„Máš tušení, co všechno jsou lidé schopni zapomenout ve vlaku, Panenko?“

Recenze

Vytvořeno 4. 6. 2013 3:00

Autor: Vendula Dvořáčková

Kristin Ohlssonová se narodila ve švédském Kristianstadu a žije ve Stockholmu. Vystudovala politologii, pracovala jako analytička v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na švédském ministerstvu zahraničních věcí a na švédském Policejním prezidiu. Publikovala spoustu odborných textů. Svou literární kariéru zahájila v roce 2009 románem Askungar (Nechtění), pokračování Tusenskönor (Sedmikrásky) získalo v roce 2010 cenu Stabilopriset, kniha byla zároveň nominována na nejlepší švédskou detektivku roku. Sedmikrásky se chystají již na podzim roku 2013.

Na začátku je Muž. Měl těžké dětství, byl psychicky i fyzicky týrán a nenáviděn. Jeho kruté dětství na něm nechalo spoustu šrámů jak na těle, tak na duši. A pokud ženy nemilují všechny děti stejně, neměly by mít prostě žádné. Z rychlíku X2000, který zastavil na zastávce ve Stockholmu, se ztratila malá holčička. Zůstala po ní pouze vystrašená matka a pod jejím vlakovým sedadlem malé botky. Případ dostane na starost speciální tým pod vedením legendárního komisaře Alexe Rechta, který má na pomoc houževnatého kriminalistu Pedera Rydha a nadějnou Fredriku Bergmanovou. Kriminalisté začnou téměř okamžitě podezřívat dívčina otce a ihned jsou mu na stopě.

Jak to tak bývá, v kriminálních příbězích se objevuje spousta stop. Ať už vedou k odhalení zločince, nebo ne. V Nechtěných tomu je jinak. Celý případ se tak stává komplikovanějším a zamotanějším. Nutno podotknout, že autorka se do svého vlastního příběhu nezamotala a měla všechno dobře promyšlené. Avšak pro příště by se možná vyplatilo některé věci více zaonačit, protože chytrý čtenář na spoustu věcí přijde ještě před velkým odhalením.

„Vyhledal nemocnici, ve které se léčila, a nahlédl do kartotéky. Hlavně proto, aby si uvědomil rozsah svého zločinu. V té době už byl plnoletý. Plnoletý a navěky odsouzený k vině. To, co si přečetl v její kartě, ho však viny zcela nečekaně zprostilo. A s vysvobozením se dostavila i síla a energie. Náhle měl před sebou nový život a s ním také nové zásadní otázky, k nimž musel zaujmout stanovisko. Otázka už nezněla, jak odčinit vlastní vinu, nýbrž jak odčinit bezpráví, které na něj bylo spácháno.“
(Ohlsson, Kristina. Nechtění. Překl. Luisa Robovská. Zlín: Kniha Zlín, 2013, str. 14)

Jednoznačně jde poznat, že jde o autorčin debut. Psát umí, vyprávět taktéž, to se jí nesmí upřít, ale to, že příběh má hluchá místa, je holý fakt. Když se chvíli neděje téměř nic závratného a v další chvíli autorka na čtenáře vysype přehršel informací, také to není příznivé.

Když čtete fantasy knihu, myslím, že se nemusíte příliš bát, že by vás něco podobného v běžném životě potkalo. Na krimi příbězích je tohle snad to nejhorší, že se to kdykoli může stát. Vykreslení těch nejhorších zločinců, s naprosto dokonale promyšlenými plány na to, jak někomu ublížit, to prostě nemůže nikoho nechat chladným. O to hůř, když je zlo pácháno na dětech. Při čtení prostě běhal mráz po zádech, ba po celém těle!

„Jasný. Udělá všechno, co bude v jejich silách. V žaludku ji nervózně šimralo. Modlila se, aby všechno vyšlo podle plánu. Kdyby se Muži nepodařilo to dítě unést, byl by vzteky bez sebe.
Nenápadně pohlédla na hodinky. Uběhla více než hodina. Nejdřív měl autobus zpoždění a pak ještě musela čekat na metro. Už brzy bude doma a dozví se, jak to dopadlo. Zpocené dlaně si utírala o džíny. Nikdy si nemohla být zcela jistá, co dělá správně a co špatně.
Zjistila to teprve, jestliže ji Muž buď pochválil, nebo potrestal.“
(Ohlsson, Kristina. Nechtění. Překl. Luisa Robovská. Zlín: Kniha Zlín, 2013, str. 38)

Vyprávění a psaní jsme autorce již pochválili, ráda bych ještě vyzdvihla její postavy. Ačkoli se na začátku zdálo, že to budou naprosto ploché, bezcharakterní postavy, opak se stal pravdou. Autorka každé postavě vytvořila i osobní život mimo práci, do kterého nás u každé nechala nahlédnout. Tím se postavy staly ještě realističtější.

Pokud byste rádi mrazivé čtení, které vám nedá spát, troufám si říct, že Nechtění jsou správnou volbou. Napětí vás nenechá knihu odložit, dokud si nepřečtete poslední stranu. Mezi detektivkami, se kterými jako by se roztrhl pytel, lze už asi jen těžko vymyslet originální případ, ale Kristině Ohlssonové se podařilo napsat velmi slušný krimi thriller, se kterým si našlápla na slušnou kariéru.
 
Knihu Nechtění vydalo nakladatelství Kniha Zlín

K dostání na stránkách Knihkupectví Beletrie