Ještě temnější Robert Crais

Pokud jste příznivci detektivních románů, neměli byste si nechat ujít strhující thriller Temnota. Jedná se již o dvanácté dílo amerického spisovatele Roberta Craise, v němž se jako hlavní postava objevuje u čtenářů oblíbený Elvis Cole, soukromý detektiv, který nyní bude mít za úkol vyřešit nevšední případ.

Vše začíná jednoho léta, kdy v Kalifornii vypuknout obrovské požáry. Hasiči se snaží evakuovat všechny ohrožené obyvatele, v jednom domě je ale čeká hrůzný nález! Je jím mrtvola muže, který má u sebe album obsahující fotografie mrtvých žen. Jedná se o staré, dosud nevyřešené případy. Náhle má policie jasno v tom, kdo měl tyto hnusné zločiny na svědomí, ne tak ale Elvis Cole, který si je jistý, že pravda vězí někde jinde. Začne pátrání na vlastní pěst, a to i proto, aby sám ze sebe smyl pocit viny. Ona mrtvola totiž patřila jakémusi Byrdovi, kterého kdysi pomohl osvobodit z vězení. Mohl zabránit smrti bezbranných žen, kdyby Byrd zůstal ve vězení? Je skutečně Byrd oním vrahem a tvůrcem krvavého alba smrti? Již po pár dnech zjišťuje, že skutečný zločinec stále uniká spravedlnosti. A navíc se zdá, že s tím vším má něco společného i vrchní vyšetřovatel, který se ujal celého případu...

Musím se přiznat, že jsem se při čtení prvních kapitol trošku obávala, do čeho jsem se to zase pustila. Na scéně se objevila řada postav, jejichž jména jsem si nemohla zapamatovat, vyprávění v er-formě bylo až příliš nečekaně nahrazeno vyprávěním v první osobě a následovala řada popisných pasáží, čímž se tempo neustále zpomalovalo... S příchodem Elvise Cola, sympatického detektiva, však vyprávění nabralo nový dech. S napětím jsem sledovala každý jeho krok a jeho myšlenkové pochody při hledání neznámého pachatele.

Narozdíl od klasických detektivech, kam řadím např. díla A. Christie, se zde nejedná o „obvyklý“ zločin, jako je např. vražda ze žárlivosti nebo kvůli majetku. Ne: hlavním motivem je zde několikanásobná vražda sedmi žen, které vrah zřejmě zprovodil ze světa kvůli ukojení svých rhůzných choutek. Celým románem tak prostupuje jakési nepojmenované zlo. Tato temnota hlavní postavu děsí a snaží se, aby před ní chránil svět kolem sebe. Cole v závěru knihy říká „Možná proto dělám to, co dělám. Zaháním tmu, abych udělal místo pro světlo.“

Závěrečné rozpletení tohoto případu je nečekané. Bohužel vrahem nebyl ten, koho jsem tipovala, přestože jsem si byla svým odhadem jistá. Ale právě na tomto předpokladu jsou založeny mnohé detektivky – na překvapivém závěru, který musí být logicky vysvětlen. Možná dojem bude kazit některé nezodpovězené otázky, ale podle mého názoru nevypovídají nic o tom, že by je autor nedokázal vysvětlit. Naopak: možná tím chtěl ukázat, že je v našem světě mnoho věcí, na které marně hledáme otázky.

Román Temnota doporučuji všem milovníkům detektivek. Budete při něm s napětím očekávat na závěrečné rozluštění celého případu. A také držet pěsti detektivu Coleovi, aby se mu podařilo prodrat se onou temnotou ke světlu. 

Román Temnota vydalo nakladatelství Metafora.