Je libo se vykoupat nebo přesunout v čase?

Recenze

Vytvořeno 17. 10. 2012 2:00

Autor: Jiří Lojín

Určitě si ještě vzpomínáte na podivínského vynálezce doktora Proktora a na jeho bláznivé vynálezy. Není to tak dávno, co jsme si mohli přečíst o jeho prdicím prášku a o dobrodružství, které díky němu prožili doktorovi přátelé Bulík a Líza. Doktor Proktor a prdicí prášek (recenzi knihy naleznete zde) končí v okamžiku, kdy se bláznivý vynálezce vydává za svou dávnou láskou Julietou Margarínovou. Pokračování s názvem Doktor Proktor a vana času slibuje, že se o jejich osudech dozvíme víc.

Bulík a Líza prožívají vcelku nudné chvíle, profesor je pryč a jedinou známkou jeho existence je pohlednice, která po třech měsících došla na jejich adresu. Pohlednice ovšem není jen tak nějaký obyčejný obrázek. Je na ní známka z roku 1888 a její text je poněkud nesrozumitelný. Je to nějaký blábol šíleného, nebo snad záhadná šifra? Jistě, nemůže to být nic jiného než šifra. Očekáváme přece pořádné dobrodružství!

Zašifrované instrukce přivedou děti za další, ještě podivnější osobou. V krámku U Dlouhého kabátu se setkají s ženou, která má dřevěnou nohu a na ní kolečkovou brusli. Jmenuje se Rašple. A teď už známe téměř všechny protagonisty příběhu, vyjma hlavního zlosyna, jenž nemůže chybět v žádné knížce takového ražení. Tentokrát je to nechtěný manžel Juliety Margarínové Klód Klišé. V hlavě doktora Proktora vyklíčil opravdu geniální plán, jak znovu získat svou milovanou Julietu – stačí se prostě vypravit do minulosti a drobným zásahem ji změnit. Není přece nic jednoduššího, v arzenálu doktorových vynálezů je vana času, pomocí které se dá za použití mýdla času cestovat z místa na místo a z doby do doby. Jak však víme, měnit minulost není tak jednoduché a každá změna se projeví naprosto nepředvídatelným způsobem.

Cestování časem se stalo tématem pro mnoho literárních děl vážných i komických. Pro ta veselá nabízí spoustu příležitostí k vygradování děje ve ztřeštěných situacích, především využíváním časových paradoxů. Jo Nesbø si ovšem nedělá hlavu s hledáním logiky v časových přesunech či dodržováním pravidel při cestování časem. Těžko mu to ovšem vyčítat, když prozatím tato pravidla nezná nikdo a všechna existující jsou jen v rovině spekulací. Autor chtěl pouze vytěžit co nejvíc humoru.

Je potřeba přiznat, že se mu to dokonale podařilo. Hrdinové cestují Francií a Jo Nesbø Francouze vůbec nešetří a častuje je svým břitkým vtipem. Postupně se čtenář zúčastňuje Tour de France, při kterém opět přijde ke slovu prdicí prášek, dozví se, jak to vlastně bylo v bitvě u Waterloo, jak vznikl plán Eiffelovy věže, a v neposlední řadě i zajímavé detaily o upálení Johanky z Arku.

Speciálně pro české čtenáře uvedl autor jednu zajímavost - při jedné masové popravě na pařížském náměstí si lidé, k zlosti popravčího jménem Krvavá studna, začnou zpívat píseň  „Žít, na čem víc záleží-ží-ží“.

Tu píseň většina lidí zapomene, až se na druhý den probudí s bolestí hlavy, kyčlí a krku. Krvavá studna si ji však zapamatuje. Bude si ji prozpěvovat po zbytek svého života a později ji naučí své děti a vnoučata, která se rozprchnou do celého světa, do Anglie, Německa – a některé z nich dokonce až do malé zemičky v samém srdci Evropy, kde se tato radostná zvěst o životě dostane až k božskému Kájovi, který ji zvěční svým nesmrtelným hlasem.
(Nesbø,J. Doktor Proktor a vana času. Přeložil Jiří Vyorálek. Brno: Jota, 2012. Str. 212-213)

Věhlas Karla Gotta přesahuje hranice naší malé země a zahraniční spisovatelé našeho slavného zpěváka zmiňují ve svých knihách – většinou v poněkud nevážném kontextu. Kromě Jo Nesbøho můžeme zmínit Sergeje Lukjaněnka nebo Mariusze Szczygiela.

V knize Doktor Proktor a vana času je zřetelný posun v přístupu k dětem, který autor udělal. Zatímco v prvním díle se na ně obrací způsobem, ve kterém je oslovoval „milé děti!“, v druhém je začíná považovat za svéprávné a přemýšlející osobnosti, což je mnohem správnější. Jeho styl je díky tomu uvolněnější a spontánnější. Knihu pojal jako grotesku a gagy, kterých je plná, jsou na takové úrovni, že se jim může zasmát dítě i dospělý. Některé detaily vůbec neřeší a obchází je jednoduchým nonsensem. Díl uzavřel vztah mezi Proktorem a Julietou a další díl, který už na české čtenáře čeká, bude velkým překvapením.

Knihu Doktor Proktor a vana času vydalo nakladatelství Jota