Kuchařka nejen pro osamělé muže a jen pro vyrovnané ženy

Recenze

Vytvořeno 14. 11. 2013 2:00

Autor: Lucie Šimková

Jste (čerstvě, dlouhodobě, konstantně nebo periodicky či jinak) osamělý muž a toužíte získat nezávislost na ženách, nabýt opět mužné sebevědomí a být si jistý v kramflecích? Víte, že byste se měl živit i něčím jiným než rychlovkami z kantýny, hotovkami a bagetami nebo (proboha!) éčky nabušenými polévkami ze sáčku, ale nevíte, jak zároveň ukuchtit poživatelný (s rostoucí jistotou v kuchyni i lahodný a výživný) pokrm a nevyhodit do povětří sebe a polovinu sídliště?

Felix Boom, podle všeho ostřílený autor mnoha jiných knih (přitom však je tato kuchařka jeho prvním kulinářským dílem), vám dá jasný, stručný a rychlý návod. S rychlostí návodu se ovšem nemusí shodovat rychlost získávání zručnosti při vaření (to jen tak na okraj, abyste pak autorovi neposílali rozezlené dopisy).

Abychom byli přesní – Kuchařka osamělého muže není pouze kuchařkou (to až ve druhé polovině), ale především řadou postřehů z partnerského a čistě mužského světa, návodů nejen na to, jak si uvařit, ale jak na svou kuchyni sbalit nějakou tu ženskou, protože láska přece jen prochází z velké části hlavně žaludkem, a získat obdiv i uznání (bavíme se stále o zacílení na něžné pohlaví) atd.

Proč by se do páně Boomovy kuchařky měly pouštět ženy jen na vlastní nebezpečí? Především jim prý chybí fantazie v kuchyni, tak by z receptů dělaných od oka mohly padnout do mdlob. Prý – jako součást ženského pokolení s tím, že ženy vaří především a jen podle receptů, z vlastní zkušenosti nesouhlasím, protože sama moje babička i maminka vaří především od oka. Faktem ale zůstává, že pokud nejste žena jasně si vědomá své vlastní hodnoty, vyrovnaná, klidná a se smyslem pro humor, sebeironii a nadsázku, pak byste měla první část knihy vynechat. Možná by v rámci klidu rodinného krbu bylo vhodnější, abyste tuto knihu vůbec obešla obloukem.

Tato kuchařka není totiž jen plná vydatných, jednoduchých a časově odstupňovaných receptů, ale převážně mužského šovinismu a narcismu. Znáte-li články pana Josefa Hausmanna (na kterého ostatně autor ve své knize odkazuje) ať už například z webu prozeny.cz nebo jste rovnou četly jednu z jeho knih, pak si umíte udělat představu o tónu, ve kterém se tato kuchařka nese. Ale jak jsem předeslala už v titulku, kniha je určena i ženám, těm vyrovnaným. Proč by ženský feminismus, kterým se dnes ohání kde kdo, aniž by pořádně věděl, o co jde, nemohl vyvažovat mužský šovinismus, ne?

Je to hulvátství mluvit o ženách pouze v rámci dobrého jídla? Jako by se snad žena nedala do postele přitáhnout ničím jiným… Ani my se nevysmíváme radám, babiček, že nacpaný chlap je spokojený chlap (jistě vás už víckrát překvapilo to, že váš muž, přítel, tatínek, dědeček a podobní zůstávali značně nevrlí, přestože měli v bříšku jako v pokojíčku). Připouštím, že zatímco jsem se během prvních stran uchechtávala a představovala si, jak se nad stejnými stránkami musí pohoršovat, rozhořčovat, dokonce rozčilovat řada žen, po několika takových stranách vás začne autor dost nudit (stejně jako kdejaká ta zapřisáhlá feministka, i když si myslím, že Felix Boom psal většinu věcí s hodně velkou nadsázkou). Vypsal se z toho nejzajímavějšího a pak už se jen opakuje. Dost mě nudily, řekněme přímo otravovaly, rozsáhlé kapitoly na téma pánve, hrnce všech druhů a velikostí (až si budu zařizovat vlastní kuchyň, obrátím se odborníky a nakoupím si takové velikosti, které mi budou vyhovovat, ale každopádně díky autorovi za tip).

Přesto všechno mě však těch pár stran přimělo k úsměvu, až k chechtání a donutilo k zamyšlení nad vztahem muž-žena (velmi se mi líbila úvaha o tom, že vztah mezi mužem a ženou nikdy nemůže dozrát v opravdovou lásku, pokud se nejedná o sdílení – teď si asi všichni řeknete, že to je přece jasné a nepřicházím s žádným velkým objevem, ale kolik už bylo na toto téma napsáno knih, aforismů, citátů a stále tohoto sdílení nejsme úplně schopni). A taky, což je asi koneckonců vedlejší účinek všech kuchařek, mi z této knihy pořádně kručelo v žaludku a to vedlo k tomu, že jsem si hned den po přečtení objednala k obědu pořádný guláš!

Shrnuto – máte-li rádi nadsázku a umíte-li ji i sebe brát s humorem, nebojte se knihu přečíst (nikdo vás nenutí ji číst pečlivě od začátku až do konce, nejsme u maturity z literatury) a pak si s chutí zařádit v kuchyni i jinde.

Knihu Kuchařka osamělého muže. Víc než recepty vydalo vydavatelství Blinkr