Láska – prázdné slovo, nebo cit?

Recenze

Vytvořeno 12. 5. 2013 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

V nakladatelství No Limits spatřila v lednu 2013 světlo světa útlá knížečka kabelkového formátu. Titulek láká čtenáře, že se jedná o strhující prvotinu, o kterou projevil zájem i Hollywood. Lákavý poutač pro knížku, která už sama o sobě upoutá krásně barevným růžovo-černým vkusným obalem. A když titulek navíc prozradí, že se jedná o autorku s českými kořeny…

Anotace ukazuje na životní etapu hlavní hrdinky Laury, která je jako vystřižená z běžného života. Laura má vše – krásnou dceru, bohatého manžela, život jako v bavlnce… Ale co třeba lásku? Má ji? A co je to vlastně ta „láska“? Co může být strhujícího na novele vydané na 160 stránkách malého formátu? Prostě láska přesvědčí svého čtenáře, že upoutávka na titulní straně je u této knížečky skutečně na místě.

Před čtenářem se odehrávají dva zdánlivě nesouvisející příběhy. Střídají se vždy po kapitole, jsou odlišeny ich a er-formou a také rozdílným typem textu. Jedna žena se usazuje v malém městečku, kde zatím nikoho nezná a nikdo nezná ji. Pracuje zde jako servírka a její nenápadné postavení naruší platonická láska jednoho ze stálých štamgastů podniku. Najednou se její život roztáčí na plné otáčky a hlavní hrdinka má co dělat, aby udržela pomyslné otěže ve svých rukou.

„Kevinu Parkerovi mohlo být tak devatenáct. Vytáhlý hubený kluk s výrazným nosem, pod kterým nosil náznak kníru, plnými rty a puberťácky poďobaným obličejem. Chodil ve vytahaných montérkách, které umocňovaly jeho rachitickou postavu. Při chůzi se klátil jak naprcaná bělice, mával kolem sebe rukama jako by je ani neuměl ovládat.“ (ADAMSOVÁ, Eve. Prostě láska. Praha: No limits, 2013, s. 35.)

Druhá žena je spořádanou matkou pečující o svou dceru a potýkající se s nevěrami svého manžela. Tolik by si přála, aby se jí více věnoval. A tolik by si přála, aby projevil alespoň trochu zájmu o jejich společnou dceru, o kterou nikdy nestál, nechtěl, aby se narodila, a dává to neustále najevo. Ukazuje se, že Lauřina dcera má na svého otce svůj názor a s matčinou nečinností vůči nevěrám otce nesouhlasí. Dokáže se Laura odpoutat od svazujícího manželství? A vyrovná se s největší životní ranou, která ji mohla potkat?

„S těžkým zaskřípáním se před Laurou otevřel zcela nový svět. Svět výšin, kterých si nikdy příliš neužila. Svět volnosti a beztíže, kterého se bála. Svět otevřených možností, který ji vždy lákal.“ 

(ADAMSOVÁ, Eve. Prostě láska. Praha: No limits, 2013, s. 128.)
   
Autorka provádí svého čtenáře svižným textem, nikde se nezdržuje dlouhými popisy a srdceryvnými citovými výlevy. A přece i tohle všechno je v knize přítomné. Ovšem je to napsáno zcela originálně, stručně, jasně a výstižně. Čtenář se ani chvilku nenudí. Ve chvíli, kdy se začte do prvních stránek, nedokáže odtrhnout svůj zrak až do chvíle, kdy dojde na konec knížky. Celým textem se prolíná autorčin inteligentní humor, místy ironie a sarkasmus a hlavně překvapivé úvahy, nad kterými čtenář možná i otevírá ústa úžasem.
   
Prostě láska si jistě najde mnoho spokojených čtenářů. Někomu bude vyhovovat její malý formát, který se pohodlně vejde do dámské kabelky, někoho potěší autorčin humor, inteligentní postřehy a rychlý spád textu a někdo se v něm může najít a ztotožnit se s hlavní hrdinkou. Prostě láska je skutečně strhující novela, která vám nedovolí odložit knížku dříve, než pochopíte, kdo je ta odvážná servírka a co má společného s nerozhodnou Laurou.

Knihu Prostě láska vydalo nakladatelství No limits