Americká nová vlna

Recenze

Vytvořeno 6. 9. 2012 2:00

Autor: Jiří Lojín

Výraz „nová vlna“ jsme si vyhradili pro československý film na rozmezí šedesátých a sedmdesátých let, kdy došlo k výrazné změně nejen zpracovávaných témat, ale i způsobů, kterými někteří z tehdejších režisérů pracovali. Nová vlna se však ve filmu objevila i v Americe. S tou naší však, kromě novosti, měla málo společných rysů a narozdíl od té československé, kterou rázně ukončila normalizace, americká zemřela svou vlastní rukou. Zanechala nám ale několik pozoruhodných filmů, o které se určitě budou zajímat ještě další generace cinefilů.

Peter Biskind dal své knize výstižný název, který v kostce vyjadřuje celý její obsah – Bezstarostní jezdci, zuřící býci. Jak generace sexu, drog a rokenrolu zachránila Hollywood. Mapuje v ní období od konce šedesátých let do let osmdesátých, kdy podle něj došlo k výraznému odklonu od stávajícího stylu americké filmové produkce. Autor nechtěl čtenáři předložit vyčerpávající encyklopedii, ve které by našel všechny filmy a tvůrce, patřící do tohoto období. Jeho záměr byl hlubší – přiblížit atmosféru, ze které se americká nová vlna zrodila, její podstatu a důvod jejího ústupu. Kniha je rozdělena do čtrnácti kapitol, každá je charakteristická rokem a filmem. Těžiště kapitol jsou v útržcích rozhovorů a myšlenek samotných tvůrců nebo lidí pohybujících se okolo nich. Vtěsnat tvorbu filmu do jediného roku samozřejmě není možné, výroba filmového díla je dlouhodobý proces, od první myšlenky k premiéře často uběhne několik let, zmiňované filmy se tedy prolínají jednotlivými kapitolami, nejsou ohraničeny jen tou svou, domovskou. Peter Biskind se zaměřuje především na režiséry, scenáristy a producenty. Herci pro něj nejsou důležití, pokud neměli významnější podíl na tvůrčím procesu než ztvárnění nějaké postavy.

První film, který autor uvádí, je Bonnie a Clyde z roku 1967. V popředí příběhu o vzniku díla se objevuje především Warren Beatty, herec, který ztvárnil hlavní roli.  Není to popření předchozího tvrzení o tom, že Biskind se o hercích nezmiňuje, Warren Beatty měl podle něj na vzniku filmu větší zásluhu než režisér Artur Penn. To je podstatou knihy – nezabývá se obsahem filmu nebo výkony jednotlivých herců, do popředí staví lidi, díky nimž dílo vzniklo, a snaží se také analyzovat, proč v něj věřili natolik, že byli ochotni kvůli němu obětovat obrovský kus svého života a často také zdraví.

Dalším rysem Biskindovy knihy, kterým se liší od svých encyklopedických protějšků, je neskrývaný, téměř až zdůrazňovaný destruktivní životní styl filmových tvůrců té doby. Je neuvěřitelné, že při takovém množství drog, jaké filmoví tvůrci podle autora konzumovali, byli vůbec schopni nějaký smysluplný projekt dát dohromady. Počátek popisované éry znamenal přechod od LSD, vyvolávajícího barevné, psychedelické vize, ke kokainu, který scenáristům a režisérům dovoloval zběsilé pracovní tempo bez známek únavy. Ovšem později draze vykoupené. Narozdíl od LSD ovšem kokain tolik neovlivňoval celkové vyznění díla.

Peter Biskind si vybral několik stěžejních děl americké nové vlny a ty tvoří pilíř jeho knihy. Kromě jmenovaného Bonnie a Clyda je to samozřejmě Bezstarostná jízda Denise Hoppera. Pro Biskinda je hlavním důvodem jejich příslušnosti k nové vlně a také jejich mimořádného úspěchu skutečnost, že se vypořádávají se současnou společností a znamenají vzpouru proti ní, staví zločince do role hlavního hrdiny a nutí diváka s ním sympatizovat. Kontroverzní postavu Denise Hoppera má čtenář možnost sledovat i v dalších kapitolách, ve zmínkách o jeho soukromém životě i o pokusech natočit další filmy, až k neúspěšnému snímku Poslední film z roku 1971. Celkově je Hopperova osobnost představovaná jako paranoidní, s násilnickými rysy umocňovanými alkoholem a drogami. Ostatní představovaní tvůrci nejsou na tom v Biskindově podání lépe. Střídavě propadali depresi a euforii, intrikovali ve snaze získat smlouvu se společností, která by jim zajistila možnost natáčení zajímavého tématu, nebo - v případě scenáristů - prosadit svůj scénář. Biskind neváhá popisovat vzájemnou řevnivost lidí od filmu, mnohdy způsobenou přisvojováním si zásluh na tvorbě a jejich upíráním svým kolegům. Velmi často se bývalí přátelé rozcházeli nadosmrti.

Autor Bezstarostných jezdců volil formu kombinace vyprávění a útržků rozhovorů lidí od filmu. Tato koncepce přináší v první řadě pocit autenticity – informace podávají lidé, kteří „byli při tom“. Pohled na věc se přitom liší, jeden popírá, co řekl druhý. Je pochopitelné, že si Denis Hopper nevzpomíná na okamžik, který popisuje jeho bývalá manželka a který ilustruje jeho násilnické sklony. Popírání tvrzení kolegů dává knize jakýsi dráždivý bulvární nádech. Další zajímavý efekt koncepce knihy je hodnocení významu filmů z různých úhlů, a především z hlediska doby, ve které vznikaly, a ne z odstupu, kdy se věci jeví v jiném světle. V dnešní době jsou Hvězdné války George Lucase především ságou o boji dobra a zla, ale v době, kdy je Lucas tvořil, byly alegorií Spojených států. Na zajímavé dobové interpretace lze narazit i v případě Friedkinova Vymítače ďábla.

Termín „americká nová vlna“ se ve filmové literatuře neobjevuje příliš často. Za dvacet let, které autor sleduje, vzniklo v Americe mnohem více filmů, než o kterých se Biskind zmiňuje, a jsou to filmy velmi významné. Autor má však svůj pohled a tomu podřizuje svůj výběr. Podle jeho názoru situace spěla ke vzniku blockbusterů a nejvíce k tomu přispěly filmy Stevena Spielberga a George Lucase. Zisky plynoucí do biografů z filmů typu Hvězdných válek vedly k rozvoji multiplexů. Autor knihy zdůrazňuje rozpor v názorech na význam tohoto typu kin. Zatímco Lucas v nich vidí prostor pro „artové“ filmy, jiní režiséři  se na ně dívají spíše jako na zhoubu. Český divák si svůj názor zajisté udělá sám.

Kniha Petera Biskinda reprezentuje otevřený pohled do zákulisí americké filmové tvorby. Zvolená forma občas přináší i negativní efekty, text se místy stává nesrozumitelným a je nesnadné se v něm orientovat. V některých částech panuje chaos, který je věrným obrazem vášnivého a spontánního způsobu tvorby umělců v popisovaném období. Volně na motivy Biskindovy knihy byl natočen film. V něm objevují tvůrci, o kterých kniha pojednává, a také zachovává stejné členění.

Knihu Bezstarostní jezdci, zuřící býci. Jak generace sexu, drog a rokenrolu zachránila Hollywood vydalo nakladatelství Mladá fronta