Židovské národní uvědomění za první republiky

Recenze

Vytvořeno 23. 7. 2013 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Kniha Češi, Němci, Židé? Pro někoho nebude žádným překvapením. Poprvé vyšla tiskem v roce 2005 a již tehdy vzbudila velký zájem veřejnosti. Díky své popularitě nejen u laiků, ale i u odborníků se dočkala v loňském roce vydání v anglickém jazyce. Druhé vydání, které se objevilo na pultech knihkupectví na jaře 2013 je značně upravené, doplněné a přepracované.

Kateřina Čapková se věnuje dějinám Židů ve střední Evropě již dlouhou dobu, kdy se především soustředí se na židovské dějiny v 19. a 20. století. Moderní židovské dějiny pak dokonce přednáší na New York University in Prague. Svou knihu proto věnovala problematice národní identity židovského obyvatelstva, které žilo v českých zemích v letech 1918-1938, tedy v éře první republiky Jak se změnilo jejich postavení oproti monarchii? Zmizel antisemitismus, který v 19. století probublával i v Čechách?

Na tyto a další otázky dostanete odpověď, když otevřete knihu. I pro laika je uspořádána srozumitelně, neboť autorka postupuje chronologicky, vyhýbá se velkým exkurzům do minulosti i dlouhému vědeckému úvodu. Nejprve spolu s židovským obyvatelstvem hledá jeho nové postavení v Československé republice. Ukazuje Židy jako národnostní menšinu, která se pomalu rozvíjí a získává zpět svou hrdost i povědomí o své vlastní minulosti. V následujících kapitolách pak rozvíjí problematiku, kterou představoval nejen jejich židovský původ, ale především rozdílnosti jejich kultur v rámci židovské komunity. Stejně jako většinová společnost i ta menšinová má svá vnitřní specifika, která mnohdy komplikuje vzájemné pochopení se. Když nám autorka toto vše řádně vypoví, předestírá před nás další otázky. Jak se chovali, jak přemýšleli, jak jednali a jaké zvyky měli němečtí Židé? A jak vysvětlit pojem tzv. Čechožidé? Byli rozdílní?
   
Na počátku devadesátých let 19. století se začalo českožidovské hnutí dále rozrůstat. V roce 1893 byla založena Národní jednota českožidovská, která začala od roku 1894 vydávat Českožidovské listy. Účelem časopisu bylo napomáhat integraci Židů do české společnosti, hájit ji proti útokům ze strany antisemitů a zasazovat se o „drobnou národní práci“.
(ČAPKOVÁ, Kateřina. Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách 1918–1938. Praha: Paseka, 2013. s. 122.)

Kniha byla vystavěna na základě mnoha pramenů i odborných publikacích a představuje nám židovské obyvatelstvo v mnoha barvách. Spolu s ní sledujeme kulturní, společenský i politický zájem Židů, jejich elity, problematiku spolužití a asimilace a také boj za vlastní kulturu. V poslední kapitole pak Kateřina Čapková představuje počátky sionismu v českých zemích a hledá nové perspektivy, které toto hnutí Židům přinášelo.

Jak jsem již řekla na začátku, druhé vydání doznalo několika výrazných změn a doplnění, které autorka pečlivě vysvětluje v předmluvě. Především se jedná o doplnění pramenné základy, kdy vycházela z velkého množství archivních materiálů, z nichž některé byly při tvorbě této publikace použity poprvé. Úplný přehled pramenů i použité literatury samozřejmě čtenář najde na konci knihy spolu s prameny ilustrací, vysvětlením zkratek a jmenným rejstříkem.

Z hlediska zajímavosti tématu i vysoké kvality zpracování mohu knihu Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách 1918-1938 jen doporučit.

Knihu Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách 1918–1938 vydalo nakladatelství Paseka