Obyčejné krabice jsou pro děti kolikrát zajímavější než speciální výtvarný materiál

Recenze

Vytvořeno 10. 4. 2012 2:00

Autor: Hana Moualla

Rozhovor s výtvarnicí, pedagožkou a zkušenou autorkou edukativních publikací Petrou Vondrovou vznikl díky mému současnému zájmu o tvoření s dětmi. Jaká je žena, která se věnuje umění a dětem? Zdá se skromná, jenom tak se zmíní o svém „kolumbijském období“ a dílnách určených učitelkám mateřských a základních škol. Chcete-li si přečíst, jak vznikají knihy inspirující pedagogy a rodiče, čtěte dále. My jí v redakci držíme pěsti.

Kolikátou publikací je vaše kniha Výtvarné hrátky napříč kontinenty: Pro děti od 4 do 10 let?

To jste mne trošku zaskočila, šla jsem se proto podívat do mé knihovny a zjistila jsem, že to bude už jedenáctá knížka v pořadí. Takže jsem zahájila druhou desitku. 

Kolik práce vynakládáte na vyhledání nápadů, jejich prvotní návrhy a pokusné realizace? Nebo se vám tvoří snadno, prostě najdete krabičku a víte, co z ní vyrobíte?

Většinou potřebuji určitý čas na konkrétní výrobek. Mám nějakou představu a postupně mne něco napadá, dělám si náčrty a pak podle nich zkouším vyrábět. V současné době jsou mými velkými pomocníky, rádci i kritiky také mé dvě dcerky. Obě rády tvoří a na nich zkouším, jestli jsou výrobek schopné vytvořit i děti určitého věku.  

Pomohlo vám vzdělání v oboru ke znalosti všech výtvarných technik, nebo jste si nápady pro děti osahávala až s vlastními dětmi?

Samozřejmě mi vzdělání v oboru ukázalo mnohé cesty, kudy se vydat. Během studia jsem měla možnost vyzkoušet si různé techniky, pracovat s rozmanitými materiály a pracovat v různých ateliérech. Ovlivnilo mne i moderní umění, s nímž jsem se setkala na škole během výuky dějin umění. Především pop-art, land-art nebo body-art patří mezi mé oblíbené umělecké směry. Inspirovala jsem se jimi i pro svou tvorbu s dětmi. A tím děti nenápadně učím porozumět vybraným moderním směrům. Velkou inspirací jsou pro mě mé děti, od kterých se stále učím i já. Inspirací je pro mne také příroda, nejvíce toulky lesem. Jsem vášnivá houbařka, během toulek po lese si nejen vyčistím hlavu, ale napadají mě i různé věci.   

Do jaké míry musí být člověk kreativní a zručný, aby uspokojil dětskou zvídavost?

Děti chtějí objevovat neustále něco nového. Zjišťuji však, že přírodní materiály nebo obyčejné krabice, zátky, papírové rulky nebo zbytky papíru jsou pro děti kolikrát zajímavější než speciální výtvarný materiál. Tyto materiály dávají prostor rozvoji dětské fantazie a kreativity. 

Které lepidlo pro práci s dětmi doporučujete? Které materiály jsou pro práci s dětmi tabu?

Mezi mé favority patří lepidlo Herkules. Zatím mne nikdy příliš nezklamalo. Přilepí papír, látku, přírodninu apod. S malými dětmi nerada zařazuji k tvorbě různé druhy potravin, chtějí je vyzkoušet - ochutnat. Používám je příležitostně samozřejmě v nevařené podobě. Malé fazolky, čočku, těstoviny, rýži. Jde o materiály, kterými je vhodné občas doplnit kompozici dílka. 

Používáte barvy prstové a obličejové barvy?

Práce s prstovými barvami patří mezi mé oblíbené aktivity. Nejlépe se s nimi pracuje přímo venku na trávě během léta. Děti mohou tvořit obtisky rukou nebo nohou. Obličejové barvy používám spíše při nějaké oslavě narozenin nebo karnevalu.

Které doma běžně dostupné materiály se vám nejlépe osvědčily pro dětské tvoření?

K tvorbě jsou vhodné nejrůznější papírové krabičky, papírové rulky od toaletního papíru nebo od papírových utěrek, staré noviny na muchláže nebo koláž, kousky látek, zbytky vln, chomáčky vaty…

Co je důležitější – ukazovat techniku, nebo jim ponechat svobodu tvorby? Jde to například u malých dětí, které rády stříhají?

Dle mé zkušenosti je dobré jim techniku ukázat, vysvětlit, co mají dělat, jak vypadá konkrétní výrobek. Ale určitě je dobré dětem ponechat i prostor pro rozvoj vlastní tvořivosti.  U některých výrobků to jde méně, u některých více. 

Co obohacuje vaši tvorbu, kde hledáte inspiraci?

Kromě přírody se ráda chodím inspirovat přímo do galerií. Navštěvuji výstavy vybraných autorů, ráda vyrazím i za kulturními památkami do zahraničí.  Žila jsem mimo republiku několik let, měla jsem možnost poznat i jiné kultury, a to bylo pro mne velmi inspirující. Nejvíce na mne zapůsobila pravděpodobně kolumbijská kultura.

Na čem momentálně pracujete?

Protože o svých plánech a věcech, které připravuji, nerada mluvím dopředu, moc neprozradím. Jsem pověrčivá. Nechci nic zakřiknout a snažím se, aby projekt vyšel. Umělci kromě talentu potřebují vždy ještě trochu toho štěstíčka, aby se vše zdařilo. Proto jen prozradím, že opět dál tvořím a doufám, že se mohou mí příznivci těšit na další mé dílko. Ale nic se nesmí uspěchat…

Děkujeme a přejeme hodně pracovních úspěchů