Počátek – fikce nebo skutečnost? Věřme, že fikce…
- Recenze
- Vytvořeno 5. 8. 2013 3:00
- Autor: Jana Semelková
Fantasy román Počátek napsala Jessica Khouryová a pro české čtenáře ho přeložila Petra Babuláková. Příběh o dívce, která zná svůj osud – tíživý, nekonečný – vypráví o realizaci jedné vědecké vize. Vize založené na mýtu indiánů z jihoamerického pralesa. Tam prý roste v jednom jediném údolí orchidej, která přináší lidem nesmrtelnost.
Ne však všem, jen některým, těm, kteří se mají stát ochránci před démony. Tuto vzácnou květinu skutečně objevil zakladatel vědecké základny Malá Cam a začal se svými pokusy. Nyní vyrůstá první nesmrtelná dívka Pia. Nese v sobě počátek nové rasy – rasy nesmrtelných. Ona je stvoří, ona je bude vést. Až vymřou smrtelní, budou zde jen oni, ti, co nemohou zemřít. Na celé planetě nenajde se pak jediné dítě ani jediný starý člověk. Národ dvacetiletých bude žít ve své nesmrtelnosti den za dnem, týden po týdnu, měsíc po měsíci – věčně.
Jenže každý výzkum v sobě nese ale. Ani tady to není jiné. Vývoj nesmrtelného jedince přinesl mnoho obětí. Zemřeli ti, kdo byli pro vědce méněcenní, stali se součástí vývoje jen svou krví, jejich životy nikoho nezajímali. Všichni v Malé Cam sledují cíl bez ohledu na důsledky. Tedy až na některé, jenže ti mnoho nezmohou v přesile bezohledných vědátorů. Tato skutečnost je Pie dobře zatajována. Ona ví, že je jedinečná, že je pramátí nového etnika, že její život nikdy neskončí. Ví, že bude stárnout jen do dvaceti let, pak už navěky bude mladá, dokonalá, nezranitelná. Netuší, jakou cenu museli zaplatit jiní, aby ona měla tyto vlastnosti, aby se její vývoj ubíral právě tímto, podle vědců, správným směrem.
Pisu vědci přísně střeží. Neví nic o dalších lidech, vesnicích, městech, světadílech. Její prostor je jen ona vědecká základna uprostřed amazonské džungle, která je obehnána plotem nabitým elektřinou. Až jedné noci za veliké bouřky se plot poškodí. Otvorem se dívka dostane do deštného pralesa a objeví život – jiný, lákavý, tajemný. Tehdy potká Eia, syna indiánské matky a vědce z Malé Cam žijícího v nedaleké vesnici. Zamilují se do sebe. Najednou Pia pochopí, že vedoucí projektu, strýček Paolo, nemusí mít vždycky ve všem pravdu, jak se doposud domnívala. Jenže vědec nechce o svůj projekt přijít, chce dojít ke kýženému cíli stůj co stůj! Tehdy si dívka uvědomí, že je jen výzkumným objektem…
Román Počátek je skutečně silný fantasy příběh. Autorčina fantazie rozvíjí děj neuvěřitelným tempem v uvěřitelných hranicích. Vše, o čem čtete, by mohlo být možné, vše vychází ze zřejmých reálií a z dokonalé znalosti chování a jednání lidí v různých situacích. Hlavním tématem románu je nadřazenost jedněch nad druhými, xenofobie. A o xenofobních situacích nesou lidské dějiny záznamů přehršle, většinou v nich nejde o nic pěkného. Proč by tedy nemohla někde mezi liánami amazonského deštného pralesa se sdružovat skupina vědců, podporovaná finančními magnáty, která by se pokusila dávný mýtus realizovat v praxi, ovšem v daleko širším a děsivějším dopadu na lidstvo jako celek. Proč by se nemohli zarputilí vědci pokusit vyvinout rasu nesmrtelných, která ovládne Zemi, jejíž členové budou žít věčně. Strašidelné? Odpuzující? Pro mne rozhodně! Ale ještě děsivější je cesta vývoje k prvnímu nesmrtelnému páru, která vede přes smrt jiných – těch takzvaně méněcenných. Kdo je méněcenný určují vědci. Nemorální? Samozřejmě!
Cítím se podivně smutná a opečený banán, který držím, už mi nepřipadá tak lákavý. Takže Eio ví, co jsem, a já jsem znovu ta nesmrtelná, dokonalá. Dočista unikátní. Dočista jiná. Dočista sama. To slovo se mi rozletí nitrem jako střepina ledu, odrazí se mi od žeber a usadí se v žaludku.
Ale… já byla vždycky sama. A jakmile se naplní můj sen o stvoření nesmrtelných, tak nebudu. Tak proč mě to slovo na tomto místě a o tomto čase tak silně zasáhlo? Nikdy… to tolik jako teď nebolelo.
Sama.
Pak na to přijdu.
Přišla jsem k Ai’oanům jako vědkyně a cizinka a to byl rozdíl mezi námi. Jakmile mě však tito divocí, temperamentní lidé vtáhli do svého tance, nechala jsem za sebou i to. Stala jsem se někým jiným, někým novým. Někým, kdo dokáže zapadnout, místo aby vyčníval. Přestože je sotva znám a oni sotva znají mě, tito vesničané a já… jsme spojení. Na krátkou chvíli… jsem k nim patřila.
Jenže pravda přišla jako nůž, který chatrné spojení rozsekl. Jsem nesmrtelná mezi smrtelnými a nikdy sen nebudu patřit. Ani sem. Ani do Nalé Cam. Nebudu patřit nikam jinam než ke svému vlastnímu druhu. (strana 119)
Příběh Pii a Eia, dvou osamocených ve vlastních rodinách, je strhující, podněcující, jitřící mysl. Vždyť oba vyčnívají – on je míšenec, ona dokonalá, jedinečná, nesmrtelná… Autorka přesně dávkuje jednotlivé příhody, skládá je do velkého obrazu, umně připojuje nové informace a vzbuzuje v čtenáři silné emoce. Výsledkem je čtivý román s hlubokým obsahem a dokonale vypracovanými charakteristikami jednotlivých postav. Počátek je příběh o lásce, o moudrosti předků v pohledu na život, o vědě, morálce a toleranci. Po jeho přečtení si každý z nás musí přát, aby byl pouhou fikcí – děsivou a strhující. Aby skončil v okamžiku, kdy zavřete knihu.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...