Převratný vynález šíleného vědce

Recenze

Vytvořeno 11. 3. 2012 1:00

Autor: Jiří Lojín

„Doktor Proktor a prdicí prášek? To bude ale čuňárna!“ rozzářily se oči mé devítileté dcery, když zahlédla Nesbøho knihu na mém stole. Přiznám se, ležela tam jako návnada, chtěl jsem si ověřit, jak titul, který autor zvolil, ve skutečnosti funguje. Funguje dobře, mezi jinými knihami s mnohem méně provokativními názvy ji určitě nikdo nepřehlédne.

Když Jo Nesbø v roce 2007 vydal první knihu s doktorem Proktorem, měl za sebou slušnou řádku románů s kriminální tématikou, série „holeovských“ detektivek byla v plném proudu. Nezdá se však, že by svého rozporuplného hrdinu a kriminální žánr zcela opustil i na půdě literatury pro děti. Doktor Proktor - stejně jako Harry Hole - není příkladem konformního občana, žijícího klidným, průměrným životem. Jeho vynálezy jsou, řečeno velmi eufemisticky, poněkud podivné, a pohybovat se v jejich blízkosti je životu nebezpečné. Naštěstí jsme ve světě, ve kterém lze bez úhony přežít i ty nejdivočejší pády, a bez podstatnějších žaludečních problémů požít i ty nejpodivnější prášky.

Protože jde o knihu pro děti, je doktor Proktor titulní, ne však hlavní postavou. Tato role patří dětem. Líze, které se právě odstěhovala nejlepší kamarádka, a chlapci se zvláštním jménem Bulík. Bulík značí původně mladého vola, ale Bulík – chlapec toto roztomilé, leč těžkopádné zvířátko ničím nepřipomíná. Je malý, drobný (jeho nepatrná postava mu v příběhu přijde velmi vhod), a zejména neobyčejně bystrý. Líza a Bulík jsou tahouny příběhu a doktor Proktor, ač tomu název knihy neodpovídá, se tak trochu veze.

Každý správný dobrodružný příběh potřebuje také svého antihrdinu, zlosyna, jenž narušuje plány, zaviní nejednu nebezpečnou situaci a všem škodí. Jo Nesbø pro tento účel angažoval hned celou rodinu Tránových v čele s otcem, jenž se před žádnou špatností nezastaví. Jeho synové Truls a Trym se sice od něj ještě mají co učit, ale zdá se, že jako záporňáci trochu tupějšího ražení jsou docela talentovaní.

Jak je vidět, autor vytvořil dokonalý tým, ve kterém má každá postava svou jednoznačnou roli od začátku až do konce. Dobro nakonec zvítězí, zlí musí být potrestáni. Z tohoto pohledu je zápletka tuctová  a Jo Nesbø musel najít něco, co by dětského čtenáře na první pohled přitáhlo. Přesvědčením, že tímto tahákem je právě prdění, se vůbec netají:

Bulík si nabral lžičkou ještě víc prášku, ale profesor ho zarazil:
„S dovolením, ale tohle není nic pro děti.“
„To si pište, že je,“ odmlouval Bulík. „Všechny děti zbožňují prdění.“
(Nesbø,J. Doktor Proktor a prdicí prášek. Brno: Jota, 2012, str.29.)

Z knihy vyzařuje rukopis zkušeného spisovatele s talentem vytvořit a domyslet zápletku. V některých místech však zbytečně zjednodušuje, jako kdyby podceňoval schopnost dětí chápat složitější vazby. Podobný problém se občas vyskytuje u mužských vypravěčů moderních pohádek, pro něž není spojení s dětským čtenářem zcela přirozené. Svět dětí a dospělých odděluje hranice, kterou někteří spisovatelé překonávají s lehkostí a samozřejmostí, jako kdyby vůbec neexistovala, a jiní, třeba právě Jo Nesbø se o to musí dost snažit. Ve své knize občas naznačuje, kudy tato hranice vede.

„Tatínek a maminka se mě ptali, co se to včera dělo v zahradě doktor Proktora.“
„Tys jim o tom řekla?“
„Samozřejmě. Není to přece nic tajného, nebo je?“
„Nóóó, není,“ odpověděl Bulík váhavě. „Já jenom, že si netroufnu mámě vyprávět o věcech, které jsou podle mě děsně srandovní. Protože se pak skoro vždycky dobere k tomu, že je to buď nebezpečné, anebo nějaká lumpárna a klukovina.“
(Nesbø,J. Doktor Proktor a prdicí prášek. Brno: Jota, 2012, str.94.)

Přes tuto drobnou pochybnost považuji Nesbøho knihu pro děti za velmi atraktivní, čtivou a vtipnou. Děti i rodiče určitě potěší vysoká grafická úroveň českého vydání. Kniha je vytištěna na kvalitním papíru jako celobarevná, obrázky, jejichž autorem je Per Dybvig, doplňují text nezaměnitelným způsobem. Nakladatelství Jota připravuje vydání obou dalších pokračování Doktor Proktor a vana času a Doktor Proktor a konce světa, možná. V první knize zůstala otevřená otázka doktorovy životní lásky, a tak se můžeme těšit na další vynálezy šíleného vědce i na dobrodružství, spojené s pátráním po Julietě Margarínové.

Knihu Doktor Proktor a prdicí prášek vydalo nakladatelství Jota