Když už nemáš nic, zbývá ti jen pomsta

Recenze

Vytvořeno 25. 7. 2012 2:00

Autor: Jiří Lojín

V okamžiku, kdy se rozhodneme pátrat po kořenech zla, nevíme, kam nás naše snaha zavede. Nevědomost, ač mnohdy sladká, může mít nečekané a tragické následky. Pokud se ke zlu příliš přiblížíme, může nás snadno ovládnout a zahubit. Přesto ho nemůžeme ignorovat, pasivita ho přiživuje a v prostředí lhostejnosti nenápadně bují, až má takovou sílu, že ho už nelze zastavit. Nacizmus se všemi svými zrůdnými průvodními jevy z lhostejnosti vyklíčil. Na to, jaká nebezpečí se skrývají za lhostejným mávnutím ruky nad projevy extremizmu v dnešní době, chce upozornit Boualem Sansal ve svém románu Němcova vesnice aneb Deník bratří Schillerů.

Bratři Schillerové – Rašel a Malrich - jsou synové německého otce Hanse a arabské matky Aiši. Jejich podivná jména jsou přezdívky vzniklé spojením arabského a německého jména. Nezvyklost jejich jmen v románu předznamenává  i to, jak zvláštní je jejich cesta životem. Rodnou vesnici opustili jako děti, přestěhovali se do Francie, aby měli možnost zlepšit svůj osud. Starší Rašel se stal opravdu úspěšným člověkem. Vystudoval, našel si práci u velké nadnárodní firmy, oženil se s nejkrásnější dívkou v okolí, vedl život, jenž mnozí považují za ideální. Jednoho dne je však nalezen mrtvý, sám se rozhodl ukončit život. Cesta mladšího bratra Malricha není tak přímočará. Vyrůstá spíše na ulici s přáteli a neustále balancuje na hraně zákona. Po smrti bratra se mu dostane do ruky jeho deník a z něj se dozvídá, co bratra vedlo k sebevraždě. Po vzoru bratra si Malrich začne psát také deník. Postupně začíná poznávat věci, o kterých neměl ani ponětí, a nakonec se rozhodne oba deníky vydat v knižní formě.

Román Boualema Sansala je kombinací dvou deníků, jeden sleduje hledání a myšlenky Rašela, druhý jeho bratra Malricha. Závažné téma, které si autor zvolil, stojí rozkročené přes propast desítek let na dvou pilířích - minulosti otce obou bratrů a neslábnoucího vlivu zla, zasahujícímu do dnešní doby. Z televize se Rašel dozví o masakru v jeho rodné vesnici a zjistí, že jeho rodiče byli při něm také zabiti. Odjede do Alžírska navštívit jejich hrob a při té příležitosti dostane pár věcí tvořích otcovu pozůstalost. Zjištění, že byl otec důstojníkem SS, podnítí Rašelovu touhu zjistit o jeho životě víc. Pátrání ale před něj staví řadu otázek a on se nemá čeho zachytit. Vše, co se o otcově minulosti dozvídá, jsou jen střípky zoufale neúplné skládačky a otcova osobnost neustále pozbývá pevných obrysů. Mezeru mezi několika známými fakty musí zaplňovat domněnkami. Druhá neznámá, na kterou Rašel naráží, je nacizmus. Při jeho vzdělání je pravděpodobné, že se o něm učil ve škole, něco jiného je však poznat, že se na zvěrstvech vycházejících z této ideologie podílel i otec. Rašel se snaží proniknout do podstaty zla, pochopit jeho kořeny. Cestuje po Evropě, setkává se se synem otcova přítele, aktivním neonacistou, studuje historii spojenou s válkou a vyhlazováním Židů.

