Kdo se nakonec králi zavděčí?

Recenze

Vytvořeno 28. 6. 2012 2:00

Autor: Lenka Martinková

Druhá kniha, která letos Vlastimilu Vondruškovi v Moravské Bastei Mobě vyšla, se jmenuje Podivná svatba na Lichnici a je už patnáctým dílem edice Hříšní lidé Království českého. Stejně jako její sestry se odehrává ve 13. století za vlády Přemysla II. Otakara, ale i známá edice občas potřebuje nějakou změnu.

Český král Přemysl II. Otakar pořádá válečné tažení do Bavorska, ale při ústupu se jeho zadní voj dostane do obležení v Mühldorfu. Ve městě se brání také královský prokurátor Oldřich z Chlumu se svým panošem Otou a krátce po jejich návštěvě šenku U Plného džbánu je zavražděna místní sklepnice. Je to jenom nějaká hloupá náhoda, nebo tahle smrt souvisí s tím, že se v uličce mihla postava podobná bratrovi královy milenky Anežky z Kueringu? Není ovšem čas pátrat po vrahovi, české vojsko se vrací do svých domovů. Zanedlouho Smil z Lichtemburka zve bojovníky na svatbu, na kterou se z příkazu krále musí dostavit všichni, kdo v Mühldorfu bojovali. Velmoži čas od času nadhazují podivné myšlenky a dříve, než svatební veselí opravdu vypukne, dojde k prvnímu podezřelému úmrtí…

Jak už je v Hříšných lidech Království českého zvykem, žádný případ se neobejde bez nejlepšího vyšetřovatele v Čechách, původně bezvýznamného šlechtice, Oldřicha z Chlumu a dnes správce královského hradu Bezdězu. Samotný vyšetřovatel by asi těžko zvládl vyslechnout všechny svědky v blízkém i dalekém okolí a zároveň hledat nezvratné důkazy, a proto potřebuje šikovné a spolehlivé pomocníky. Přestože se v jiných dílech radí s velitelem své družiny Divišem i svůdníkem Otou ze Zástřizlí, tentokrát si musí vystačit jen s Otou. Není divu, vždyť byli na svatbu pozváni jen členové zadního voje obleženého v Mühldorfu. To ovšem stačí, když je potřeba vyslechnout množství krásných dívek. A další důležitou věcí je pečlivě ukrýt falešný pergamen se jmény šlechticů, kteří by byli ochotni zradit uherského krále Belu IV. a přidat se na stranu Přemysla II. Otakara. I tady se jako ideální řešení nabízí Otovy četné známostí.

Při tom, jak je Podivná svatba na Lichnici rozsáhlá, je víc než pochopitelné, že se najde obrovské množství míst, na nichž se bude děj odehrávat. Vondruška však jako zkušený autor bere na svoje čtenáře ohledy a o některých se zmiňuje jen letmo. Jindy si na popisech dává opravdu záležet, takže člověk může porovnávat poměry v Čechách a Bavorsku ve 13. století a určitě najde zajímavé historické skutečnosti.

Dobrým zvykem této edice byla schématická mapka obcí, ve kterých se daný příběh odehrával, a Podivná svatba na Lichnici není prvním svazkem, v němž značně chybí. Knihy, ve kterých mapka byla, se dají označit za přehlednější a určitě nejsem jediný čtenář, který ji postrádá…

Je dobře, že se děj krimi příběhu ze středověku alespoň částečně odehrál v cizině. Bylo to příjemné osvěžení a zároveň připomenutí dílu Vražda v ambitu.

Ukázka z knihy:

„To by jistě šlo. Vhodných míst je tam několik. Jen si nedovedu představit, jak to chceš zařídit, aby tě medvědi neroztrhali?“
„Ty bys to pro mě neudělala? Neodnesla bys tam ten balíček? Odvděčím se,“ obrátil se na ni a nasadil bezmocný výraz, který nikdy nezklamal. V duchu se už smiřoval s tím, že bude muset nejspíše pomilovat i ji.
„Proč ne,“ pokrčila rameny, „ale chápeš, že zadarmo to nebude.“
„To je mi jasné,“ povzdechl. „Chceš to hned, nebo až pak?“
„Samozřejmě hned,“opáčila a natáhla ruku. „Dáš mi pět stříbrňáků.“
(Vondruška, V.: Podivná svatba na Lichnici. Brno: Moravská Bastei MOBA 2012, s. 225.)

Knihu Podivná svatba na Lichnici vydalo nakladatelství Moravská Bastei MOBA