Dějiny vítězů

Recenze

Vytvořeno 26. 12. 2013 2:00

Autor: Štěpán Cháb

Myslet si, že vše, co je k nalezení v učebnicích dějepisu, se v dějinách i stalo, je přinejmenším naivní. Dějiny přeci diktují vítězové a ti to vždy dělají ve vlastním zájmu, ne v zájmu poražených. Kolik nám bylo zatajeno masových vražd, kolik hnutí svobody, kolik obdivuhodných osobností bylo požráno prostým přepisem dějin? Možná stovky, možná nikdo a nic. Začněme se pohybovat na vlnách reality, která je, řekněme si to upřímně, většinou příjemně nudná. Výkladní skříně knihkupců vyplnil francouzský spisovatel Antoine Bello knihou Falzifikátoři a realitu tím značně nahlodal. Spousta věcí je totiž falzum. Upravené informace, které lze interpretovat jako ty skutečné, protože za jejich falzifikací stojí lidé, kteří mají balamucení a popostrkování per dějepisců v náplni práce.

Problematičnost zprostředkovaných zkušeností a informací má jednu jemnou nevýhodu – sdělené může být jen účelovou hanebností, která má desinformovat, popostrčit vývoj jedince (či spíše celé společnosti) někam jinam, k cíli, který sleduje určitý druh lobbistů, kteří nelobbují u politiků, ale v dění. A to jak v minulém, tak v současném. Jak lze měnit minulost? S největší možnou mírou trpělivosti a pečlivosti. Zápisy do kronik, vystavování falešných faktur, provazování stovek odkazů na tvořené falzum, falešné spisy na úřadech, výměna pamětních desek, zásahy do výtisků novin z minulosti a mnoho dalšího. Oním dalším se zabývají falzifikátoři společnosti KFR, tedy Konsorcia pro falzifikaci reality, kteří sepisují scénáře pro změnu a poté se věnují jejímu uvedení v život. KFR je tak jakýmsi potravinovým doplňkem naší skutečnosti, která chybuje, a proto nad ní musí být dohled.

Kniha samotná si mistrně pohrává s dějinami, kdy přesvědčivě dovysvětluje dějinné zvraty, čímž jim dává nové dimenze, nebo je dokonce staví zcela na hlavu a dokazuje, že vše bylo jinak. Ovšem nejde pouze o dějiny. KFR se s oblibou zavrtává i do současného dění a ovlivňuje tak pohyby na burze, válečné konflikty mezi státy či prosazení nařízení v různých oblastech světa. Dalo by se říci, řečí konspirátorů, že kniha popisuje tajnou společnost, skrytou a fakticky neexistující, která de facto řídí běh světa.

Nebezpečí spasitelského komplexu, který celou knihou probleskoval, je nabíledni. Není směr společnosti, který KFR prosazuje, destruktivní? Neřítí se kvůli nim svět do nekonečné tmy? Opravdu je potřeba chaos, kterým společnost je, řídit a ovládat do takové míry, až ta se nemůže svobodně ani nadechnout?

Antoine Bello napsal román skvěle. Neustále žene čtenáře dál, klade otázky a hledá na ně odpovědi a čtenář, ač si může uvědomovat, že za dvě hodiny vstává do zaměstnání, přesto obrací stránky v naději, že dojde alespoň k nějakému rozřešení svízelné situace a on bude moci odběhnout na tu chvilku pod peřinu. Bohužel, neodběhne. Atmosféra knihy se ke čtenářově rohovce přisaje a neodpadne ani po dočtení. Opravdu je vše jen náhoda? Vše se děje samovolně? Nemáme hlavy plné falzifikací, bludů a nesmyslů, dávajících smysl jen proto, že nám je do těch hlav nakladli cíleně, se záměrem změnit chápaní lidstva a jeho konání?

Celou knihou zní morální dilema. Je v zájmu lidstva chovat se sem tam proti zájmu lidstva? Je třeba mu zatajovat nebo dovybarvovat jeho vlastní dějiny? KFR se sama staví do morální autority celého světa a tajně, za pomoci manipulací a podvrhů, se snaží o změny. V čemkoliv, co se hodí. Autor si připravil úrodnou půdu pro vznik druhého dílu, který se na nás přiřítí na začátku roku 2014. Příběh je rozehrán, ale rozhodně ne dohrán. Příště očekávejme ostřejší lokty a dospělejší pohled na věc.

Knihu Falzifikátoři vydalo nakladatelství Kniha Zlín