Být či nebýt Idiotem?

Recenze

Vytvořeno 6. 7. 2012 2:00

Autor: Jiří Lojín

Rozpor mezi obětavým idealismem a pragmatickým přístupem k životu je tématem neustále živým, inspiruje filozofy i umělce, dává možnost přemýšlet a diskutovat o tom, co je člověku vrozené, jaký podíl má výchova a jak jej formuje a otlouká život. Dostojevskij ve svém románu stvořil Idiota a nechal ho mezi lidmi, kteří jeho povahu nemohli ocenit. Od dob tohoto velkého ruského spisovatele se mnoho nezměnilo. Dostojevského Idioti jsou stále mezi námi a pořád lákají umělce, aby o nich psali či točili filmy.

Vesna Tvrtković, mladá spisovatelka, která se sice narodila v Sarajevu, ale píše česky, pojednala téma zištnosti a nezištnosti poněkud jiným způsobem. Její hrdina Mikuláš – pro přátele Miki – se rozhodne provést studii s cílem navést lidi, které považuje za beznadějné Idioty, na cestu sobectví, kterou považuje za správnou a pro život jedinou možnou. Jak čtenář již ze začátku tuší, Mikiho záměr se nemůže zdařit, a je to právě on, kdo podlehne.

Anotace Mikiho charakterizuje jako egoistu, cynika a celkově nesympatického člověka. Výčet Mikiho vlastností však není úplný. Naštěstí. Hrdina Vesny Tvrtković není tak jednoduchý, aby byl nudný. Postupně Mikiho poznáváme a za tváří pragmatického drsňáka, kterým by byl rád, objevujeme nejistého bolestínského slabocha. Není schopen navazovat a udržet funkční vztahy – milostné, přátelské, ani rodinné. Ne proto, že by je primárně odmítal, ale díky tomu, že se řídí vžitými a naučenými stereotypy. Snaží se lidmi manipulovat i ve vztazích a nevšímá si, že jeho taktika nefunguje.

Mikiho „výzkum“ je dětinský, naivní a směšný. Nemá jednoznačný cíl a jde pouze o pokus ovládat své blízké. Naznačuje to i lehkost, se kterou redukuje počet „pokusných“ osob ze čtyř na dvě, i jeho naprosto nekoncepční jednání a neschopnost vybudovat plán s dlouhodobějším horizontem. Věřím, že takový byl autorčin záměr. Poté, co pochopíme Mikiho motivaci, dojdeme k názoru, že celá jeho koncepce pragmatismu a drsňáctví je jen zloba, dětinská reakce na zjištění, že tady nejsme jen proto, abychom přijímali. To se odráží i v jeho snaze o typicky intelektuálskou kritiku náboženství, přecházející v slovní exhibici:

„A co třeba Bůh? Taky zabíjel nevinný zvířata! A proč? Ne aby se nakrmil, ale jen tak, aby faraónovi dokázal svou existenci. Proměnil Nil v krvavou sračku a vyvraždil v něm ryby a všechno živý! A víš co ještě? Nechal taky všechna egyptská stáda chcípnout na mor. Pak spustil šílený krupobití, který pomlátilo nevinný lid i zvířata a polámalo rostliny, a pak nechal kobylky, aby sežraly všechny rostliny, co krupobití přežily, až v Egyptě nezůstala žádná zeleň. Četlas starý zákon?“
(Tvrtković,V. Idioti 21. století. Praha: JaS, 2012, str.50-51.)

Miki se s desiluzí nedokáže jednoduše vyrovnat, chybí mu důležitá vlastnost – empatie. Bez ní není schopen vnímat signály okolí a najít si své místo, ve kterém by se cítil přirozeně. Absence empatie je jedním z důvodů, proč jeho snahy o manipulaci okolím žalostně ztroskotávají.

Vesna Tvrtković dokázala ve své novele ztvárnit několik velmi zajímavých postav. Pokud pomineme hlavního hrdinu Mikiho, je to jeho rodina - starostlivá sestra Naďa, suplující rodiče, Mikiho dvojče Sisi, kterou sice považuje za druhou půlku sama sebe, ve skutečnosti však nemá o jejím světě ani potuchy. Originální je pojetí rodičů – tvoří v rodině jakousi izolovanou enklávu, žijí jeden pro druhého, ostatní jim říkají Hrdličky. Poněkud mlhavější jsou charaktery postav Donnyho a zejména Sandry, oba dva mají v sobě nevyužitý potenciál. Text je psán živým, současným jazykem, na kterém není v žádném případě poznat, že jej napsala autorka žijící v Čechách teprve od svých jedenácti let.

Idioti 21. století je kniha mladé nadějné autorky, která stojí za pozornost. Neklade si nároky na hlubokou sondu do psychiky současné generace, ale zpracovává aktuální téma. Na malé ploše krátké novely se snaží obhájit přesvědčení, že být Idiotem není tak idiotské, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vzhledem k tomu, že psát a vydávat české knihy je víc otázkou nadšení než očekávání tučných zisků, přeji autorce i nakladatelce spoustu dalších „idiotských“ počinů.

Knihu Idioti 21. století vydalo nakladatelství JaS