…a noha parou cválá

Recenze

Vytvořeno 26. 1. 2014 2:00

Autor: Jiří Lojín

Kombinace vědecké fantastiky a zastaralých strojů se v literatuře objevuje poměrně zřídka. Není jednoduché skloubit technologii devatenáctého století s představou rozvinuté společnosti. Takové rozpory jednoduše řeší snad jen žánr fantasy, v němž není nic nemožné, ani kouzla a čáry. Přesto existuje zdánlivě vnitřně protichůdný žánr retrofuturistika. Editor Martin Šust vybral několik povídek anglicky píšících autorů a sestavil z nich sbírku Plnou parou, která má výstižný podtitul Antologie retrofuturistické fantastiky.

Zkušený editor Martin Šust, který má na svém kontě již mnoho vydaných antologií s tématikou sci-fi, do své nové sbírky vybral třináct autorů, jejichž práce nejlépe odpovídaly zamýšlenému tématu. Některé z nich už před časem českému čtenáři představil v jiných knihách, například ve třech dílech nazvaných Trochu divné kusy. S autory se milovníci sci-fi mohli setkat i na stránkách časopisů, například Fantasy & Science Fiction nebo Ikarie. Povídky spojují světy a společnosti, které nevyužívají technologie, známé z dnešní doby, ale podstata fungování jejich strojů a přístrojů je jiná. Každý z autorů šel na to trochu jinak, někdo zůstal u parního stroje, jiný představuje neznámé látky či mimozemské technologie. To, jaká energie ve společnosti existuje, většinou není podstatou či pointou povídky, jedná se pouhou kulisu či bázi, na níž je děj postaven.

Od spisovatele Jeffreyho Forda zařadil do antologie Martin Šust povídku Doktor Lash vzpomíná. V ní jsou parní stroje masově používány, představují však pro lidstvo velkou hrozbu. Groteskní ladění má Mimova mumie Marka Hoddera. Autor paroduje dobrodružství Sherlocka Holmese, jeho detektiv Fogg má sídlo na Baker Street, ale zapisovatelem jeho příběhů je žena – Emma Boswellová. Netají se tím, že Foggovy případy jsou zveličovány pro zvýšení prodejnosti.

Vážnější tón zaznívá v povídce Jeffa VanderMeera Hanoverova oprava. Vyspělá technologie slouží agresivní civilizaci k dobývání cizích území a k vraždění nevinných lidí. Autor z tohoto stavu v povídce nevidí východisko. O společnosti z povídky Láska vchází do Hlubiny od Tobiase S. Buckella se nedá říct, že by byla špatná, přesto však je v její autoritativnosti cítit něco zlověstného, i když se tam neříká „vězení“, nýbrž „karanténa“. Hlavní hrdinka Tia se Městu vzpírá, přestože neví přesně proč.

S hrdiny povídky Carrie Vaughnové Harry a Marlowe a talisman kultu Egil se čeští čtenáři mohli již setkat. Povídka o krádeži tajemného artefaktu působí poněkud vytrženě z kontextu a bez výrazné pointy. Do budoucnosti, v níž děti žijí v podzemních chodbách, nás zavádí Jay Lake v povídce Jak Špunti bezděky zachránili svět. Jeho vize nepůsobí příliš optimisticky a kromě faktu, že svět byl zachráněn, na ní nic pozitivního není.

Ian R. MacLeod nás v textu Elementálové zavádí do Londýna v době, kdy k moci přichází buržoazie a tradiční hodnoty ustupují před vědou a technikou. James Woolfendon zkoumá působení elementálů a jejich využití má překvapivé důsledky. Zepelínové město autorské dvojice Michaela Swanwicka a Eileen Gunnové rozebírá problematiku absolutistické vlády a také věčného života bez těla. V kontrastu s možností nesmrtelnosti stojí existence primitivních strojů a elektroniky na úrovni jednoduchých elektronek. Edisonův Frankenstein Chrise Robertsona spekuluje na téma alternativní reality. Elektřina není v popředí zájmu díky náhodnému nálezu jiného zdroje energie, který nahradí žárovku a umožní používání miniaturních parních strojů. Géniové v oboru elektrotechniky jako Thomas Alva Edison a Nikola Tesla se musí uplatnit v jiných oborech,

Obrovské kusy stříbra nadnášené oblaky levitující hmoty putují po nebi planety z povídky Tima Pratta Stříbrný okraj. Podstatou je však snaha zabránit krvavé válce mezi jednotlivými státy. Další alternativní historie nás čeká v povídce Nicka Mamatase Arbeitskraft. Vypravěčen je nám všem dobře známý Bedřich Engels, dopisující Kapitál pomocí umělého mozku simulujícího myšlení Karla Marxe. Zdařilá je i představa zotročování proletariátu kapitalisty.

Záverečným textem je Osm mil Seana McMullena. Záhadná dívka Angelika může být klíčem k nebývalým technologiím, její intelektuální schopnosti jsou však za normálních podmínek potlačeny.

Povídky obsažené ve sbírce Martina Šusta Plnou parou lze zařadit do sci-fi podžánrů Steampunk nebo New Weird. Mnohé styly se však vzájemně prolínají a na výsledném efektu jejich zařazení nic nemění. Editor antologie čtenářům přinesl pestrou sbírku textů, která čtenáři přináší pohled do současné světové sci-fi a umožňuje mu porovnat její vývoj a zhodnotit stav české literární scény.

Knihu Plnou parou. Antologie retrofuturistické fantastiky vydalo nakladatelství Argo