Nadčasový mystický román jménem Golem

Když Gustav Meyrink hledal nakladatele pro vydání svého románu Golem, zřejmě netušil, jak úspěšným se jeho dílo stane. Román byl nejdříve vydáván na pokračování v jednom německém časopisu, knižního vydání se dočkal až roku 1915. Byl přeložen do mnoha světových jazyků, v naší mateřštině se objevil na knižních pultech již roku 1917 v překladu Bořivoje Prusíka. Nyní jsme se dočkali dalšího vydání tohoto díla, a to díky Nakladatelství XYZ.

Děj tohoto románu je zřejmě znám většině milovníků klasické literatury. Hlavním hrdinou je Athanasius Pernath, který žije v pražské židovské čtvrti. Nikdo o něm moc neví, vypráví se ale, že byl nějakou dobu v blázinci. On sám si z tohoto období příliš nepamatuje, proto jej udiví, když se jeden jeho přítel zmíní o jeho duševní nemoci. Tehdy si začne klást otázku, kým vůbec je, a začne hledat pravdu nejen o své minulosti...

Tento Athanasius Pernath je i vypravěčem celého příběhu. Jeho ryze subjektivní popisy a úvahy jsou zastřeny jakousi snovostí hraničící až s vnímáním šílence, který nedokáže své vidiny rozlišit od reality. V jeho mysli se vynořují podivné obrazy z doby předešlé i současné, díky čemuž je čtenář neustále udržován v napětí a nejistotě, co je a co není pravdivé. Onen reálný svět je pokryt několika vrstvami, které jej zkreslují: již zmíněné stavy šílenství hlavního hrdiny a vypravěče, ztráta některých vzpomínek na minulost zapříčiněná hypnózou a také mystika, která spolu s pověstmi o Golemovi vytváří z Prahy skvělou kulisu, v níž se ztratí nejeden z nás:

„Žiji zde už lidský věk a za tu dobu se ve mně ustálil dojem, jehož se nemohu zbavit, že jsou určité denní a časně ranní hodiny, v nichž se tyto domy rozčileně, beze zvuku a tajuplně vespolek radí. V těch chvílích prochvívá často jejich zdmi lehké chvění, jež se nedá vysvětlil, přes jejich střechy letí zvláštní šumoty, jež spadají dešťovými rourami dolů – a my se svými tupými smysly toho ani nedbáme, ani po příčinách těchto zjevů nepátráme.“ (Ukázka z knihy. G. Meyrink. Golem. Praha: Nakladatelství XYZ, 2009, s. 40.)

Díky tomuto rozostření děje i prostředí, v němž se vše odehrává, lze tento román zařadit mezi imaginární literaturu, v níž si můžeme za dané obrazy vložit vlastní myšlenky, sny, interpretace... Nic zde není ohraničené, může se stát cokoliv a ani nebudeme vědět, jak k tomu došlo. Proč Pernatha navštíví podivný muž s knihou? Jak je možné, že spatří místnost, v níž se podle legend ukrýval Golem? A jak lze vysvětlit překvapivý závěr? Právě tyto otázky blížící se někdy až k základním filozofickým otázkám zajistily románu nesmrtelnost.

Pro některé z vás možná bude román zklamáním. Lze v něm sice nalézt určitou dějovou konstrukci podivného příběhu, který se nakonec ukáže být snem, avšak hlavním opěrným bodem tohoto díla není příběh jakožto vyprávění,  co se kdy a kde událo. Z této velice zjednodušené charakteristiky příběhu by snad šlo použít jen ono KDE a KDY – tedy židovské městečko v druhé polovině 19. století. Samotný čas a místo jsou ale irelevantní vzhledem k tomu, že jsou zkresleny na základě duševního stavu vypravěče a tím, že jsou do nich vplétány nejrůznější historky, pověsti a mystika. Vše je opředeno tajemstvím, při jehož odhalování často čtenář narazí. Ukáže se, že jeho domněnky byly mylné, tedy že i samotný proces interpretace může být nejistý. A možná i tento svět není úplně takový, jak vypadá. Třeba se někde stále skrývá dům, v němž žije po celá staletí Golem, třeba se i před námi náhle zjeví dům Athanasia Pernatha a jeho krásné Miriam...

Román Golem doporučuji těm čtenářům, kteří hledají nevšední četbu, v níž budou moci postupně odkrývat mnoho významových rovin. A pokud jste tento román již četli, můžete se o své zážitky z četby podělit s dalšími čtenáři prostřednictvím komentářů.


Román Golem vydalo Nakladatelství XYZ.