Češi v první světové

Recenze

Vytvořeno 19. 6. 2013 3:00

Autor: Jiří Lojín

První světová válka měla pro poražené státy katastrofální důsledky. Její závěr odstartoval, zvláště v Evropě, celou řadu změn. Pro nás byly velmi významné - zrodila se Československá republika. Jednání vedoucí k jejímu vzniku určitě nebyla jednoduchá, i když vítězné mocnosti neměly důvod podporovat integritu poraženého Rakouska-Uherska, český národ musel projevit postoj vyjadřující, že se necítí být součástí rakouského impéria. Významnou úlohu přitom hrály československé jednotky složené z přeběhlíků rakousko-uherské armády. O několika takových lidech pojednává román Michala Šefary Banda Lvů.

Lvi – tak si, podle knihy, říkali příslušníci Československých pluků. Své pojmenování odvozovali od českého lva a na znamení své příslušnosti nosili šátek s vyšitou siluetou českého lva. Každého vojáka vedl k zběhnutí k „nepřátelské“ armádě jiný důvod, nejčastější to byla nechuť bojovat za Rakousko-Uhersko. Autor knihy se pokusil ve svých postavách oživit jakési prototypové případy. Některých osudů se jen zlehka dotýká, předestírá je čtenáři v náznacích a dialozích. Jiné rozpracovává důkladně.

Radim Truksa je Čechoameričan a jeho důvody pro vstup do českých legií nebyly jednoznačné. Touha po boji za samostatnost Československa pro něj sice znamená jistou motivaci, ale v jistém smyslu to byla i záminka. Žít ve stínu významného otce, podřizovat se jeho rozhodnutím a být předurčen pro chůzi po umetené cestičce k cíli, který byl vytýčen ambicemi někoho jiného, vyvolalo v Radimovi celkem pochopitelný vzdor. Přesto lze říct, že oklikou vymezení se vůči rodině, pohodlně usazené v Americe, došel ke správnému vlasteneckému rozhodnutí.

Ve zcela jiné situaci byl po vypuknutí války František Vazal. Bývalý anarchista hospodařící na Jižní Moravě, si vysloužil nenávist mnoha lidí. A jako mnoho dalších, podobně politicky nespolehlivých mužů, byl i Vazal do rakousko-uherské armády odveden jako „kanonenfutter“, což je, jak známo, skupina vojáků určená pro obětování. Úřady tak zabily dvě mouchy jednou ranou – zbavily se politických odpůrců a zároveň získaly lehce postradatelnou jednotku pro strategické účely. Takové případy byly legalizované vraždy. Přesto se nedá říct, že osud ostatních vojáků byl příznivější, i když měli zdánlivě větší možnost být pány svého osudu. Narozdíl od Radima Truksy, který narukoval do legií přímo, František Vazal byl nucen volit cestu mnohem nebezpečnější. Zběhl uprostřed boje, musel se přitom spolehnou na štěstí a shovívavost nepřátelského vojska. Tato praxe byla v té době natolik rozšířená, že s žádnými vážnějšími potížemi nesetkal.

Michal Šefara pracuje s beletristickou linkou, ale hojně používá i historické fakta. Neuvádí ta, která jsou  známá nebo lehce dohledatelná v encyklopediích. V podstatě jde o fakta, která byla v dané chvíli k dispozici lidem bojujícím v zákopech. Můžeme se dočíst o používaných zbraních, posoudit spolu s vojáky rozdíly mezi výzbrojí jednotlivých armád, ale nedozvíme se detaily dopadu první světové války, známé až z většího časového odstupu.

Francouzská armáda měla dva druhy zbraní; ty dobré a ty, co jsou nebezpečnější pro ty, co je používají, než pro nepřítele. V té první skupině to byly jednak standardně používané pušky Lebel M1 1886, velice dobré a přesné, nevýhoda byla jejich váha nad čtyři kila a jejich délka, která v úzkých zákopech nebyla k ničemu. Tyhlety pušky by ještě ušly, ty se řadily mezi ty dobré francouzské zbraně. Horší byly ty pušky, se kterými stříleli, byly belgické a jejich název ani neznal. Nejhorší ze všeho ale byly kulomety zvané Chauchat. Zásobník jen na dvacet nábojů, navíc podivně nabíjený zespod zbraně, složitý mechanizmus nabíjení náboje do komory a nespolehlivost.
Šefara, M: Banda Lvů, Praha: Naše vojsko 2012, str.47)

Čtenář se musí nejprve propracovat poněkud rozvláčnou první polovinou, v níž autor představuje své jednotlivé hrdiny a prostředí, v němž se nacházejí. Pak se příběh začne pomalu rozbíhat a graduje závěrečnou válečnou scénou. Kapitoly jsou oddělovány retrospektivou, věnovanou životu Radima Truksy a Františka Vazala, díky níž se dozvídáme vše o okolnostech, které je svedly dohromady.

Banda Lvů je rozsáhlý román z atraktivního prostředí bojů první světové války. Seznamuje čtenáře s těmi, kteří se zasloužili o jasné vymezení se vůči Rakousku-Uhersku a o vzkaz adresovaný vítězným mocnostem: „Jsme národ, který si zaslouží svou samostatnost!“

Knihu Banda Lvů vydalo nakladatelství Naše vojsko