Maxim Čáp: Silnější pes

Recenze

Vytvořeno 25. 7. 2013 3:00

Autor: Renata Petříčková

Redakční úvod celé knihy slibuje vstup na tenký led korupční strany českého fotbalu. Ač je vše následně zabaleno do koláže naštvaných, směšných, glosujících komentářů, kreslených vtipů Vladimíra Renčína nebo do drsných přepisů policejních odposlechů vysokých fotbalových funkcionářů, rozhodčích a trenérů, je jasné, že sílu ledu, na který nakladatelství Eminent vstoupilo, těžko odhadnout dopředu.

Je to nadhled, ironie, je to pravda?

Hlavou vám při čtení běží kdeco. Hlavně výše položená otázka! Tak neuvěřitelné jsou některé pasáže. Tak neuvěřitelné, pokud se snažíte vyhýbat zpravodajství servírovanému televizí. Pokud jste na její pravidelné dávky hnusu zvyklí, patrně pro vás tato kniha nebude příliš šokující a přelomová: bude jen dokreslovat to, co je.

Maxim Čáp: Silnějšího psa napsal sportovní novinář a zároveň oddaný fotbalový fanoušek, který se v daném oboru, v zákulisí i v praxi, pohybuje více než tři desítky let. Když nám zdůvodnil, proč zvolil pseudonym Maxim Čáp, akceptovali jsme jeho přání zůstat neznámým. Pokud se ve fotbalové branži vyznáte, jeho identitu možná odhalíte. Pokud ne, nevadí… ostatně, dílo je to právnicky ošetřené tak, že i když se tu kdekdo o sobě dočte nepříliš hezkých věcí, vše je v pořádku.

Příprava na vydání tedy byla důkladná. Kniha je šokujícím obrazem toho, co se děje mimo české fotbalové trávníky. Pokud jste si doposud mysleli, že fotbal se hraje především díky hráčům, není tomu tak. Smutné a neveselé. Rmutné – jak zní podtitul knihy.

Ne nadarmo si právě fotbalové čachry machry vzali nedávno na paškál Lábus se Čtvrtníčkem a z policejních odposlechů udělali divadelní inscenaci. I tomu je tady věnována kapitola a budiž pochváleno, že přispěli k medializaci stoky, jež protéká pod tím načapaným pozlátkem vrcholového fotbalu.

Důležitý novináři – mediální mr.dky

„Regionální mediální mrdky popisovat nebudu, ty fanděj těm svejm klubům. Když ale tyhle krajánci přijdou do Prahy do centrálních redakcí, tak s tím Pražáky pruděj, a když se přemnožej, tak to vypadá, že noviny a média obecně prodávají Atény a Eden, a ostatní je sice hezký, ale z hlediska byznysu dost na prd. Tak ať se rychle zkrotěj.“

Novináři jsou tu sice hanlivě nazýváni, ale bez nich by fotbal nebyl. Bez nich by nebyla ani tahle kniha. Každopádně tohle všechno jen dokresluje fascinující obraz, nad kterým se možná budete hodně divit. Použité reálie jsou skutečné! Jména lidí a názvy klubů jsou jen popasovány pod lehké změny nebo krycí názvy (Škodovkov, Perníkov, Klokanov, Atény x Eden… Hanácký Pumpařov)… no prostě je to i takové bezvadné procvičení mozkových závitů a věřím, že i vás bude čtení bavit jako mě. Když se oprostíte od toho, že „je to možná pravda“… vlastně se docela jednoduše pobavíte, skousnete-li ovšem to množství vulgarismů. Jenže bez toho by to nešlo – ono to tam (bohužel) patří. Holt – mužský svět!

V každém případě je dobré poděkovat autorovi, který dokázal poskládat syrový obraz, který je čtivý a atraktivní i pro toho, kdo fotbalu zrovna nefandí. On ten fotbal jsou prostě jen jedny kulisy. A mezi námi je takových kulis mnohem více (politika, další sporty) a svět tak náhle dostává zcela jiný rozměr. Je to trochu pád na ústa… Pád z růžových obláčků víry ve spravedlnost.

Snad právě dnešní atmosféra, kdy se občas něco dostane na povrch a některé korupční skandály se trestně vyšetřují, pomůže tomu, aby zase bylo na světě dobře a bylo důležité zvítězit, a ne přinést domů peníze.

Knihu Silnější pes vydalo nakladatelství Eminent