Promluvme si s pouští

Recenze

Vytvořeno 3. 10. 2012 2:00

Autor: Zuzana Tomášková

Když někdo hovoří s pouští, může být bláznem či bláznem nazýván. Nebo také může být blízko k uskutečnění svého snu. Při psaní knihy Alchymista se Paolo Coelho inspiroval svou vlastní cestou za snem. A stejně jako pastýř Santiago, ústřední postava příběhu, tak i autor opustil při své pouti za pokladem mnoho a mnohé, ale nikdy neopustil sám sebe.

Paulo Coelho je považován za jednoho z nejvlivnějších tvůrců naší doby. Jeho knihy byly přeloženy do 73 jazyků a jsou čtenáři vyhledávány pro svůj filozofický rozměr. Knihu Alchymista napsal Paolo Coelho krátce po třicátých narozeninách, a jelikož byla v harmonii s probíhajícími kulturními a ideologickými proměnami ve společnosti, vynesla ho na vrchol a zajistila mu přízeň čtenářů, a nakonec i kritiky.

Útlá kniha se dělí na dvě části, ve kterých Paolo Coelho nabízí čtenáři zamyšlení nad životem a ujišťuje ho, že se vše děje z určitého důvodu. Alegorický příběh je jednoduchý a půvabný ve své prostotě. Vypráví o pasáčkovi Santiagovi, který putuje z rodného Španělska do egyptské pouště, aby našel poklad, ale nakonec objeví bohatství ve svém vlastním nitru.

Po dočtení knihy Alchymista jsem se nedivila, proč právě ona zvítězila nad jinými v divácké anketě Kniha mého srdce. I já jsem se chytila do jejích tenat, a to i přesto, že Paulo Coelho není spisovatelem v tom řemeslném slova smyslu. Kniha Alchymista má proto spíše duchovní hodnotu než literární a nelze říct: „Přečetl jsem Alchymistu, mám splněno!“ Myšlenky, skryté mezi řádky, jsou jako víno. A abychom je mohli ocenit, musíme je před spolknutím něžně poválet v ústech.

Vyznění příběhu dodává odvahu jít za svými sny a zvolit si svůj osud. Často sníme, ale neuskutečňujeme, protože je naše nitro plné obav. A přitom se stačí jen zastavit a naslouchat svému srdci. A jednou si pak třeba i my promluvíme s pouští.

Ukázka z knihy:

„Jiní konečně hledali pouze zlato. Ti nikdy neodhalili tajemství. Zapomněli, že i olovo, měď a železo mají svůj Osobní příběh, který se má naplnit. Ten, kdo zasahuje do Osobního příběhu druhých, nikdy neobjeví svůj.“
Ta slova zazněla jako kletba. Alchymista se shýbl a sebral z pouštní půdy mušli: „Kdysi tu bývalo moře,“ řekl.
„Už jsem si všiml,“ odpověděl Santiago.
Alchymista mu řekl, ať si přiloží mušli k uchu. Santiago to dělával v dětství a znovu teď uslyšel šum moře.
„V téhle mušli přetrvává moře, protože takový je její Osobní příběh. A neopustí ji, dokud vody znovu nezalijí poušť.“
(Coelho, P.  Alchymista. Přel. P. Lidmilová. Praha: Argo, 2012. s. 158)

Knihu Alchymista vydalo nakladatelství Argo