Nezávislost, soběstačnost, sebeúcta

Recenze

Vytvořeno 3. 7. 2012 2:00

Autor: Jiří Lojín

Moderní japonský román je především analýzou stavu současné japonské společnosti a hledáním zdrojů extrémního tlaku vyvíjeného na jedince. Některá díla příčiny pouze naznačují a více se věnují důsledkům, z nichž mnohé - jako třeba drogová problematika, kriminalita, sexuální zvrácenosti nebo bizarní chování - jsou pro čtenáře přitažlivé. Jiné  knihy, jako Zrůda spisovatelky Nacuo Kirino, jdou více do hloubky a snaží se nekompromisně proniknout do problematiky dnešního Japonska.

Román Zrůda zachycuje období od sedmdesátých let minulého století téměř do současnosti. Soud s vrahem dvou prostitutek vyvolává zapadlé vzpomínky hlavní hrdinky. Obě zabité ženy, Juriko Hiratu i Kazue Sató, dobře znala, jedna byla její sestrou, druhá spolužačkou.Vzpomínky ji zavádějí do dětství, kdy začala svou krásnou sestru nenávidět. Pak pokračují dál – přichází období studia na prestižní škole Q, seznámení s Kazue Sató a události, které formují psychiku nejen hlavní hrdinky, ale i lidí okolo ní. V příběhu se objevují další důležité postavy, nadaná studentka Micuru a Takeši Kidžima, syn místního profesora.

Prostředí prestižní školy dává autorce prostor pro první velké téma – společenství nepřekročitelné hierarchie a šikany, věrný obraz japonské společnosti. Každá z dívek, na které autorka upírá pozornost, se s tímto problémem vypořádává jinak. Ctižádostivá a naivní Kazue se snaží bojovat, Micuru využívá svého studijního nadání a hlavní hrdinka si pěstuje svou zlomyslnost, jež ji dává sílu v nepřátelské atmosféře přežít a nepozbýt své sebeúcty. Kazue vnáší do knihy další téma – otázku, zda je možné pouhou snahou dosáhnout vynikajících výsledků. Pro nás Evropany to není problém tak ožehavý, ale pro ctižádostivé Japonce zřejmě představuje heslo, které je jim od dětství vtloukáno do hlavy a které může být jednou z příčin pocitů selhání. Proto také Nacuo Kirino všechny výsledky snah Kazue interpretuje jako trapné, ošklivé a křečovité.

Hlavní hrdinku škola formuje jiným způsobem. Čtenář ji po maličkých krůčcích poznává, ze střípků si může poskládat obraz pokřivené osobnosti, která má podivné zásady, je uzavřená a se světem komunikuje jen prostřednictvím lží a pokroucených pravd. K lidem ve svém okolí se chová majetnicky a každý pokus o navázání vztahu s někým jiným považuje za zradu. Nedokáže si představit jakoukoliv otevřenost, cit, nebo dokonce lásku.

Poté jsem si uvědomila, že zamilovaní lidé dělají hrozně hloupé věci. Vás to snad neděsí? Je neskutečné, jak dokáží bez nejmenšího zaváhání odhalovat svůj nedostatek úsudku i schopností a ani je nenapadne zvážit následky. I to byl jeden z důvodů, proč jsem lásku nesnášela.
(Kirino,N. Zrůda. Praha: Knižní klub, 2012, str.246.)

Posléze se ve škole objeví krásná Juriko, a jak její sestra předpokládá, její krása je způsobem, jak překonat společenskou bariéru. Juriko se ovšem zanedlouho začne věnovat prostituci, spolužák Kidžima jí dělá pasáka a oba jsou nakonec ze školy vyloučeni. Juričin pobyt na škole Q je důležitým aspektem románu. I když to autorka nikde nezdůrazňuje, zůstává hlavní hrdinka neustále ve stínu své sestry. Nemá jméno, nikde v textu se její jméno nezmiňuje a všichni, pokud o ni hovoří, jí říkají Juričina sestra. A jak se později ukáže, ovlivnila v mnohém i Kazue, přestože spolu téměř nepřišly do styku.

Autorka svůj pohled, zaostřený na školní léta svých hrdinek, zopakovala znovu – tentokrát z pohledu Juriko. Prostřednictvím nalezených deníků vypráví svůj příběh, uvádí svou interpretaci. Přestože by mělo jít o přechod z vyprávění k deníkové formě, není změna stylu tak patrná. Juričin deník je ve skutečnosti vyprávění určené třetí osobě, ovšem ne příliš adresné. Do hry se dostává modifikované téma Lolity. Základní rozdíl je v Juričině aktivním přístupu k rané sexuální aktivitě. Odlišné zpracování problematiky může vycházet ze skutečnosti, že narozdíl od Vladimíra Nabokova dokáže autorka lépe splynout s psychikou dívčí hrdinky.

Přestože se v románu Zrůda řeší dvojnásobná vražda, nejde o detektivku. Vrah je známý od počátku, a přestože panují určité nejasnosti, je důležitější jeho postava než jeho čin. Prostřednictvím Číňana Čang Če-čunga představuje autorka další nosné téma své knihy, rozporuplný život  v Číně a osudy přistěhovalců. Líčení nuzného čínského venkova a vyčerpávajícího cestování do města, posléze útěk do Japonska je velmi emotivní a vytváří zvláštní kontrast mezi hodnotovým systémem Číňanů a Japonců. Část věnovaná Čang Če-čungovi nejprve stylově konvertuje k protokolům, ale velmi brzy - prostřednictvím jeho přiznání - přechází opět k vyprávění.

Zápisky Kazue Sató obohacují tématicky bohatý román o další linie. Objasňují důvody, které vedou ženu s dobrým zaměstnáním k prostituci, a analyzují postavení japonských pracujících žen. Vystudovaná žena, jež po svatbě zůstává v domácnosti, představuje pro Nacuo Kirino degradaci. Ale špičkovou práci ve velkých společnostech vykonávají v drtivé většině muži. Pro ženy je velmi těžké se prosadit a do hry vstupuje i protekce. Deziluze, která Kazue potkává v pracovním i osobním životě, ji posléze vede k tomu, že se realizuje jako prostitutka a je na to hrdá. Ale stejně jako u Juriko, i ona je ve svých téměř čtyřiceti letech na strmé cestě dolů.

Román Zrůda je neobyčejně tématicky bohatý a představuje jeden z nejlepších a nejsrozumitelnějších průřezů současnou japonskou společností. Je z něj cítit obrovský konkurenční tlak, atmosféra soutěživosti, pěstovaná v dětech už od nejútlejšího věku, nejistota, kterou v důsledku tohoto tlaku člověk celý život cítí. Dotýká se mnoha významných událostí, jako byl třeba teroristický útok v Tokijském metru, na který doplatilo mnoho lidí svým životem. Autorka mnohokrát kritizuje školství a jeho založení na třídních rozdílech. Poslední část knihy  a její epilog působí poněkud schématickým dojmem. Vyústění, které má být pointou, je zbytečné a kazí celkový dojem z knihy, přestože spojuje všechny naznačené dějové linky. Možná právě snaha o jejich spojení je násilná. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o mimořádný  současný japonský román.

Knihu Zrůda vydalo nakladatelství Knižní klub