Neodbytný mistr Cucek

Recenze

Vytvořeno 18. 7. 2013 3:00

Autor: Jiří Lojín

 Nejprve mi dovolte malé varování. Kniha Petra Měrky Perfektní idiot a snad ani tato recenze není určena pro osoby útlocitné, ani pro ty, na jejichž mravním vývoji je ještě co zkazit. Poznamenávám to s plným vědomím toho, že může přitáhnout právě ty subjekty, jímž je upozornění určeno, zakázané ovoce je tuze lákavé. Nicméně mému svědomí se možná uleví.

Minulý rok vydalo nakladatelství Druhé město knihu Hitler se na vás usmívá. Recenzi na ni si můžete přečíst zde a určitě nebude na škodu, pokud se s ní seznámíte, protože mnohé z ní se bude opakovat v této recenzi. Charakteristický styl Petra Měrky určitě nelze přehlédnout. Děj se v jeho textech skrývá pod tunami špíny, kterou byste odklízet nechtěli,  často i  pod vrstvami fekálií. Že to spoustu čtenářů odradí, o tom není třeba diskutovat. Není však předpoklad, že by autor změnil svůj způsob tvorby. Pokud nahlédnete do starších Měrkových prací, zjistíte, že svět, který čtenářům ve svých textech předkládá, se nemění. Tak jej vidí. Jinak by šlo lacinou pózu, snahu po zviditelnění. Skutečnost je možné vidět pouze v kontextu celého díla. Mariusz Szczygieł se v rozhovoru Nepíšu speciálně pro Čechy (zde) v souvislosti s knihou Hitler se na vás usmívá vyjádřil: „…tento autor si nasadil masku sadisty ze SM klubu. Nevím, kdo se pod tou maskou skutečně ukrývá, ale doufám, že se to dozvíme z jeho dalších knih“. Perfektní idiot napovídá, že to není pouhá maska.

Vyhmátnout v Měrkově novele děj není jednoduché. Znamená to zabořit ruku až po loket do něčeho odporného a lepkavého a naslepo tam šmátrat. Hlavním hrdinou je chlapec – záměrně používám eufemismus – Milan hledající svou cestu životem. Pod touto vznosnou definicí se neskrývá žádné směřování k nějakému určitému cíli, pokud pomineme Milanův záměr být bohatý. Milanův život je jakýsi Brownův pohyb s tím rozdílem, že jej nepostrkávají chaoticky sem a tam kmitající molekuly vody, ale autorova fantazie. Ten se příliš nestará minulost a budoucnost svého hrdiny, staví jej do situací „teď a tady“. V podstatě by nebyl rozdíl mezi novelou a povídkami. Dokonce by se ani hlavní hrdina povídek nemusel vždy jmenovat Milan. Přesto však v Perfektním idiotovi existují linie procházející celou knihou. Milana stále provází Mistr Cucek a prostřednictvím východní filozofie mu objasňuje principy života a smrti. Zjevuje se mu v kritických okamžicích, aby ho poučil, ale je to pozornost, o kterou mladý hrdina nestojí. Co s takovými řečmi ve společnost, kde se každý stará jen sám o sebe, o svůj prospěch a přežití.

Milan nebyl s to pochopit, jak se mohl ten notorický řitopich stát natolik úspěšným. Co věděl, tak Petr získal nejen určitý věhlas, ale především se ocitl ve vatě. V tu chvíli ho napadlo, že by ho mohl zabít a okrást. Vždyť byli jen nejlepší přátelé.
Bohužel Petr nebyl doma. Sakra! pomyslel si Milan. Co si teď počnu?
"Možná bys měl vystřízlivět z přeludu zvaného lidský život a podívat se pravdě do očí dokud je čas. Beztak nebudeš mít dřív nebo později na vybranou."
Otočil se po tom hlase a vykřikl:
"To jsem si mohl myslet, mistr Cucek! Naval penzi, ty jedna vrásčitá zrůdo," obořil se na něj, bezdomovec oděný pouze do bederní roušky se však před ním rozplynul. Samotnému Milanovi se krátce nato zatmělo před očima, ztratil rovnováhu a upadl.
Co však bylo nejhorší, on opravdu procitl. Vykřikl a napřímil se. Byl zpocený, nacházel se v posteli a měl totální okno. Pres záclonu postřehl, že začíná nový den.
Do hajzlu, co se stalo? pomyslel si, pročež se oddal vášnivé masturbaci tak, jako každé jiné ráno.
(Měrka, P. Perfektní idiot, Psychománie 2013, str.19-20)

Koncepce novely navazuje na klasická díla, v nich je hlavnímu hrdinovi nějakými mystickými silami umožněna exkurze do míst obyčejnému smrtelníkovi nedostupných, jejichž podoba je závislá na víře autora. V tomto případě nabývá ale spíše groteskní podoby, východní učení o reinkarnaci a cestě k nirváně směšně kontrastuje s vulgaritou a zarytou ignorací vyšších principů ze strany hlavního hrdiny. A také na rozdíl od zmíněných klasických děl nepřináší tato cesta Milanovi žádné prozření, autor záměrně neguje poučnou stránku literatury tohoto druhu.

Novela byla zatím vydaná pouze jako e-kniha, tisk klasických papírových knih vzhledem k nákladům vázán na vstřícnost nakladatele i čtenářů. Relativní jednoduchost, s jakou lze realizovat e-knihu, nabízí nebývalé možnosti i pro tituly určené méně početnému publiku. Přesto je kniha velmi pečlivě zpracovaná a se zajímavou fotografií na obálce, jejímž autorem je Tomáš Chmelař.

Perfektní idiot pevně vězí v Měrkově světě tak, jak ho známe z jeho předchozích knih. Je v něm násilí pojímané jako životní styl, hromady špíny, fekálií a ejakulátu. Pro většinu lidí žádné hezké místo pro život. Přesto autor popisuje jen to, co nás neustále obklopuje, v jeho knize však hypertrofované do obludných rozměrů. Záleží jen na přístupu čtenáře, bude-li kroutit hlavou v údivu na autorovou vulgaritou, nebo se bez výhrad smát její grotesknosti.


Knihu Perfektní idiot vydalo nakladatelství Psychománie