Bluntovi brilantní detektivové aneb Zločiny pro dva

Recenze

Vytvořeno 3. 10. 2013 3:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Není asi mnoho knih, ve kterých autor z části paroduje své předchozí dílo, zároveň vzdává hold svým žánrovým kolegům a současně z knihy čiší to, jak se při psaní sám dobře bavil. A právě takovou knihou je kniha Agathy Christie Zločiny pro dva.

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, kterou většina z nás spíše zná pod jménem Agatha Christie (1890-1976), je po právu považována za královnu detektivek. Představovat blíže duchovní matku Hercula Poirota či slečny Marplové je asi naprosto zbytečné, a proto to ani dělat nebudu a rovnou se zaměřím na knihu samotnou.

V originále kniha Partners in Crime vyšla poprvé už v roce 1929. Český překlad udělala Veronika Volhejnová. Kniha představuje sbírku 23 povídek, jejichž spojovacím prvkem jsou hlavní hrdinové Tommy a Pentlička. Mladí, bohatí a trochu se nudící manželé, kteří prahnou po vzrušení a dobrodružství. Nadto, že jsou mladí, bohatí a znudění, jsou také vášnivými čtenáři a milovníky detektivek.

V tomto díle vzdala Agatha Christie hold detektivnímu žánru jako takovému a zároveň mnoha vyhlášeným detektivům své doby. V knize se tak čtenář může setkat s metodami krále detektivů Sherlocka Holmese, otce Browna, ale také dnes již zapomenutých hrdinů.

Každý příběh je koncipován tak, že zápletka je hlavními hrdiny rozplétána metodami, které používal výhradně daný literární detektiv. Tommy a Pentlička se převtělují do svého oblíbeného hrdiny. Kniha je tak nejen sbírkou dobrých detektivek, ale také přehledem literárních detektivů, kteří do 30. let minulého století ovlivnili královnu detektivek.

Pro čtenáře, kteří se příliš neorientují v historii žánru, vytvořila překladatelka v závěru knihy stručný přehled, abychom nebyli ochuzeni o žádný z rozměrů, který tato kniha nabízí. Dimenzí, které tato kniha přináší, je hned několik: jednak je to již několikrát zmiňovaná pocta velkým literárním detektivům a jejich metodám, dále jde tak trochu o parodii, či chcete-li o sebeironii, ale především z knihy přímo čiší (mluvím zde o překladu, neboť originál jsem nečetl) hravost a lehkost, s jakou autorka knihu psala, a že ji psaní vyloženě těšilo a bavilo, že si doslova a do písmene s postavami a příběhy hrála. Jistě na tom má pro českého čtenáře lví podíl osoba překladatelky.

Knihu mohu doporučit všem, kteří chtějí pohodové čtení protkané napětím, humorem a sondou do jednoho literárního žánru. Jistě se necháte strhnout k tomu, abyste brilantním detektivům alespoň v duchu pomohli.

Knihu Zločiny pro dva vydalo nakladatelství Knižní klub