Saturnova hostina na mýtině anglického venkova

Recenze

Vytvořeno 25. 3. 2013 2:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Kniha Slavnost Johna Saturnalla představuje dlouho očekávanou novinku od oblíbeného autora Lawrence Norfolka. Je označován díky svému tvarosloví za novodobého Jamese Joyce a jeho knihy se těší velké čtenářské oblibě. Tato novinka získala od nakladatelství Argo „nálepku“ Literární hostina roku a je jen na čtenářích, aby posoudili, zda je reklama oprávněná.

Nakladatelství Argo vsadilo na oblibu a jméno Lawrence Norfolka a učinilo poměrně poutavou reklamu především booktrailerem, který zaručeně přitáhne pozornost i těch, kteří žádnou autorovu předchozí knihu nečetli. Spolu s anotací vyvolá pocit, že čtenáře čeká skutečně popis opulentních barokních hostin plných rozličných omáček, pečení, nádivek a sladkostí. Ve mně osobně anotace vyvolala vzpomínku na film Vatel, který rovněž zachycoval kus života výjimečného kuchaře, kterého ve filmu ztvárnil Gerárd Gepardieu. A tak jsem čekala podobný popis smetánky – místo francouzských jmen anglická, slavnostní příjezd krále a nekončící oslavy. Říkala jsem si, tohle už tady přece jednou bylo. To nebude moc originální příběh.   

Opak byl pravdou. Místo honosného šlechtického sídla nás autor na počátku knížky přivádí do malé vesnice, kde žije malý John Sandall se svou matkou, známou jako místní čarodějnice. Za svůj původ – který ovšem on sám nezná – je místními dětmi týrán a šikanován. Všechno mu vynahrazuje velmi pevný vztah s matkou a také „démon“, jehož má v hrdle. Dokáže po čichu identifikovat jakoukoli rostlinu, pach, koření… Jeho matka vycítí Johnovy výjimečné schopnosti a začne mu předávat znalosti z podivné knihy plné kreseb a popisků rostlin a zvířat, kterou chrání vlastním tělem a všude ji nosí s sebou.   

Když se John naučí poznávat všechna zvířata a rostliny i ve skutečnosti, přistoupí matka na vysvětlení hostiny, která je spjata s místní legendou vycházející ze Saturnovy hostiny. Po své smrti zajistí Johnovi místo na Buclandském panství. Malý John tam postupně projde všemi částmi kuchyně a díky své píli a svému talentu se stane nejlepším kuchařem barokní Anglie.

Po Johnově příchodu se rozehrává tajuplný příběh plný bolesti a lásky. Nejprve jen nevinné dětské žádostivosti, ale posléze velké lásky, která nemůže dojít naplnění pro rozdílnost stavů. Kuchař si přece nemůže vzít Lukrécii – dceru majitele Buclandu. 

I když neustále čtete jeden příběh a jednu knihu, po každé kapitole máte pocit, jako byste začínali úplně znovu. Autor uskakuje, vrací se v ději nebo úplně zvrátí tok příběhu. V jednu chvíli se chystá svatba – otočíte stránku a jste na bojišti a vládne zmar a hladomor. Na pozadí celého zdánlivě jednoduchého, ale zato umně napsaného příběhu se jako nit vine skutečná podstata celé knihy – slavnost, nebo chcete-li Saturnova hostina. Jak je to s čarodějnicí, které rozmlátili stoly a zničili domov, aby nemohla dál šířit pohanské zvyky? A kdo je skutečným dědicem pohanského odkazu?

Na to už si musí každý čtenář svou odpověď najít v knize. A ona tam opravdu je. Schovaná a nenápadná pod poutavým příběhem, který byl – alespoň pro mě – místy poněkud chaoticky napsaný. Někdo prokoukne autorovu hlavní myšlenku už na počátku a ten, kdo ji neodhalí, dozví se vše na samém konci.

Knihu Slavnost Johna Saturnalla vydalo nakladatelství Argo