Už je to šedesát čtyři let, co lásku považují za nemoc…

Recenze

Vytvořeno 5. 4. 2013 3:00

Autor: Zuzana Tomášková

Deliria amor nervosa je ve světě hlavní hrdinky Leny prohlášena za zhoubnou chorobu. Proto se společnost před láskou chrání. Jedině tak je možné prožít poklidný život.  A tak se všichni obyvatelé Portlandu v den svých osmnácti narozenin, při komplikacích i dříve, podrobí lékařskému zákroku, který je navždy zbaví útrapám lásky.  I Lena Halowayová věřila, že láska je nebezpečná a přináší jen bolest. Vždyť na lásku se může i zemřít! Věřila v to ovšem jen 17 let a 9 měsíců…

Autorka knihy Delirium Lauren Oliverová pochází ze spisovatelské rodiny a odmala miluje literaturu. Věnovala se však i baletu, malbě, divadlu či kuchtění. Na Chicagské univerzitě vystudovala filosofii a anglickou literaturu, později pracovala jako asistentka redaktora v nakladatelství v New Yorku. Dnes se věnuje na plný úvazek psaní. Její prvotina nese název Chvíle před koncem. A fanouškům nyní připravila překvapení v podobě dystopické trilogie Delirium pojednávajícím se o světě bez lásky.

Lena Halowayová se vždy těšila na své osmnácté narozeniny. Na den, kdy se podrobí lékařskému zákroku a stane se navždy vůči lásce imunní. Zvláštní ovšem je, že se předkové před několika dekádami hloupě domnívali, že je láska dobrá věc. Zdráhali se věřit tomu, že je ve skutečnosti ničivá. Ale naštěstí pak na ni vědci objevili lék a vláda nařídila lásku vymýtit. Život bez lásky je přece krásný. Žádná bolest, jenom bezpečí a poklidné štěstí. Stabilita. Přesto se někteří občané proti nařízení vzbouřili a utekli do Divočiny. Vůdci je označili za Nežádoucí, nebezpečné. Lena je naprosto věrná myšlence, že láska je špatná. Vždyť kvůli ní ztratila matku. Jenže krátce před zákrokem se jí přihodí nemyslitelné. Zamiluje se. Do Nežádoucího. Do Alexe.

Dystopický svět, ve kterém čeká na každém kroku regulátor. Co je problémem této společnosti? Láska. Láska a zase jenom láska. Obyvatelé Portlandu ji nesmí cítit, vždyť je přeci ničivá, nebo ne? Lena tomu věří. Tak ji vychovali, proto ji nepřijde zvláštní, že lidé po zákroku jsou jen stíny sami sebe předtím a že buřiče proti režimu zavírají stráže do smrdutých Krypt, ze kterých není úniku. Váš budoucí život vám vyberou. Vyberou vám povolání, vyberou vám protějšek a spárují vás s ním. Všechno je řízené. Žádná svoboda. Kdo se ovšem nakazí, nechce se své lásky vzdát. Tak zhoubná je ta choroba. Musí být okamžitě vyléčen.

Příběh je kouzelný, i když poněkud rozvleklý. Občas malinko unavuje. Děj i dialogy ustupují do pozadí, zatímco popisy a vzpomínky na minulost jsou pod reflektory. I v tom je ovšem půvab, protože Delirium vyniká jazykovou formou a přirozeností. Lauren Oliverová si mistrně hraje se slovy, s přirovnáními, které dokreslují krásnou i pochmurnou atmosféru příběhu Leny a Alexe. Svou myšlenkou mi Delirium připomíná film Equilibrium, kde lidé brali léky na potlačení emocí. Nejvíc fascinující jsou odkazy na Knihy, Knihy života – na „pravdy“, které jsou obyvatelům Portlandu vtloukány do hlavy už od dětství a které hrůzným způsobem rámují víru vůdců, že láska musí být odstraněna. Proto se v této knížce čte Romeo a Julie jako odstrašující případ, ne jako symbol silné lásky.

Lena je zpočátku nedůvěřivá, zmanipulovaná, k prozření jí napomůže její statečná překrásná kamarádka Hana, ale především láska k Alexovi. Alex je Nežádoucí a podle veřejného mínění jsou Nežádoucí jen pohádkou pro děti. Smějí se vám, když na ně věříte podobně jako na vlkodlaky či upíry. Ale vláda ví, že Nežádoucí existují a snaží se je vymítit stejně jako jejich sympatizanty. Přesto se za branami města, za plotem s elektrickým proudem se v Divočině stále ještě ukrývají lidé, kteří nechtěli přestat milovat. A Lena si v palčivých okamžicích svého života uvědomí pravdu. Pravdu, kterou měla stále na očích, ale nikdy ji neviděla. Svět bez lásky, k čemu vůbec je?

Závěr knihy mě nechal u vytržení a poslední dva odstavce jsou dokonalé, čisté a velmi dojemné. Po zádech mi přejíždělo mrazení, když jsem si je četla. Vůbec jsem nečekala, že příběh tak vygraduje. Jsem napnutá k prasknutí a zároveň se bojím, co bude dál. Přesto doufám. Neskutečné.

Ukázka z knihy:

Šlápni na čáru, zabiješ mámu.
Šlápni na kámen, je s tebou ámen.
Šlápni na list, sám budeš jíst.
Když si pozor nedáš, mrtvé z hrobu zvedáš.
Dětské říkadlo, obvykle doprovázené skákáním přes švihadlo či tleskáním.
(OLIVER, Lauren. Delirium. Překl. Romana Bičíková. Praha: CooBoo, 2012, s. 39.)

Knihu Delirium vydalo nakladatelství CooBoo