Boualem Sansal se opírá o dílo italského židovského spisovatele Prima Leviho. Rašel je s jeho knihami seznámený, ale nedaří se mu zcela proniknout do autorova myšlení. Nechápe, jak je možné, že si bývalí vězni koncentračních táborů udržují takový odstup od své minulosti a kam se poděla nenávist k jejich mučitelům. Nepřipouští si myšlenku, že jedině tak jsou schopni tito lidé žít dále. Podobnou otázku otevírali ve svém díle i jiní spisovatelé - Herta Müllerová či Imre Kertész. Zlo, jehož podstatu Rašel hledá, na něj začíná doléhat a pohlcovat ho. Ztotožňuje se s otcem, a protože nebyly jeho zločiny nikdy potrestány, bere jeho vinu na sebe a sebevražda má být nejen východiskem, ale i jakýmsi zástupným trestem. Rašel má sklony k teatrálním gestům a k činům, které mají pouhý rituální význam. Pálí výtisk knihy Mein Kampf, zpřetrhá pouta s rodinou, chce se za otcovy činy omluvit alespoň jedné osobě. I jeho smrt je taková – volí symbolické datum i symbolický způsob smrti. Objektivně je jeho počínání sobecké, nikomu nepomáhá, přináší pouze destrukci.

Poněkud jiné chování dal autor do vínku mladšímu z bratrů – Malrichovi. Ten není zdaleka tak vzdělaný a úspěšný. Přesto se zdá, že intuitivně, i přes některé výhrady, reaguje racionálněji. Ve spojení s Malrichem dává autor ostřeji najevo svůj odpor k fanatickým islamistům a k jejich cílům. Popisuje teror, jenž rozpoutali mezi sousedy na sídlišti, násilné prosazování jejich zákonů, kterému se musí ostatní podrobovat. Malrich také navštíví hrob rodičů v rodné vesnici v Alžírsku, daleko tvrději na něj ale dopadnou důsledky vojenské zvůle, která v tomto státě vládla. Jeho cestu provází strach a pochybnosti, zda se ještě vrátí zpět do Francie. V Malrichově mysli se spojí hrůzy nacizmu, které před ním ve svém deníku odkrýval jeho bratr, a projevy fanatizmu v současném světě. To, co zažívá v Alžírsku, mu splývá s životem v koncentračním táboře, život na sídlišti, který pevně v rukou svírá imám, identifikuje jako cestu k vražedné totalitě. Malrich nevolí bratrovu cestu, která nemá žádný význam. Chce oba deníky vydat v knižní podobě, aby se s ním mohli seznámit i ostatní lidé, a postaví se imámovi, jenž se ho snaží zverbovat do řad svých bojovníků. Přesto se Malrich nedokáže ubránit emocím, jež ho ničí. To, co se okolo něj děje, v něm živí nenávist. Myšlenka, že „Když už nemáš nic, zbývá ti jen pomsta“, ho nešťastně spojuje s fanatiky, které sám nenávidí.

Sansalova kniha velmi otevřeně kritizuje islámský extremizmus a zcela jednoznačně jej přirovnává k nacizmu. Snaží se, aby tuto myšlenku čtenář určitě pochopil, nenaznačuje ji, vyslovuje ji přímo. Význam jeho románu netkví ve způsobu jakým byl napsán, ale o čem pojednává. Autorovi je toto téma blízké, nedívá se na něj jako na nějaký teoretický problém nebo myšlenkový experiment, zabývající se vinou a trestem. Je to téma přímo vyrůstající z jeho vlastní komunity. O významu a přesvědčivosti jeho díla svědčí i nevraživost těch, kterých se jeho román týká, i to, že mu byla nedávno odepřena finanční odměna spojená s Cenou arabského románu, kterou obdržel. Román Němcova vesnice je plný znepokojivých otázek, které svým významem přesahují rozdíly mezi evropským a arabským světem. Spojení přímočarého a srozumitelného způsobu vyprávění s hlubokými myšlenkami dělají z románu Boualema Sansala opravdu nevšední dílo.

Knihu Němcova vesnice aneb Deník bratří Schillerů vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská