My, Evropa a svět aneb Jak to vidí Václav Klaus

Recenze

Vytvořeno 7. 12. 2013 1:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Václav Klaus - na straně jedné zarytý odpůrce levice a komunismu, na straně druhé, přestože jeho sestra emigrovala, mohl s požehnáním (bez něho to nešlo) strany (KSČ) vystudovat vysokou školu ekonomickou, absolvovat studijní pobyt v USA (!) a nakonec skončit v socialistické Akademii věd a po tzv. sametové revoluci se díky hlasům komunistů stal i prezidentem České republiky. Ostatně i podpora levicového prezidentského kandidáta jen zdůrazňuje jeho rozporuplnost.

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. h. c. mult. (19. 6. 1941) do listopadu 1989 akademický pracovník v Prognostickém ústavu, následně ministr financí, předseda vlády, předseda parlamentu a prezident. Jde o osobnost, která měla a podle mnohých stále ještě dlouho bude mít vliv na na dění v naší zemi.

Václav Klaus je znám nejen jako vrcholný politik, ale také jako velmi plodný spisovatel. Při práci prezidenta stačil napsat 17 knih, což je, pokud jsem dobře počítal, za stejné časové období více, než napsal na plný úvazek spisovatele Michal Viewegh. Nemálo jeho knih je překládáno do mnoha jazyků, např. kniha Modrá, nikoli zelená planeta byla přeložena do 18 jazyků.

Kniha, kterou bych vám rád tentokrát představil, se jmenuje My, Evropa a svět. Předmětem této knihy má být podle samotného autora obhajoba a vysvětlení jeho pocitu zklamání ze světa, ve kterém žijeme.

Knihu autor rozdělil do tří celků. Každý tento celek, nebo chcete-li kapitola je rozdělena do dalších podkapitol. Těžištěm knihy je právě druhá kapitola, která je zároveň nerozsáhlejší.

V první části knihy se autor věnuje obecným úvahám o svém rozčarování nad současným stavem společnosti, demokracie a svobody u nás, v Evropě a na celém světě. Popisuje při tom důvody a možné příčiny tohoto rozčarování. Tato kapitola představuje rozšířenou verzi článků, které vycházely v roce 2012 v australském čtvrtletníku Policy.

Druhou kapitolu Václav Klaus věnuje diskuzi o klíčových momentech uplynulých 23 let. Každému z těchto stěžejních momentů, kterých je podle Václava Klause 15, věnuje jednu podkapitolu chronologicky seřazenou. Začíná pádem komunismu a následně SSSR, přechází k Jugoslávské krizi, rozdělení Československa, 11. září 2001, válce v Afghánistánu a Iráku, finanční krizi až po arabské jaro. V nich ukazuje, jak podle něj souvisí Jugoslávská tragédie s válkou v Afghánistánu a v Iráku.

V poslední kapitole autor analyzuje, co z těchto momentů vyplývá podle něj pro současnost a jak se z nich poučit do budoucna.

Text je plný poznámek, kterými autor hlavní text výrazně doplňuje a rozšiřuje. Dále potenciálního čtenáře zaujme, kolik textu je v knize tučně zvýrazněného. Kniha tak více připomíná skripta či poznámky z přednášek. V dlouhých a mnohdy krkolomných souvětích se snadno čtenář ztrácí (alespoň v mém případě se tak často stávalo). Pravdou je, že s postupem kapitol krkolomných a dlouhých souvětí ubývalo (nebo jsem si na ně zvykl).

S řadou názorů Václava Klause, uvedených v knize lze bez sebemenších výčitek svědomí a výhrad souhlasit. Co bych osobně knize vytkl, by se dalo shrnout do několika bodů:

• výše zmiňovaná přemíra poznámek a tučně zvýrazňovaných částí textu (to může pramenit z mého nepochopení cílové skupiny, které je kniha určena). Z četby jsem měl často pocit, že sedím ve škamně a přísný pan učitel s rákoskou v ruce nekompromisně kontroluje, jestli látku opakuji slovo od slova,
• dlouhá souvětí (není výjimkou, že jeden odstavec je tvořen pouze dvěma souvětími),
• tato výtka není obsahová, ale řekněme lidská: autorovo neustálé rýpání si do svých názorových oponentů, kteří nemají možnost se bránit,
• mému naturelu není blízké ani autorovo opakované „chlubení“, s kým se zná, kdo ho kam jak často zve a že měl zase pravdu, toto mně vadilo, protože mě to odvádělo od hlavní myšlenky textu.

A právě tyto body (související pravděpodobně s charakterem autorovým) v mých očích snižují hodnotu této knihy, i když se základními myšlenkami nemám problém. Čtenářská recenze, ale asi není od toho, jestli s obsahem myšlenek souhlasí či nikoli, ale jestli a na základě čeho, mohu knihu doporučit k přečtení.

Každému, kdo chce znát názory exprezidenta na dané historické okamžiky, knihu doporučuji. Velmi dobře poslouží k připomenutí významných událostí, které formovaly dnešek a zároveň nám umožní podívat se na svět očima Václava Klause. A pohled to je, ať s ním souhlasíme, či nikoli, jistě zajímavý.

Knihu My, Evropa a svět vydalo nakladatelství Fragment