Sámoška v domě, to je terno!

Recenze

Vytvořeno 25. 4. 2012 2:00

Autor: Jiří Lojín

Ještě dnes, více než dvacet let po pádu totalitní společnosti, máme možnost nacházet literární díla s vysokou uměleckou hodnotu, která ale v době svého vzniku nemohla být vydávána. Kniha Vladimíra Mikeše Škodlivý prostor je jedna z nich.

Jméno Vladimíra Mikeše je převážně spojováno s překladatelskou činností, jeho dílo v této oblasti je úchvatné. Do seznamu jeho překladů z francouzštiny, italštiny, španělštiny, portugalštiny a němčiny je možno nahlédnout třeba v databázi Obce překladatelů. Mikešovo vlastní prozaické dílo je ale téměř neznámé. Není divu, jeho pohled na tehdejší společnost není příznivý, o mnoha faktech, kterými byly jeho texty inspirovány, se sice potichu mezi lidmi mluvilo, ale bylo to veřejné tajemství, o kterém se oficiálně muselo mlčet.

Zápletka knihy Škodlivý prostor je ve své podstatě velmi jednoduchá a je naznačená už v samém úvodu. Mladí manželé s malou dcerkou se přestěhují do vytouženého vlastního bytu. Vše nasvědčuje, že je to začátek šťastné etapy jejich života. Kateřina čeká další dítě, její manžel má práci, která ho baví. Zdá se, že budoucnost nemůže být růžovější. Je tu však taková maličkost. V přízemí domu, rovnou pod bytem mladých manželů, je nová, moderní samoobsluha. Zdánlivá výhoda – stačí seběhnout několik schodů, koupit mléko a pár křupavých housek, nebo vyhlížet z okna a čekat, až přivezou nějaké nedostatkové zboží. Za socializmu výhoda vskutku neocenitelná. Avšak realita je jiná. V noci se bytem rozléhá hučení strojů, pravděpodobně lednic a mrazáků, které brání manželům ve spánku a ruší i jejich malou dcerku. Když nastane rozbřesk, v prodejně začne čilý ruch a každou chvíli se ozve příšerná rána, jak kovové dveře silou narazí do futer. Muž, který pracuje doma jako opisovač textů, nemá ani klid na práci. Asi by se stačilo domluvit s vedoucím prodejny, aby udělal drobné úpravy, jež by vše zlepšily. Je to jednoduché řešení a hlavní hrdina je také chystá uskutečnit. Ale ke svému překvapení narazí. Že by vše vzal za špatný konec?

Vladimír Mikeš ve svém románu vytvořil dokonale kafkovské prostředí, v němž se lidé pohybují jako slepí, bez záchytných bodů, znalosti pravidel a možnosti úniku. Byl by to dokonale vykonstruovaný literární svět, kdyby to vše nebyla pravda - historická realita, ve které jsme žili čtyřicet let. Mnoho lidí rezignovalo, přizpůsobilo se prostředí a nesnažilo se bojovat se systémem, jenž byl v potlačování třídního nepřítele – mnohdy představovaného vlastními obyvateli – dokonalý. Mikešův hrdina zprvu nepochopí, že požadovat úpravy v moderní samoobsluze je vlastně boj proti režimu. Z vnějšího pohledu je taková myšlenka  opravdu absurdní, doba však absurdní byla.

Boj Mikešova hrdiny je bojem intelektuála s tupým a nepřátelským režimem, reprezentovaným malými závistivými lidmi. Muž ze Škodlivého prostoru, přestože má mnoho autorových vlastností, není ve své podstatě člověk s tak širokým rozhledem jako autor sám, je to pouhý opisovač, chová se však stejně a okolí na něj jako na intelektuála také reaguje. Střetnutí muže takového typu s pragmatickým a neotesaným vedoucím samoobsluhy nemůže dopadnout jinak, než autor popisuje. Do té doby, než pochopí, že proti takovým lidem se nedá bojovat stížnostmi a návrhy, podloženými logickými argumenty.

Jednoduchost zápletky vede k poněkud rozvláčnému vyprávění, které ale věrně sleduje nekonečnost marných snah o změnu neuspokojivého stavu. Autor neustále rozvíjí základní téma bouchání kovových dveří a nočního hučení, jejich vlivu na psychický stav obyvatel a rozdílných reakcí sousedů. Scéna ze schůze, přestože není nereálná, pouze drobně upravená, je dokonale kafkovská. Té se můžeme zasmát, absurdita scény se může zdát směšná, pokud je vytržena z kontextu. Ve skutečnosti je ale produktem stejného režimu jako následující výslech STB, a ten se za veselý nedá pokládat ani v nejmenším.

Vladimír Mikeš napsal román odrážející realitu totalitní společnosti, založený na velmi jednoduché zápletce. V době přechodného politického uvolnění v šedesátých letech byla kniha připravována k vydání, bohužel k němu nedošlo. Prozaické dílo tohoto překladatele a spisovatele s velkým kulturním rozhledem můžeme ocenit až teď.

Knihu Škodlivý prostor (Podvržená prvotina) vydalo nakladatelství Plus