem (ve filmu koktejlem hu-hu, ale ořechový likér je také dostatečně sugestivní představa odporného pití) nebohého muže neotrávil on. Tím začíná groteskní děj, do kterého vstupují mírně slabomyslní policisté, dvě gangsterské bandy, krásné dívky a někde je i šek na milión dolarů.

Možná se někdo může domnívat, že nemá smysl kupovat detektivku, která posloužila jako předloha notoricky známému filmu (zdá se, že pro notoricky známé dílo se vžil pojem kultovní, ač bych byl v použití tohoto výrazu opatrný například u Babičky Boženy Němcové, avšak kdo ví), ale není to pravda. I když čtenář po celou dobu ví, jak příběh dopadne, zaručuji, že se bude bavit. Brixi píše svižným stylem, jeho humor je sice jednoduchý, ale ne prvoplánový. Scény si může čtenář v duchu okořenit gagy z filmu a pozvednout tak Brixiho humor ještě o stupínek výše. Ani čtenář neznající film nepřijde zkrátka, kniha je dostatečně „samostatná“ a dokáže žít vlastním životem.

Určitě nebude překvapením, že se Miloš Macourek a Oldřich Lipský nedrželi literární předlohy příliš pečlivě. A tak se v knize setkáváme s hlavním hrdinou Timothy Tatcherem a ne s George Camelem, v porovnání s knihou je více při věci a není zdaleka tak nemotorný, jak jej představuje Lubomír Lipský. Bytná, paní Harringtonová, nehraje v knize zdaleka tak výraznou roli jako ve filmu. Pochopitelně, nedat větší prostor úžasné herečce jako byla Marie Rosůlková, by bylo přinejmenším nezodpovědné. Do filmu se však nevešla postava Cecilie Bugsové, manželka policisty Tlustého Bugsyho (ve filmu ztvárněného Janem Libíčkem), která ve dvou epizodách detektivky dodává scénám patřičný říz.

Kniha Mrtvým vstup zakázán nepatří ke klenotům světové literatury, ale k těm knihám, jenž nikdy nezklamou. Můžeme je číst ve chvílích, kdy si potřebujeme odpočinout, v autobuse, v čekárně u lékaře, ve frontě na úřadě. Na nenáročný děj je snadné navázat, není problém vrátit se k ní po týdnu, ovšem pokud nás nechytí natolik, že si až po půlnoci uvědomíme, že v tuto dobu už normálně dávno spíme. A ještě něco – takovým dárkem málokoho urazíme.

Knihu Mrtvým vstup zakázán vydalo nakladatelství XYZ