Těžký den jedné rodiny

Recenze

Vytvořeno 9. 3. 2012 1:00

Autor: Jana Semelková

Po letech přichází na trh psychologická novela Stanislava Rudolfa Operace mé dcery. Příběh vtěsnaný do dvaceti čtyř hodin. Těžkých hodin pro všechny zúčastněné.

Na začátku je spokojená rodina – otec, matka, syn a dcera. Syn zůstává u prarodičů, dcera se s rodiči vrací od dědečka a babičky domů. Nastane zlom, okamžik, který otřese všemi. Autonehoda. Jediný otec je mimo nebezpečí, matka s dcerou končí v místní nemocnici. Dcera má vážné zranění páteře, pomůže jen složitá transplantace míchy. Ideálně by šestnáctileté dívce pomohl dárce z okruhu nejbližších – matka, otec, bratr. Jenže… matka by kvůli vlastnímu zranění zákrok nepřežila, syn je příliš mladý a otec, jak dokazují provedené testy, není biologickým otcem mladé pacientky. Dosud o tom nevěděl… Zpráva, která zasáhne život všech. Jak vyřeší novou situaci? Odpustí ženě? Odejde? Bude dál se svou rodinou? Jaký bude jeho vztah k dceři po nečekaném zjištění? Dá se lež odpustit?

Vedle této velmi dramatické linky se odehrávají příběhy lékařů. I oni řeší vlastní rodinné problémy, vztahy. Zároveň musí rozhodnout, zda zákrok provedou sami či předají těžce zraněnou pacientku do péče zkušenějších chirurgů fakultní nemocnice v Praze.

Příběh poprvé vyšel v roce 1980. Od té doby lékařský výzkum a operační postupy pokročily. Přesto je stále aktuální. Jde v něm především o zásadní rozhodnutí v těžkém okamžiku. Je stále poklonou umění lékařů. Hlavně však ukazuje, jak nečekaná situace může narušit naše jistoty. Jak chyba, kterou jsme udělali kdysi, se k nám může vrátit a zničit vše, čemu jsme dosud věřili. Nechtěla bych být v situaci matky, která žila šestnáct let s tajemstvím, která trpěla za čin, k němuž byla donucena v době, kdy byl její muž v nápravném zařízení za profesní nedbalost na stavbě. Stín minulosti ji dostihl a nešetřil. Nechtěla bych být ani v situaci otce. Je určitě těžké dál věřit ženě, není lehké přijmout „nevlastní“ dceru. Mučivé pochybnosti drásají mysl i srdce. Jak se se vším vyrovnat. Utéct? Postavit se osudu? Vždyť dcera je jen nevinnou obětí pochybení druhých.

Stanislav Rudolf je mistrem psychologických příběhů. Jeho postavy jsou dokonale vypracované, jejich osudy jsou skvěle vykreslené. Dokáže čtenáře do děje vtáhnout a nepustit. Trpíme, rozhodujeme se, fandíme, odpouštíme… chvíli jsme na straně matky, chvíli souhlasíme s názory otce. Do toho netrpělivě čekáme na rozhodnutí lékařů o možnostech léčby dcery. S ní asi soucítíme nejvíc.

Příběh, který léty nezestárl, má i podobu televizního filmu. Možná, že si vzpomenete: v hlavních rolích jsme mohli vidět Vlastmila Harapese s Janou Šulcovou. Ostatně, většina úspěšných knih Stanislava Rudolfa má filmovou podobu, neboť jeho příběhy jsou ze života a mají výtečně vypracované pointy.

Knihu Operace mé dcery vydalo nakladatelství XYZ