Bůh stvořil celá čísla; vše ostatní je dílem člověka

Recenze

Vytvořeno 2. 5. 2012 2:00

Autor: Štěpán Ledvinka

V běžném životě používáme zcela podvědomě přirozená, celá a racionální čísla. Počítáme s nimi, skrýváme za ně počty, pořadí a někteří i svůj osud a pro čísla jsme dokonce schopni i vraždit. Ano, takovou mají čísla moc. Jsou plná tajemství. Nekonečně mnoho přirozených čísel je fádních a poněkud rouhačsky řečeno nezajímavých, i když výjimky se najdou, například jednička má tu vlastnost, že když ji vynásobíme s jiným přirozeným číslem, dostaneme právě toto číslo (tedy  ). Na druhou stranu, ale existuje jiná nekonečná množina čísel, která jsou velmi zajímavá. Jedním zvláštním prvkem této množiny je např. dvojka, jediné sudé prvočíslo…

A co nula? Řekli byste, že patří mezi zajímavá, nebo nezajímavá čísla? Nula je dnes naprosto samozřejmé číslo, pomocí nehož si zapisujeme množství svých statků nebo dnes čím dál častěji dluhů (a v nich počet nul povážlivě roste), nadáváme si s její pomocí, ale co je to nula a kdy s ní začali lidé počítat? Otázka je na místě, neboť ještě dnes některé indiánské kmeny stále používají stejný početní systém jako v době bronzové: jedna, dva a mnoho… V jejich početním systému místo pro nulu a nekonečno prostě není!

Charles Seife považuje nulu za tolik zajímavou, že se dokonce rozhodl napsat její biografii.

V knize Nula – životopis jedné nebezpečné myšlenky se seznámíme s historií nuly a jejího dvojčete – nekonečna. Možná většina čtenářů bude zaskočena zjištěním, kde a především kdy že se v evropské vědě, kultuře a životě nula objevila. Kniha nás srozumitelnou formou seznámí s historií nuly. Čtenář má možnost se při četbě přesvědčit, že matematika, umění, filosofie, věda, obchod, politika nejsou oddělené, ale že představují spojité nádoby. A tak při hledání nuly musíme projít celou spletitou historii lidstva a jeho touze po poznání.

Nula a nekonečno ovšem neděsily pouze evropské středověké filosofy a myslitele, ale děsí i dnešní fyziky, a proto i zde se dozvíme něco o moderních fyzikálních teoriích, které mají s nulou co do činění. Jedním z případů, kde nula doslova tropí „hlouposti“ je Einsteinova obecná teorie relativity v podobě singularity. Autor v knize názorně popisuje, jak k singularitě v rovnicích dochází a jak by se singularita projevovala ve skutečnosti. Druhým příkladem je pak kvantová teorie (kvantová elektrodynamika), zde se problém nuly, resp. nekonečna řeší pomocí velmi pěkného „triku“, kterému fyzikové říkají renormalizace. V těchto případech jde o výsostně teoretické oblasti, ale s nulou mají problémy i experimentální fyzikové, při pokusu dosáhnout teploty absolutní nuly (0 K). I s tímto problémem nás autor v rámci možností, rozsahu a zaměření knihy seznamuje.

V knize čtenáři podniknou ohromný výlet nejen lidskou historií, ale i lidským poznáním od dob pravěkých, přes středověk evropský, arabský a indický až po současnost. Záběr knihy tak nepostihuje oblast pouze matematiky, ale i fyziky, geometrie, umění a filosofie.

V úvodu jsem zmínil zajímavou vlastnost jedničky, nyní mohu pro zajímavost uvést dvě vlastnosti nuly. Pokud nulou vynásobíme libovolné přirozené (obecně reálné) číslo, výsledkem je opět nula ( ) a pokud nulu přičteme k libovolnému reálnému číslu, dostaneme opět to stejné číslo ( ). No řekněte, která další reálná čísla dokážou něco podobného?

Knihu mohu vřele doporučit nejen těm, kteří mají rádi matematiku, ale především těm ostatním, kteří uvidí matematiku v kontextu dalších oblastí lidské činnosti. Ostatně, že jde o knihu zajímavou, čtivou a čtenou, tak o tom svědčí i fakt, že po šesti letech byla znovu vydána.

Knihu Nula – životopis jedné nebezpečné myšlenky v dotisku vydalo nakladatelství DOKOŘÁN ve spolupráci s nakladatelstvím ARGO