Neobvyklá „autobiografie“ o podivuhodné ženě – paměti švédské královny Kristýny

Recenze

Vytvořeno 29. 5. 2013 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Na počátku roku 2013 se na pultech knihkupectví objevila zajímavá kniha s lákavým názvem Šachovnice královny, podpořená neobvykle zvolenou obálkou pro královský životopis. Na úvodní straně knihy je skutečná šachovnice s šachovou figurkou. Že se má jednat o královnu, je navíc podtrženo královskou korunou, která je na figurce ledabyle položená. Tato na první pohled nic neříkající obálka ve skutečnosti vyjadřuje vše…

Švédská královna Kristýna byla neobvyklá žena a dcera švédského krále Gustava Adolfa. Otec o ni nikdy nejevil přílišný zájem. Šlo mu jen o to, aby z ní vychovali tvrdou a neústupnou panovnici. Tento úkol kladl na srdce především její matce, ke které po narození dědičky nepociťoval už vůbec nic a dával to jasně najevo. Zatímco k matce měla Kristýna podivný vztah, ve kterém by se těžko hledala láska, k otci, kterého téměř neznala, cítila především obdiv. Toužila být stejně dobrá, jako byl právě Gustav Adolf. Proto se zdá její životní volba poněkud nepochopitelnou.
   
Po té, co se ji matka pokusila otrávit, nechala ji Kristýna vyvézt ze země a sama se chopila vlády. Spolu s Axelem Oxenstiernou se začala věnovat vladařským povinnostem, na které se připravovala již od dětství. O co se však nehodlala dát připravit, byla její záliba v literatuře, filozofii, umění a teologických záležitostech. A tak se stalo, že vášnivá sběratelka umění, a především protestantská královna zatoužila po katolické víře. Aby však mohla konvertovat, musela se vzdát švédského trůnu.
   
Yann Kerlau zvolil pro svou knihu velmi netradiční literární formu. Kdo by čekal v dnešní době velmi populární beletrizovaný životopis se spoustou rozhovorů, čekal by marně. Autor nechal promluvit samotnou královnu Kristýnu. Jedná se totiž o románové paměti, které vypráví sama královna a občas i některé výrazné osoby v jejím okolí. Proč? Protože autor neuvěřitelně citlivě popisuje, co mohla ve skutečnosti pociťovat sama královna. Aby pak vyjádřil také pocity, jaké měla např. její matka, když se rozhodla otrávit vlastní dítě, nechal promluvit matku. Dokázal tak vytvořit neobvyklou mozaiku – nebo chcete-li šachovnici, po které se Kristýna pohybovala. A proč právě šachová figurka s povážlivě nasazenou korunou na obalu knihy? Protože Kristýna skutečně abdikovala, předala svůj trůn a sama se vydala na velkolepou cestu Evropou do Říma, aby konvertovala na katolickou víru. Přestože již nebyla královnou Švédska, pro lid jí zůstala. A není divu. Kristýna nedokázala stát stranou politické situaci, která tehdejší Evropou zmítala, a dál zůstávala součástí této politické šachovnice.
   
Knižní klub vydáním knihy Šachovnice královny rozhodně udělal velký krok vpřed na poli královských biografií. Kniha je vzácná nejen tím, že přináší biografii dodnes trochu opomíjené královny, ale především kvalitou, kterou tato kniha vyzařuje. Je to velkolepá procházka po Evropě 17. století představená pohledem ženy ze severu. Zatímco evropské dějiny 17. století jsou literárně zpracovávány poměrně často a dobře, Šachovnice královny přináší „pohled zvenku“. Jak mohla vnímat švédská královna rakouské země? Jak vnímala politickou situaci? Jak vnímala Řím? I když se zprvu zdá, že pro tuto rozmarnou ženu bylo všechno jedna obrovská nekončící studnice umění, umělců a jejich úchvatných výtvorů, mezi řádky se skrývá právě celkové poselství – pohled na tehdejší Evropu v podání neovlivněné osoby.

Knihu Šachovnice královny vydalo nakladatelství Knižní klub