Recenze: Knihy pro dospělé

Temné kouty exotické Číny

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Daleká Čína je pro nás Středoevropany zemí plnou tajemství. Z fotografií v cestopisných knihách a z filmů jsme si ji zvykli vnímat jako svět nádherných chrámů, památek plných křiklavých, ale vkusných barev a zvyků, kterým většinou ani nerozumíme. Moderní doba do Číny přinesla technologie, pomocí nichž se vyrábí zboží zaplavující ostatní svět. Čína se snaží prodrat na mezi nejvyspělejší země, mezi jejími obyvateli stále zůstávají obrovské rozdíly v životní úrovni a možná se i zvětšují.


knihaČínský prozaik Liao I-wu si jako téma své knihy Hovory se spodinou nevybral to pozitivní, čeho jeho země v posledních letech dosáhla, ale osudy těch nejubožejších lidí. Není to námět, který by byl příliš po chuti čínským oficiálním kruhům, stejně jako náměty jeho předchozích knih, a je pravděpodobné, že pokud by autor nežil od roku 2011 v německém exilu, strávil by další podstatný kus svého života ve vězení.

Dvacet pět rozhovorů s lidmi žijícími na okraji společnosti mohou čtenáři úplně změnit pohled na současnou Čínu. Kdo sleduje současné mezinárodní dění, bude vědět, že lidská práva nejsou v této zemi příliš respektována. Málokdo si však dovede představit brutalitu, která je vůči lidem užívána. Nelidské zacházení ze strany policejních složek by čtenář dokázal chápat jako represi státu vůči nepohodlným občanům, ale způsob, jakým se vůči sobě chovají obyčejní lidé, je naprosto nepochopitelný.

Příběhy, které autor nasbíral, jsou pravděpodobně pro Čínu dvacátého a začátku jednadvacátého století typické. Jsou to životní zkušenosti lidí označených v padesátých letech některou z mnoha kategorií nálepek nepřátel socializmu, kteří prošli pracovními převýchovnými tábory, byli týráni a nevýslovně trpěli. Objevují se zpovědi prostitutek, bezdomovců i žebráků odhalující způsob, jakým tito lidé na ulicích přežívají. Některé osudy jsou tvrdé, lidé, od kterých se všichni odvrátili, se těžce probíjejí životem, ale s jistou mírou nadhledu si je dokážeme představit. Jiná situace nastává, když narazíme na rozhovory, v nichž jsou líčeny takové hrůzy jako krutý hladomor, který vedl vesničany ke kanibalismu. Způsob, jakým Liao I-wu o těchto děsných událostech hovoří, vyráží dech. Není to skandalizace a popis nechutností, to by vedlo k pocitu nereálnosti. Paradoxně právě jednoduchost a přímost je příšerná.

Autor na vlastní kůži zažil prostředí čínského vězení a šikanu i mučení s vězněním související. Přesto v rozhovoru Vězeňský tyran dokázal klást relativně nezúčastněné otázky i v nejexponovanějších pasážích. Zmíněný text patří mezi ty nejhroznější, sám nevím, kam až slovo „hrozný“ vystupňovat. Sám autor ke konci prohlašuje:

Už to nemůžu poslouchat. Kéž bych se mohl zítra ráno probudit a tohle všechno zapomenout.
(I-WU, Liao. Hovory se spodinou. Praha: Mladá fronta, 2013. s. 263.)

Hovoří v tomto případě i za čtenáře, který si sice dobrovolně zvolil, že bude knihu číst a dočte ji. Ale zanechá to na něm stopy, fakta, která autor předkládá, zapomenout nelze a kniha by měla být označena upozorněním „četba na vlastní nebezpečí“. Bohužel toto heslo bylo zprofanováno použitím v méně vážném kontextu. Nejotřesnější je zjištění, co vše dokáží lidé provádět jinému člověku, jak si vzájemně ubližují ti, kteří jsou relativně ve stejně situaci. Šikana mezi vězni, jak ji autor popisuje, nese znaky daleko většího barbarství, než jaké dokázali vymyslet věznitelé.

Kniha Hovory se spodinou získala řadu ocenění a jako doslov vydavatel zařadil laudatio při příležitosti udělení Ceny sourozenců Schollových Liao I-wuovi, které pronesla Herta Müllerová, nositelka Nobelovy ceny za literaturu. Nakladatelství Mladá fronta věnovalo vydání značnou péči i náležitou reklamu, čtenáři se mohli s autorem setkat na veletrhu Svět knihy 2013. Přes veškerou snahu se do textu vloudila drobná opakovaná chyba, používá slovo „vymýtit“ tam, kde má být „vymítit“.

Potenciální čtenář si jistě položí otázku, zda má smysl číst knihu, když takovým způsobem zatíží jeho duši. Odpovědí je, že pokud by ji lidé nečetli, ignorovali by krutou smrt milionu lidí i statečnost a utrpení samotného Liao I-wua. Znamenalo by to, že se mohou kdekoliv dít zvěrstva a všichni před nimi budou zavírat oči jen proto, aby si zachovali svůj tichý a klidný ostrůvek. Není pravda, že jedinec žijící v srdci Evropy nemá šanci nic změnit. Už jen samotný fakt, že neznámí a vzdálení lidé poznávají odvrácenou tvář Číny, nutí její obyvatele dívat se na sebe jinýma očima.

Knihu Hovory se spodinou vydalo nakladatelství Mladá fronta

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení