Co soudíte o trestu smrti?

Recenze

Vytvořeno 20. 12. 2013 2:00

Autor: Jiří Lojín

Spáchá-li někdo zločin, měl by být potrestán. Spojení zločinu a trestu je všeobecně uznáváno odpradávna. V tom se asi všichni lidé shodnou. Problémy nastanou, mají-li se lidé shodnout, jaký trest by to měl být. Mezi nejdiskutovanější samozřejmě patří trest smrti, i dnes se společnost dělí na jeho zastánce a odpůrce. V knize Příběh muže, který zabíjel z lásky se Miroslav Skačáni pokusil vyjádřit oba pohledy na tuto ožehavou problematiku a bez osobního zaujetí čtenáři předložit informace, nad kterými by se mohl zamyslet.

Miroslav Skačáni vychází ze skutečného případu, který se odehrál na konci sedmdesátých let minulého století. Tento případ, jakkoliv tragický, téměř ideálně demonstruje různé důsledky trestného činu i rozhodnutí soudních znalců a soudu na další život všech zúčastněných. Samotný čin nebyl nijak komplikovaný, Jaromír Blažíček, zvaný pro svou robustní postavu a inteligenci na hranici debility Bulo, zabil dva mladé lidi a jednoho vážně poranil. Podle tehdejších zákonů by měl být verdikt soudu téměř jasný – trest smrti.

Příběh má několik různých vypravěčů. Neslouží pouze k pohledu z různých stran, jde i o vyprávění vnořená. Psychiatr popisuje setkání s člověkem, který přežil útok, při kterém byli zabiti jeho kamarádi. Jeho očima sledujeme i další děj, zejména přípravu a průběh soudního procesu. Zúčastnění začínají diskutovat o oprávněnosti trestu smrti. Autor předkládá většinu argumentů používaných při podobných diskusích, včetně odstrašující funkce. Miroslav Skačáni má o podobných argumentech velký přehled a dobře zná psychologii asociálních jedinců, které neodstraší hrozba žádného trestu. Také v té souvislosti neopomněl poznamenat, jaký dopad může mít i mírný trest na obyčejného slušného člověka. Pro recidivistu opětovné vězení naopak většinou znamená návrat do známého prostředí, v němž se často cítí jistěji než na svobodě.

Hlavní postavou střední části se stává profesor psychiatrie doktor Doubrava. Má na Blažíčka vypracovat posudek určený vrchnímu soudu, kam se Blažíčkův advokát odvolal. Pro profesora to znamená neskutečně velkou zodpovědnost, při své zkušenosti si uvědomuje, že se jeho posudek stane rozhodujícím závažím na pomyslné misce vah. Autor ho postavil do role soudce, která mu nepřísluší, a jeho pozice je ztížena tím, že jeho okolí má tím či oním způsobem vazbu s vrahem nebo oběťmi. V tomto detailu byl autor poněkud nestřídmý, je sice pravda, že jsme všichni tak trochu příbuzní, ale takový počet náhod je velmi nepravděpodobný. Miroslav Skačáni poukazuje na málo známý fakt, že existence trestu smrti svazovala soudci ruce v případě, že měl o vině zločince nějakou pochybnost. Měl na výběr pouze umístění na psychiatrii, nebo ortel, který nebylo možno vzít zpět.

Profesor Doubrava si nechce vzít na svědomí Blažíčkovu smrt, hlavně pod vlivem intervence jeho ženy. Jeho posudek umožní Bulovi pobyt v psychiatrické léčebně s výhledem, že bude jednou propuštěn. Tím se otevírá další část příběhu zaměřená na příbuzné obětí. Otázka zní, jak se mohou vyrovnat se smrtí svého blízkého v případě, že není vrah potrestán. S tím souvisí i úvahy o právu na pomstu. Autor argumentuje tím, že pokud člověk chce na sebe brát současně roli soudce i kata, stává se vrahem.

Kniha Miroslava Skačániho pojednává o velmi ožehavém problému. O zrušení trestu smrti se nediskutovalo vzrušeně pouze v roce 1990, kdy byl zrušen, ale pokaždé, když se stane nějaký vážný zločin. Mnoho lidí by bez váhání hlasovalo pro obnovení trestu smrti a většinou nepřemýšlejí o pravděpodobnosti justičního omylu. Je pravděpodobné, že by při existenci absolutního trestu byl vývoj případu Kájínek naprosto jiný.

Miroslav Skačáni je zkušený spisovatel, má na svém kontě už celou řadu knih. Přesto není Příběh muže, který zabíjel z lásky zcela bez chyb. Koncepce vyprávění v dalším vyprávění vrací text o mnoho let dozadu. Dialogy jsou poněkud strnulé a všechny postavy mluví zhruba stejně. Nejvíce si čtenář všimne, že všichni používají stejné výrazy při popisu zevnějšku Blažíčkovy manželky. Zdá se, že autor vše podřídil vyčerpávajícímu zpracování náročného a komplexního tématu a na detaily občas pozapomněl. Přesto je Skačániho kniha velmi zajímavá a čtivá. Námětů na přemýšlení i argumentů k případné diskusi v ní lze najít víc než dost.

Knihu Příběh muže, který zabíjel z lásky distribuuje Zdeněk Obůrka filmová tvorba